On calculus of fiscal impact of investment incentives

Self Cite

Ve většině transformujících se zemí od 90. let minulého století se objevují snahy podpořit investiční aktivitu formou nejrůznějších pobídek -daňových prázdnin, dotací investic do strojního zařízení, školení pracovníků apod. Vlády méně vyspělých států se takto snaží přilákat především zahraniční investory, od nichž očekávají chybě-jící investiční kapitál, transfer nových technologií a tvorbu pracovních míst. U nás, s výjimkou počátečního transformačního období 1990-1992, konzervativní vlády odolaly poskytování investičních pobídek a dotací investorům, přesto podíl zahranič-ních investorů v ekonomice neustále rostl (Zemplinerová, 1998 4 Objem přislíbe-ných pobídek odpovídá 15 % vládních výdajů v roce 2010. Přes značný objem alokovaných veřejných zdrojů mají existující analýzy dopadů těchto investičních pobídek charakter zjednodušených kvantifi kací.5 Efekty státních intervencí do ekonomiky jsou pak veřejnosti prezentovány jednostranně, je přehlížen částečný kauzální dopad, vytěs-ňovací efekt a další nepřímé ekonomické důsledky státních dotací pro fungování trhů.

unclassified

The Effect of Investment Incentives on Investment in Czech Republic

Bolcha¹,

Zemplinerová²

2012

Self Cite

“…Z publikované teoretické literatury vztahující se k dané problematice je nicméně možné zmínit článek Gregorové a Žáka (2008), kteří analyzují v teoretické rovině možnosti měření a hodnocení regulačních zásahů do ekonomiky. Dále Bolcha (2008) se zaměřuje na vybrané investiční pobídky, diskutuje otázku kvantifi kace fi skálních dopadů a upozorňuje na nutnost kvantifi kace ekonomických nákladů investičních pobídek. K problematice odvětví energie se též vztahuje analýza Zimmermannové (2009), která diskutuje vliv nového zdanění energie na odvětvovou strukturu naší ekonomiky na základě cenového modelu.…”

unclassified

The Economics of Renewable Energy - Example of Wind Energy in the Czech Republic

Ryvolová¹,

Zemplinerová²

2010

ÚvodPřed několika stoletími lidstvo používalo pouze obnovitelné zdroje energie -biopaliva, větrnou a vodní energii. Nyní se v tomto smyslu pokoušíme o návrat do minulosti k obnovitelným zdrojům energie (OZE), přičemž k těm tradičním přidáváme sluneční a geotermální energii. Důvodem je především vyčerpatelnost fosilních zdrojů, která nabývala na významu v souvislosti s ropnými šoky a nachází svůj odraz v ekonomické analýze (viz např. Nordhaus, 1973). Dalším argumentem je růst a změna struktury poptávky po energii (Sweeney, 1984). V posledních desetiletích je deklarovanou příči-nou návratu k OZE ochrana životního prostředí. (Grossman, Krueger, 1995).Česká republika se zavázala do roku 2010 zvýšit podíl elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny na 8 % již ve Smlouvě o přistoupení k Evropské unii.1 V prosinci 2008 Evropský parlament schválil klimaticko-energetický balíček, v němž je stanoven cíl zvýšit podílu OZE na 13 % do roku 2020 (Evropská komise, 2008). Současná Státní energetická koncepce počítá s podílem obnovitelných zdrojů na trhů energií ve výši 15 % v roce 2030 a 30 % v roce 2050. Uplatnění obnovitelných zdrojů energie na součas-ných trzích energie a růst podílu těchto zdrojů v konkurenci se zavedenými dodavateli energií je spojen s intervencí a pomocí státu -s podporou vstupu na trh výrobců OZE formou investičních pobídek a s regulací a garancí výkupních cen energie z obnovitelných zdrojů.2 I když podíl OZE na celkové výrobě a spotřebě energie je stále nízký, díky vládní podpoře OZE roste jejich podíl na trhu energií relativně rychle. V roce 2004 se hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů podílela na tuzemské hrubé spotřebě elektřiny cca 3,97 %, v roce 2008 již 5,5 % (Gebauer, 2007).Vzhledem k rozsahu cílů vlády v této oblasti by se poskytování státní podpory mělo vycházet z detailní ekonomické analýzy nákladů a efektů podpory obnovitelných zdrojů. Nutné je v této souvislosti hledat odpovědi na otázky zda a do jaké míry je energie z obnovitelných zdrojů dražší než z fosilních zdrojů, zda může být energie z OZE generována v dostatečném objemu aby nahradila většinu fosilních paliv, kolik CO2 se ušetří a s jakými náklady, jaké jsou společenské náklady užití fosilních zdrojů ve srovnání s obnovitelnými zdroji, jaké jsou soukromé náklady na obnovitelné zdroje energie a do jaké míry je investice do OZE lákavá pro soukromé investory.

Gravity and Fiscal Models of Government Support of Export Credit in the Czech Republic

Janda¹,

Michalíková²,

Potácelová³

2010

Státní podpora exportu prováděná prostřednictvím speciálních státních agentur poskytujících zvýhodněný úvěr je standardním rysem ekonomických politik naprosté většiny zemí, včetně České republiky (Janda (2008a)). Tento článek se proto zabývá zkoumáním účinnosti státní podpory exportních úvěrů prováděné prostřednictvím České exportní banky (ČEB). Ekonometrický gravitační model 1 prezentovaný v tomto článku spolu s doplňkovou jednoduchou fi skální simulací ukazují, že podpora exportních úvěrů je přibližně rozpočtově neutrální a její vliv na objem obchodu je mírně pozitivní.Česká exportní banka byla založena v roce 1995 jako speciální bankovní instituce za účelem podpory fi nancování českého exportu. Předmětem činnosti ČEB je krátkodobé i dlouhodobé fi nancování, poskytování vývozních úvěrů (dodavatelských i odběratelských) a předexportní fi nancování. Státní podpora činnosti ČEB existuje ve třech formách: zaprvé se jedná o vložený základní kapitál ČEB, zadruhé o státní záruky za poskytnutými vývozními úvěry a zatřetí získává ČEB dotace ze státního rozpočtu na pokrytí rozdílů mezi přijatými a poskytnutými úvěry.Teoretickým základem našeho článku je gravitační model, který byl do ekonomické literatury uveden Tinbergenem (1962) a Pöyhönenem (1963. Model vznikl v 60. letech a zpočátku byl založen zejména na empirických pozorováních mezinárod-ního obchodu bez významnějších teoretických podkladů. Studie analyzující teoretické zázemí tohoto modelu vznikaly až koncem 70. let. Ukázalo se, že gravitační model je konzistentní s mnoha modely mezinárodního obchodu, kdy například Bergstrand (1985) vysvětlil gravitační rovnici na mikroekonomickém modelu všeobecné rovnováhy.V kontextu našeho článku gravitační model říká, že obchod mezi Českou republikou a jinými zeměmi pozitivně závisí na ekonomické síle těchto zemí a negativně závisí na odporu (vzdálenosti, politickém riziku atd.). Státní úvěrová podpora exportu slouží ke zmírňování tohoto odporu. Například Exportní garanční a pojišťovací společ-1Gravitační model vychází z Newtonovy fyziky, ve společenských vědách slouží k popisu a modelování pohybu, ke kterému dochází mezi dvěma či více oblastmi a který vychází z gravitační přitažlivosti. Vedle gravitačního modelu obchodu (včetně mezinárodního obchodu) je také gravitační model hojně využíván k modelování procesu migrace, ale například i při popisu chování dopravních proudů či telefonních hovorů. * Práce na tomto článku byla podpořena granty GAČR 402/09/0380 a 403/10/1235, GAAV IAA700280803 a výzkumným záměrem MSM0021620841.