Monetary policy and prediction of variability

Abstract

V rámci analýzy měnové politiky se lze střetnout s určitou nekonzistentností mezi dynamikou zdrojů inflace a intenzitou reakcí hlavní měnové úrokové sazby. Centrální banky jsou při tvorbě inflační prognózy nuceny čelit vysoké variabilitě a nestálé struktuře inflačních šoků vycházejících z hospodářského cyklu, mzdového vývoje na trhu práce, kurzových změn, cen komodit, daňových změn atd. Ve srovnání s tím je přístup centrálních bankéřů při měnových opatřeních zřetelně opatrný. Běžně jsou tak prováděny pouze malé změny hlavní úrokové sazby v řádu 25-50 bazických bodů, přičemž v případě kumulace inflačních zdrojů, jež vyžadují kvantitativně významné pohyby hlavní úrokové sazby, jsou tyto rozprostřeny do řady dílčích méně rozsáhlých změn. Vedle toho se centrální banky v krátkém období vyhýbají častému střídání směru pohybu hlavní úrokové sazby s tím, že opačný pohyb této sazby obvykle přichází až po delším období její stability.Velmi často se proto v této souvislosti objevuje rozpor mezi modelovým pojetím měnové politiky a reálným rozhodováním centrální banky. Jestliže je chování centrál-ní banky primárně hodnoceno prostřednictvím modelu transmisního mechanismu mě-nové politiky, obvyklým závěrem je, že změny hlavní úrokové sazby by měly být významně agresivnější, tak aby efektivně stabilizovaly inflaci do blízkosti inflačního cíle. V modelovém světě si tak lze dobře představit, že vysoká aktivita centrální banky při změnách hlavní měnové úrokové sazby vede k vysoké a potenciálně nestabilní variabilitě ultrakrátkých úrokových sazeb na peněžním trhu, přičemž úspěšné dosahování cílů měnové politiky efektivně stabilizuje variabilitu delších úrokových sazeb na peněžním trhu na nízké úrovni.V realitě naopak obezřetné chování centrální banky stabilizuje variabilitu úroko-vých sazeb především na krátkém konci výnosové křivky. Úrokové sazby na jejím dlouhém konci obvykle vykazují vyšší a v řadě případů i méně stabilnější variabilitu, neboť reflektují nestabilní očekávání finančního trhu o dynamice inflace a ekonomického růstu, nejistotou o efektech měnové politiky v kontextu strukturálních změn * Stať vznikla za finanční podpory Grantové agentury České republiky v rámci grantu č. 402/06/0209 "Inflace v malé otevřené ekonomice, její monetární a nemonetární činitelé" a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v rámci výzkumného záměru MSM 6138439903 "Rozvoj finanční a účetní teorie a praxe z interdisciplinárního hlediska". Autor si dovoluje vyjádřit své podě-kování Chrisu Hegneymu z Kepler Equities a Václavu Bakulemu a Pavlu Fojtíkovi z ČSOB za poskytnutí dat o volatilitě korunových cap/floor a dále pak Josefu Arltovi a Jaroslavu Bradovi z VŠE Praha za dílčí konzultace některých problémů.

Modeling the CNB's Monetary Policy Interest Rate by Artificial Neural Networks

“…Naopak, poměrně překvapivé je zjištění, že lineární model nepotvrzuje významnost základního vztahu mezi změnou 2T repo sazbou a infl ační mezerou na hladině významnosti 5 %, což by mělo být samozřejmé při cílování infl ace. Příčinou tohoto jevu mohou být explicitní zájem centrální banky o zachování vyšší stability měnově politické úrokové sazby, širší paleta zájmů centrální banky a případně nejistota při interpretaci dynamiky infl ace (Brůna, 2009). Také znaménko odhadovaných parametrů statisticky významných proměnných neodpovídá očekávání.…”

Effect of Monetary Intervention in the Frame of IS-LM Model with Dynamic Price Adjustment and Adaptive Expectations

“…Napríklad Brůna (2005Brůna ( , 2007Brůna ( a 2009) vo svojich prácach poukazuje na vzťah monetárnej politiky a úrokových sadzieb, pričom sa zameriava na rozličné problémy z tejto oblasti. Horváth (2008) priamo odhaduje monetárne pravidlo Českej národnej banky a Szomolányi so spoluautormi (2007) sledujú problém časovej konzistencie monetárnej politiky na Slovensku.…”