Wooden Well at the First Farmers’ Settlement Area in Uničov, Czech Republic

Abstract

Some of the most extraordinary finds from the Early Neolithic period are wooden wells. These constructions permit unusual insights into Neolithic settlements, their subsistence and environment, as well as into the surrounding landscape. A recent excavation of a Neo lithic settlement at Uničov in central Moravia, Czech Republic, yielded the discovery of a wooden well with a sediment infill from the beginning of the Neolithic period and allowed to study an array of topics by a multi-proxy approach using a set of complementary methods. Our study of the wooden lining demonstrates the carpeting skills of the first farmers, required also for building so-called ‘longhouses’. By comparing dendrochronological and radiocarbon dating, we estimated the time span of the well’s existence. The construction was used repeatedly over a longer time and was finally filled in intentionally. Studies of the well’s infill shed light on its usage and decline, providing a great proxy for the study of living dynamics and handling of waste in a Neolithic village. The environmental record extracted from botanical residues indicates that the immediate surroundings of the settlement were covered by an open-canopy woodland with a dominance of oak and hazel, and a large proportion of open habitats, whereas the surrounding landscape was not noticeably affected by humans. Key Words: Wooden well, past environment, subsistence strategy, Linearbandkeramik, Uničov, eastern Central Europe

Review on vegetation, landscape and climate changes in the Carpathian Basin during the Neolithic and Chalcolithic period

“…During the MN (ALP; Bükk Culture), barley, einkorn and emmer were still dominant in the charred crop assemblages with a wider spectrum of crops (Linum usitatissimum, flax and Papaver somniferum, opium poppy), weeds, and a clear indication for the exploitation of forested areas in Transdanubia where predominantly brown earth soils were used for crop farming for which forest parcels had to be cleared first. Note that the cultivation of P. somniferum was also demonstrated at Neolithic sites in Czechia (Vostrovská et al 2020), but direct 14 C dating has not been done on these seeds in this region, unlike in SW Europe (Salavert et al 2020). Agrostemma githago (common corncockle), Setaria cf.…”

Rekonstrukce lesní vegetace České republiky v zemědělském pravěku a raném středověku na základě archeoantrakologických dat / Reconstruction of Forest Vegetation Between the Neolithic and the Early Middle Ages in the Territory of the Czech Republic Based on Archaeoanthracological Data

“…V oblastech s hojným zastoupením černozemí byla zaznamenána velmi vysoká abundance dubu, což zde pravděpodobně dokládá kontinuální přítomnost lesostepní vegetace (Novák et al 2017;Novák et al 2018). Příkladem může být soubor uhlíků datovaný do kultury s lineární keramikou získaný v lokalitě Těšetice-Kyjovice "Sutny" (Vostrovská et al 2020).…”

“…Podíl uhlíků habru (Carpinus) narůstá od neolitu do závěru pravěku (doby římské), kdy dosahuje svého maxima. Počátek šíření habru dokumentuje nález souboru habrových oříšků v neolitické studni kultury s lineární keramikou v Uničově na Olomoucku (Vostrovská et al 2020). Šíření habru ve střední Evropě je často dáváno do souvislosti s výmladkovým hospodařením (Kuneš 2015).…”

“…Its share decreases in the Early Middle Ages. The beginning of the spread of hornbeam is documented by the find of a cluster of hornbeam nuts in a Neolithic well of the Linear Pottery culture in Uničov (Vostrovská et al 2020). The spread of hornbeam in central Europe is often put into a coppicing context (Kuneš 2015).…”

“…Jedle, buk a habr mají v tomto období jen minoritní zastoupení. S výjimkou habru doloženého makrozbytky v neolitické studni z Uničova (Vostrovská et al 2020, z makrozbytku bylo získáno 14 C datum 6338 BP) postrádáme jednoznačné doklady této dřeviny s nezávislým radiokarbonovým datováním. Jednoznačnou přítomnost buku a jedle v období neolitu zatím také dokládá poměrně malý počet radiokarbonových dat (Pokorný et al 2017;Novák et al 2019b).…”