Homo oeconomicus and homo politicus in Ecological Economics

Faber, Malte; Petersen, Thomas Søbirk; Schiller, Johannes

doi:10.1016/s0921-8009(01)00279-8

Cited by 93 publications

(49 citation statements)

References 7 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…Individualistic behaviours are inherent to the Homo oeconomicus, the cognomen given to human beings that are greedy and self-interested, base their decisions purely on rationality, have an insatiable wish to accumulate material resources and attempt to maximize their utility while minimizing their costs (Alvey, 2000;Faber et al, 2002;Fadeeva, 2004;Rees, 2002;Weymes, 2004). Such individualistic behaviours have created increasing imbalances between economic, environmental and social dimensions, straining the world's carrying capacities.…”

Section: T He Dominant Socio-economic Paradigm (Dsp) Based On Neo-limentioning

confidence: 98%

Collaboration as a pathway for sustainability

Lozano

2007

Sustainable Development

155

136

View full text Add to dashboard Cite

Conventional individualistic behaviours with their quest for profit maximization and wealth accumulation have created economic, environmental and social imbalances in today's world. These imbalances threaten to become worse in the coming years, decades and centuries. Calls and efforts towards sustainable development (SD) seek to establish a dynamic equilibrium among these elements. One of the key elements in the transition towards more sustainable societies is collaboration. This research presents three game theory tools to help rationalize that collaborative behaviours offer better results than individualistic ones. The first presented is the prisoners' dilemma. The second is the tragedy of the commons, a tool similar to the prisoners' dilemma but with more actors increasing the complexity. The third, the Nash equilibrium, offers a mathematical way to attempt to reach a system's optimum, i.e. to obtain the result that would in a totality benefit all the players. The tools are linked to SD problems. Copyright © 2007 John Wiley & Sons, Ltd and ERP Environment.

show abstract

Section: T He Dominant Socio-economic Paradigm (Dsp) Based On Neo-limentioning

confidence: 98%

Collaboration as a pathway for sustainability

Lozano

2007

Sustainable Development

155

136

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…zkoumání jevů v reálném prostředí a formulace hospodářsko-politických doporučení na základě pozorovaných skutečností (Paavola, Adger, 2005;Vatn, 2005b). S odmítnu-tím abstraktně deduktivní metody souvisí i přehodnocení chápání člověka jako homo oeconomicus (absolutně racionálního jednotlivce, který se řídí cenovými signály) - (Söderbaum, 1999;Faber a kol., 2002). Jak podotýkají Gowdy a Erickson, výzkumy prokázaly, že lidé konzistentně přisuzují vyšší hodnotu věcem, které již vlastní a vykazují (iracionální) averzi k jejich pozbytí (což nabourává tvrzení Coaseova teorému irelevantnosti počátečního rozdělení zdrojů, jsou-li náklady na vyjednávání nulové).…”

Section: Společné a Odlišné Prvky Myšlenkových Směrů Ekonomie žIvotníunclassified

Economics of the Environmental Protection on the Crossroad

Jílková¹,

Slavíková²

2009

Politicka ekonomie

View full text Add to dashboard Cite

ÚvodNeoklasická environmentální ekonomie, ekologická ekonomie a tržní přístupy k ochraně životního prostředí jsou tři významné myšlenkové směry, které se dnes systematicky zabývají jednáním člověka ve vztahu k přírodním zdrojům. Všechny tři mají své silné zastánce i oponenty. Jejich vzájemný poměr sil se v čase mění. Zatímco přibližně od 70. let 20. století dominovala společenským otázkám ochrany životního prostředí environmentální ekonomie (která si dodnes uchovala značný vliv), v průběhu 90. let získávají stále více příznivců druhé dva myšlenkové směry. Ty poukazují na to, že neoklasická environmentální ekonomie narazila na své hranice a není schopna (respektive v průběhu více než 30 let praktické aplikace nebyla schopna) v rámci stávajícího paradigmatu reflektovat postupné znehodnocování složek životního prostředí (Anderson, Leal, 2001;Bromley, 2004 Bromley, , 2006 Vatn, 2005a, b).Rozdílnost přístupů uvedených myšlenkových směrů lze stručně charakterizovat odpovědí na dvě otázky: Co je příčinou degradace životního prostředí? Jak má být dosaženo žádoucí míry jeho ochrany? Představitelé neoklasické environmentální ekonomie hovoří tradičně o tržních selháních (zejména externalitách), jejichž nápravu má zjednat stát pomocí pigouviánských daní a dotací. Přírodní zdroje jsou chápány jako veřejné statky (Ayres, Kneese, 1969;Turner, Pearce, Bateman, 1994). Zastánci tržních přístupů k ochraně životního prostředí přičítají ekologické problémy na vrub státní regulace (tj. státních selhání) a prosazují zavedení soukromého vlastnictví přírodních zdrojů (Anderson, Leal, 2001;Pennington, 2005). Někde mezi těmito dvěma přístupy se pohybují představitelé (institucionální) ekologické ekonomie. Degradaci přírodních zdrojů podle nich způsobuje existence nesouladu mezi ekologickými hranicemi ekosystémů a správními jednotkami, a rovněž absence zapojení komunitních (lokálních) úrovní do rozhodování o alokaci zdrojů (Young, 2002;Vatn, 2005b;Paavola, 2005;. Na první pohled je zřejmé, že uvedené závěry o způsobech ochrany životního prostředí si odporují, existuje však velmi málo ekonomicko-teoretických studií o tom, proč tomu tak je, přičemž komplexní názorová komparace všech tří popsaných směrů * Článek vznikl s podporou projektu Ministerstva životního prostředí ČR SP/2f1/77/07.

show abstract

“…On the contrary in the evolutionary economics due to the dominant biological metaphor it"s assumed, that human being is continuously shaped by the world, building a unity with the world. Similarly to the cell, which can"t live without an organ who"s part it is, and similarly to the organ, which can"t live alone without human being, so human being is dependent on other people, the family and social and political institutions and the state and can"t live without them (like homo politicus by Aristotle, see Aristotle and Everson, 1988;Faber et al 2002). The table below (Table 3) presents some crucial differences between the relationship between human and world.…”

Section: Concept Of Human Nature: Relation To the Worldmentioning

confidence: 99%

The Goal of Evolutionary and Neoclassical Economics as a Consequence of the Changes in Concepts of Human

Horodecka¹

2015

EJSS

View full text Add to dashboard Cite

The economics depends on the concept of human nature very strongly. The concepts of human nature can be understood as a set of assumptions made about the individual (on different levels: behavior, motives, meaning) and his interactions with other people, with groups and diverse institutions. It corresponds with the image of world people have. The concept of human nature together with an image of the world builds the basis of thinking about the economics and about such fundamental element of it as its goal. Therefore if those images of men change, the way of thinking about economics and their elements adjust to those changes as well. The goal of the paper is to present the impact of these alterations of image of man on the economics. This impact will be illustrated on the example of the evolutionary economics, which is contrasted with the orthodox concept of human nature persisting in the neoclassical economics -homo economicus. The method applied to this research is, among others, a content analysis of the most important texts developed within neoclassical and evolutionary economics. To reach this goal, the following steps will be conducted: firstly, the concepts of human nature will be defined in regards of their particularity depending on the discipline by which they are defined; secondly, the main differences between concepts of human nature in neoclassical and evolutionary economics will be analyzed, and thirdly the differences in understanding of the goal and field between those two schools will be explained as resulting from the diverse concepts of human nature. The analysis proved that the main differences in those economic schools might be explained by the changed assumptions about the human nature and the image of the world.

show abstract

Homo oeconomicus and homo politicus in Ecological Economics

Cited by 93 publications

References 7 publications

Collaboration as a pathway for sustainability

Collaboration as a pathway for sustainability

Economics of the Environmental Protection on the Crossroad

The Goal of Evolutionary and Neoclassical Economics as a Consequence of the Changes in Concepts of Human

Contact Info

Product

Resources

About