In the light of the recent pandemic, remote working has become an inseparable part of our lives and a critical factor for many organizations. The article aims to review the last 10 years (2010–2020) of remote working research publications (in Business and Management Studies). We used a bibliometric analysis of 1,996 publications from the Web of Science. We created a conceptual structure map to describe core concepts of remote working research. We used the historical direct citation network to show the most important research. Based on our results, the USA, the United Kingdom and China are the leading countries. Results identified two historical areas of research—the first cluster connected by the topic of the multicultural dimension and the second cluster addressing issues of trust and communication, knowledge sharing, virtualness and leadership. The identified core concepts are organization and remote working capabilities, behaviour in remote working, consequences of remote working, management issues, home and gender. We conclude by summarizing the results of the bibliometric study into a theoretical framework for adaptation to remote working that will provide direction for future research and practical insights for policy and organizations.

In the light of the recent pandemic, remote working has become an inseparable part of our lives and a critical factor for many organizations. The article aims to review the last 10 years (2010–2020) of remote working research publications (in Business and Management Studies). We used a bibliometric analysis of 1,996 publications from the Web of Science. We created a conceptual structure map to describe core concepts of remote working research. We used the historical direct citation network to show the most important research. Based on our results, the USA, the United Kingdom and China are the leading countries. Results identified two historical areas of research—the first cluster connected by the topic of the multicultural dimension and the second cluster addressing issues of trust and communication, knowledge sharing, virtualness and leadership. The identified core concepts are organization and remote working capabilities, behaviour in remote working, consequences of remote working, management issues, home and gender. We conclude by summarizing the results of the bibliometric study into a theoretical framework for adaptation to remote working that will provide direction for future research and practical insights for policy and organizations.

No abstract

No abstract

No abstract

The emergence of digital technologies has significantly transformed the workplace by enhancing productivity and improving employee wellbeing. One of the latest technological advancements in the workplace is the metaverse, which has tremendous potential to facilitate collaboration in virtual teams. In this study, we conducted a comprehensive bibliometric analysis to identify core research themes on applying metaverse in the workplace. Our findings reveal core themes, including an avatar, computer graphics, immersion, virtual world and virtual reality. We also developed a theoretical and conceptual framework to define a metaverse in the workplace, which includes individual, team and organizational factors as well as contextual moderators that influence its implementation. Finally, we propose a definition of a metaverse in the workplace as a 3D virtual immersive environment where employees interact with each other using their avatar identities, perform work tasks, and have autonomy and opportunities for creativity. Our study contributes to the growing body of research on the practical applications of a metaverse in the workplace. It highlights the importance of considering various factors for its successful implementation.

The reproducibility crisis is the ongoing methodological crisis, where it is difficult or impossible to reproduce the results of many scientific studies. Because the reproducibility of scientific results is an essential part of science, such failures undermine the credibility of the theories and potentially call into question a substantial part of scientific knowledge. There are several ways to strengthen the reproducibility of results, such as proper reporting and dissemination, e.g., pre-registration of research, registered reports, open data, open code, open research notes, or open access. In this paper, I propose incorporating preregistration into the theses writing process for undergraduate students, which should lead to enhanced reproducibility, transparency, and openness of research results in the context of final theses. Pre-registration is a data-marked, predetermined, read-only research roadmap that, in most cases, is created before the study and published in a public repository. Preregistration increases the credibility, transparency, openness, and robustness of students' results in writing their theses. It also serves as a tremendous educational and communicative element of the thesis writing process that raises the level of student theses and demonstrates a certain level of student knowledge and skills. In this paper, I propose a timeframe for incorporating pre-registration into theses writing processes and discuss the challenges surrounding this process from the perspective of key stakeholders - policymakers, universities, theses supervisors, and students. The article also presents practical advice on where to find support and further guidance on pre-registration aspects. This paper thus pioneers the idea of incorporating preregistration into the normal thesis writing process.

Polemika ohledně využití poznatků ekonomie při ochraně životního prostředí je dnesběhem další vlny environmentálního alarmismu -velmi potřebná, a to i s agresivně píšícími autory jako je Petr Ježek v případě recenze našeho skripta "Tržní přístup k ochraně životního prostředí" (Šíma -Urbanová, 2004). Nejprve je třeba čtenářům připomenout smysl existence tohoto textu, neboť Ježkovy spekulace ohledně jeho celkového obsahu jsou neuvěřitelně "odvážné". Píše, že patrně "jde... o kompilát z převzatých myšlenek autorů uvedených ve zdrojích", navíc "názorové jednostranný kompilát", který může vzniknout "pouze v podmínkách ignorance většiny principů a uzancí platných pro korektní odborné texty". A "i kdyby nešlo o kompilát, je autorský přínos publikace velmi nízký ... a svým abstraktním, nerealistickým a nekonzistentním pojetím může oklamat méně informované čtenáře přirozeně očekávající solidní ‚docentskou' kvalitu díla".Odhlédněme od formy sdělení a zaměřme se na obsah. Co je tedy v textu nového? Jak je hned v úvodu vysvětleno, představujeme v české literatuře téměř neznámý (a i za oceánem relativně nový) ekonomický směr "Tržní přístup k ochraně životního prostředí" (Free Market Environmentalism -FME), jeho hlavní principy, hlavní představitele, hlavní aplikace -a to velmi strukturovanou (a studentům velmi vstřícnou) formou. Postupujeme od základních principů směrem ke konkrétním příkladům ochrany přírody -nejprve jednodušším a pak komplikovanějším (půda, voda, živá příroda, vzduch). Veškerý výklad je bohatě doplněn odkazy na základní literaturu k jednotlivým problémům, jež pokrývá pestrou směs ekonomických škol, z něhož tento směr vychází. Nic takového nebylo dosud českým studentům k dispozici. Skripta tedy plní výborně svou roli a studenty jsou velmi oceňovaným úvodem do studia.Považuje-li recenzent naši práci za "nerealistickou a nekonzistentní", která klame méně informované čtenáře (naštěstí nikoli jeho samotného!), útočí tak nejen na nás, ale de facto na celou několik desetiletí se vyvíjející ekonomickou školu a "profesorskou kvalitu" díla řady renomovaných ekonomů v čele se zakladatelem FME a profesorem na Hoover Institution při Stanford University Terrym Andersonem. (Nechceme srovnávat naše osmdesátistránkové skriptum s jeho knihami, ale jsme přesvědčeni, že věrně představujeme -a v řadě ohledů rozvíjíme -hlavní myšlenky tohoto směru.) To sice neznamená, že by náš recenzent nemohl mít pravdu (i sto profesorů ekonomie -stejně jako třeba sto profesorů klimatologie se může mýlit), možná by ale tato skutečnost mohla probudit v našem recenzentovi trochu pokory, a mohl se tak vyvarovat ostrých úsudků o utopické víře v člověka, "ekonomicky racionálně se