Předkládaná studie navazuje na předchozí, která byla věnována poměru T. G. Masaryka k regulérním svobodným zednářům. 1 Nyní chceme nahlédnout danou záležitost tak říkajíc z druhé strany, tedy zmapovat a následně vyhodnotit poměr československých regulérních zednářů k prezidentu Osvoboditeli. Velmi cenným a zajímavým materiálem, který nám dovolí vystihnout základní rysy i průběh výše popsaného vztahu, je interní periodikum českých regulérních svobodných zednářů Svobodný zednář (= SZ), které vycházelo v letech 1925-1938. V dané souvislosti si dovolujeme podotknout, že se nám nepodařilo objevit žádnou rozsáhlejší odbornou publikaci, jejíž autor by se věnoval danému tématu stejně podrobným způsobem, jak jsme si předsevzali my. 2 Dlužno podtrhnout, že se nejedná o tajnou tiskovinu, nýbrž pouze o interní časopis. Navzdory pohnutým dějinám naší vlasti, které v zásadě znemožňovaly činnost svobodných zednářů v letech 1939-1989, jsou výše zmíněné ročníky tohoto periodika dostupné v Národní knihovně České republiky, a to dokonce i v digitální podobě, takže každý zájemce si může údaje uvedené v této studii snadno ověřit. K dispozici jsou pochopitelně také ročníky po roce 1990, respektive 1997.

Nyní předkládaná studie navazuje jednak na dřívější práci o poměru T. G. Masaryka k českým regulérním svobodným zednářům, 1 jednak na předchozí zpracování toho, jak se projevoval poměr českých regulérních svobodných zednářů k prezidentu Osvoboditeli v prvních šesti ročnících interního, nikoli tajného periodika Svobodný zednář (= SZ). 2 Mělo by tudíž být evidentní, že nyní nebudeme opakovat to, co bylo řečeno zejména v úvodu ke druhé ze zmíněných studií, a že plodná četba tohoto příspěvku předpokládá znalost předchozích dvou textů. 3 1