Movement is an inseparable part of one's life, and has been a basic everyday activity through the history of mankind. However, a lack of physical activity and availability of food have resulted in a variety of serious health impairments. The 20th century has witnessed a steep rise of mortality from cardiovascular disease, increase in the prevalence of type-2 diabetes mellitus, malignant diseases, and dramatic increase in body weight initially in industrialized nations followed, in the last two decades of the last century, by the populations of third-world countries with all inherent consequences of this phenomenon. Preventive programmes involving physical activity have also been on the list of top priorities of various materials issued by the World Health Organization. Physical activity is one of the simplest non-pharmacological tools in the prevention of a plethora of diseases. The simplest physical activity, even for therapeutic purposes, is walking. We can walk any time, virtually anywhere, so walking is also the least expensive therapeutic option.
Cíl práce: Zjistit prevalenci základních rizikových faktorů ischemických cévních mozkových příhod (iCMP) a analyzovat, jak jsou v klinické praxi implementována doporučení sekundární prevence iCMP. Metodika: Retrospektivně bylo vybráno 507 konsekutivních pacientů ve věku < 80 let, hospitalizovaných v příslušných nemocnicích spádových oblastí Prahy 4 a Plzeň-město pro první iCMP. Údaje byly získány z hospitalizační dokumentace a z následného odběru anamnézy od pacienta, včetně vyplnění strukturovaných dotazníků. Ambulantní vyšetření se uskutečnilo 6-36 měsíců po proběhlé iCMP a jeho součástí byl odběr vzorku krve nalačno. Šetření probíhalo jako součást evropské studie podle protokolu studie EUROASPIRE III modifi kované pro iCMP.
Úvod: Základním deklarovaným cílem kardiovaskulární prevence je snížení mortality a morbidity a zlepšení kvality života pacientů. Cíl: Stanovit, nakolik jsou do praxe implementovány léčebné cíle definované současně platnými Doporučeními pro sekundární prevenci ischemické choroby srdeční (ICHS). Metoda: Konsekutivně a retrospektivně bylo vybráno 600 pacientů, mužů a žen ve věku ≤ 80 let, hospitalizovaných pro některou z následující diagnóz: elektivní či emergentní koronární bypass či perkutánní koronární angioplastika nebo akutní koronární syndrom. Sběr údajů byl proveden na základě chorobopisů s následným vyšetřením respondentů minimálně šest měsíců pro přijetí k hospitalizaci Výsledky: Celkem bylo vyšetřeno 493 respondentů. Z nich 21 % byli aktivní kuřáci, 37,3 % pacientů bylo obézních, 54 % mělo neadekvátně zvýšený krevní tlak (≥ 140/90 mm Hg nebo ≥ 135/80 mm Hg u diabetiků), 56,8 % mělo zvýšený LDL-cholesterol (≥ 2,5 mmol/l) a 42 % vykazovalo manifestní diabetes (glykemie > 7 mmol/l nebo antidiabetická léčba). V době vyšetření bylo 88 % pacientů léčeno betablokátorem, 60,2 % inhibitorem ACE, 81,9 % statinem a 92,7 % aspirinem nebo antikoagulancii. Pouze malá část pacientů dodržovala doporučovaná nefarmakologická opatření v sekundární prevenci. Závěr: Přes výrazné zlepšení farmakoterapie v sekundární prevenci od roku 2000 stále není optimálně dosahováno cílových hodnot doporučovaných pro kontrolu rizikových faktorů a zcela zaostáváme v propagování zásad zdravého životního stylu. Klíčová slova: Sekundární prevence-Doporučení-EUROASPIRE III
Východisko: Léčba statinem představuje základ farmakoterapie v sekundární prevenci ischemické choroby srdeční (ICHS). Nové generace statinových studií nám poskytly důkazy, že agresivní snižování LDL-cholesterolu může dále zvyšovat přínos spojený s touto léčbou. Cíl: Zjistit, jaké je obvyklé dávkování statinů v sekundární prevenci, a nakolik je v praxi splňována doporučená cílová hodnota LDL-cholesterolu. Uspořádání studie: Deskriptivní pragmatická "survey" na systematicky selektovaném vzorku (studie EUROASPIRE III). Metoda: Konsekutivně a retrospektivně bylo identifi kováno 600 pacientů, mužů a žen ve věku ≤ 80 let hospitalizovaných pro manifestaci ICHS, tj. pro akutní koronární syndrom či elektivní nebo emergentní revaskularizaci. Sběr údajů byl proveden na základě chorobopisů, s následným vyšetřením respondentů minimálně šest měsíců po přijetí k hospitalizaci. Výsledky: Bylo analyzováno 473 pacientů, z nichž 86,9 % bylo léčeno statinem. Celkem bylo 43,6 % pacientů léčeno pouze standardním dávkováním (simvastatin 40 mg nebo jeho ekvivalent), zatímco 37,9 % dokonce pouze sníženou dávkou statinu (simvastatin ≤ 20 mg či jeho ekvivalent). Pouze u 4,6 % pacientů bylo použito agresivnějšího přístupu v dávkování statinů (simvastatin 80 mg nebo ≥ 40 mg atorvastatinu). Jen asi 39 % léčených splňovalo cílovou hodnotu LDL-cholesterolu < 2,5 a jen 19 % cílovou hodnotu 2 mmol/l. Závěr: Přestože převážná většina pacientů s manifestní ischemickou chorobou srdeční je již léčena statinem, obvyklá používaná dávka, a zejména dosahování cílové hodnoty, neodpovídaly ve sledovaném souboru současným terapeutickým standardům. Klíčová slova: Sekundární prevence-Statin-Dávkování-Cílová hodnota-EUROASPIRE III Mayer O Jr., Šimon J, Bruthans J et al. The usual dosage regimen of statins and adherence to target LDL-cholesterol levels by Czech patients in the secondary prevention of coronary heart disease.
scite is a Brooklyn-based organization that helps researchers better discover and understand research articles through Smart Citations–citations that display the context of the citation and describe whether the article provides supporting or contrasting evidence. scite is used by students and researchers from around the world and is funded in part by the National Science Foundation and the National Institute on Drug Abuse of the National Institutes of Health.