Masaryk's Relationship to the Regular Free Masons

Abstract

První otázka, kterou titul tohoto příspěvku vyvolává, se týká teologovy kompetence: Proč by se měl zabývat uvedeným tématem? Odpověď je mnohem snazší, než by se mohlo na první pohled zdát, protože boj s pověrami určitě patří k jeho úkolu stejně jako úsilí o proměnu smýšlení nejprve vlastního a následně těch ostatních. Pokud se jedná o regulérní svobodné zednáře, je s nimi spjato mnoho "zaručených" fám, které můžeme často hodnotit jako pověry. Ohledně příslušnosti Tomáše Garrigua Masaryka k danému uskupení se dodnes šíří naprosto nepodložené informace. Víra toho, kdo podléhá pověrám, bude asi jenom stěží "platnou vstupenkou" do Božího království. Navíc nikdy nepřestane platit, že pravda nás činí opravdu svobodnými (srov. Jan 8,32). Druhým motivem je snaha o dobré jméno vlastní církve, jež někteří věřící kazí svou hrubou neinformovaností a zcela nekritickým lpěním na těžko ospravedlnitelných, v zásadě nepodložených ideologických odsudcích, které poskvrňují v první řadě ty, kdo je šíří. 1 Autorovi tohoto příspěvku nejde v první řadě o zednáře jako takové, do jejichž řad nepatří, nýbrž o to, abychom jako pokřtění nezatěžovali svá svědomí. 2 1 Pokud je nám známo, neexistuje žádné striktně dogmatické prohlášení magisteria ohledně regulérních zednářů. Dřívější dokumenty Vatikánu, v nichž za docela jiné politické situace, než je ta dnešní, bývala vyslovena varování před zednáři, nebo dokonce jejich odsouzení, měly vždy disciplinární povahu, takže nepředstavují něco nereformovatelného. 2 Masaryk zhoubnost podléhání pověrám dobře znal a věděl rovněž to, že člověka poskvrňuje zlo, které vychází z něj samotného. Proto také hlavním motivem jeho aktivit při hilsneriádě bylo dobro jeho vlastního národa: "Započal-li jsem svou práci v této aféře, neučinil jsem tak z filosemitismu, nýbrž z procítěné lidskosti, ale také proto, že hanba rituální pověry padá na český národ."