No abstract

No abstract

The article deals with naming practices among Czechs who lived in the first half of 20th century in two Bulgarian villages-Vojvodovo and Belinci, and who left Bulgaria after WWII. The text analyzes the origins, the use and the meaning of nicknames in the studied population in 1900-1950. It draws on fieldwork carried out among the people who migrated from Bulgaria and settled in several towns and villages in South Moravia (region of Mikulov and Valtice) and their descendants. Naming practices of Bulgarian Czechs are analyzed in relation to naming strategies of Bulgarians. Nicknames are classified into several groups: patronymic nicknames, occupational nicknames and unique personal nicknames. The system of nicknames, which evolved as a third classificatory element to help organize the local social world, is studied in respect to strategies of giving, using and concealing nicknames in different contexts. Two sets of nicknames, used by the Czech and Bulgarian inhabitants of the village, respectively, are studied as an expression of the existence of two distinctive moral communities. Do redakce doručeno 20. listopadu 2011; k publikaci přijato 14. února 2012 KEY WORDS Bulgarian Czechs; nicknames; names; naming practices; Vojvodovo; Belinci ABSTRAKT Příspěvek se zabývá problematikou jmen a strategiemi pojmenovávání u bulharských Čechů, evangelíků, kteří žili v první polovině 20. století ve dvou bulharských obcích, Vojvodovo a Belinci. Vychází přitom z dat získaných během terénních šetření v několika obcích na Valticku a Mikulovsku, kde dnes žijí přesídlenci z Bulharska a jejich potomci. V textu jsou vedle rodných jmen a příjmení analyzovány zejména přezdívky bulharských Čechů vzhledem k jejich původu, významu a způsobu užívání. Přezdívky, které se zde vyvinuly jako třetí klasifikační systém (vedle rodných jmen a příjmení), jsou klasifikovány do několika kategorií a je sledován jejich význam pro dané společenství. Text se zabývá také strategiemi dávání, užívání či zamlčování přezdívek v různých kontextech, a sleduje danou problematiku ve vztahu k systému pojmenovávání v rámci sociálního prostředí, které dané společenství obklopovalo (bulharské pravoslavné obyvatelstvo). Poukazuje pak také na skutečnost, že v rámci Vojvodova byly používány dva odlišné soubory přezdívek pro stejné osoby, což odráží existenci dvou různých morálních společenství v rámci jedné obce.

No abstract

The beginnings of the interview date back to 2019, the year when we commemorated the 50th anniversary of the publication of Ethnic Groups and Boundaries (Barth 1969). We used this event as a springboard for looking back at the rich professional trajectory of Professor Ulf Hannerz, in which ethnicity and other forms of collective identities play one of the key roles. The interview was started after a lecture by Professor Hannerz, ‘Fifty Years of Diversity Watching’, given at the Department of Ethnology of Charles University in Prague in September 2019, and it was finalised during the COVID-19 pandemic online via e-mailing the questions and answers back and forth between Stockholm and Prague.