Economics of the Environmental Protection on the Crossroad

Jílková, Jiřina; Slavíková, Lenka

doi:10.18267/j.polek.703

Cited by 8 publications

(4 citation statements)

References 42 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…We are able to mention only Klun (2001;2003;2004;2009) who analyzed the situation in Slovenia, Blažič (2004a;2004b) who focused on income taxation in Croatia (plus their comparative study in 2005) and especially the "Czech school", headed by Vitek (see e.g. Vitková and Vitek (2002); Vitek, Pavel, and Pubal (2002); Pudil, Vybíhal, Vítek, and Pavel, (2004); Vítek, Pavel, and Krbová (2004); Vítek and Pavel (2008); Vítek (2008); Jílkova, Pavel, and Slavíková (2009); Pavel and Vítek (2015)).…”

Section: Juraj Nemec Pavol čIžmárik Vladimír šAgátmentioning

confidence: 99%

An estimation of the compliance costs of Slovak taxation

Nemec¹,

Čižmárik²,

Šagát³

2017

E+M

View full text Add to dashboard Cite

Most authors divide the costs of taxation into two subsets. The fi rst subset "direct administrative costs" are the direct costs of the public sector. The second subset the "compliance costs of taxation" are the indirect expenses of the private sector connected with paying taxes. This paper focuses on the compliance costs of taxation with the goal to assess the level of compliance costs of the private sector for income taxation and compliance costs for employers connected with the administration of salaries and social contributions in Slovakia. The results, based on 2011 data show that Slovak businesses have very high costs connected with paying the taxes-compared to other developed countries and also to Slovakia's neighbours. The estimates for physical persons are particularly high, even using the most cautious assumptions. The situation deserves attention and motivates a search for some explanations and reactions. We argue that both the low level of tax compliance, because of a large shadow economy, and a too complicated tax system are the key factors determining the situation. However, neither a simplifi cation of the tax system or real measures to cut tax evasion are on the agenda of the current left wing government. One specifi c factor that may have had an impact on the government`s limited willingness to enact necessary radical changes, uncovered by our research, is tax illusion. The responses to our questionnaire were rather surprising-8% of respondents felt that compliance costs were marginal and 31% felt that their level was fully acceptable. This situation provides one more-political-explanation for the current situation: if tax payers are not well informed their motivation to demand change is limited.

show abstract

Section: Juraj Nemec Pavol čIžmárik Vladimír šAgátmentioning

confidence: 99%

An estimation of the compliance costs of Slovak taxation

Nemec¹,

Čižmárik²,

Šagát³

2017

E+M

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…poplatků a daní). Poptávku po institucionální analýze v oblasti environmentálního výzkumu proto postupně zaplnily dva konkurenční přístupy -institucionální ekologická ekonomie a tržní přístupy k ochraně životního prostředí (jejich pozice shrnuje tabulka 1, jejich detailní popis a komparace viz Jílková, Slavíková, 2009nebo Slavíková a kol., 2012. Metodologicky jinak silně odlišné směry se shodují v akceptaci konceptu vládních selhání a důrazu na analýzu vlastnických a uživatelských práv.…”

Section: Od Cost-benefi T Analýzy K Analýze Institucíunclassified

“…Obsah samotné habilitační přednášky s názvem Institutions as Driving Elements within the Economics of the Environment v hrubých obrysech shrnuje článek Jílková, Slavíková (2009) publikovaný v Politické ekonomii.…”

unclassified

Institutions Matter! But Why?

Slavíková¹

2013

Politicka ekonomie

Self Cite

View full text Add to dashboard Cite

, IEEP Vysoká škola ekonomická v Praze ÚvodČlánek reaguje na nedávnou habilitační přednášku mladé doktorky Národohospodář-ské fakulty, konkrétně na navazující diskusi, v rámci které vyvstal spor ohledně významného fenoménu v evoluci ekonomického myšlení. Jednalo se o problém analýzy institucí v ekonomii, kdy některými členy vědecké rady byl výzkum zaměřený na institucionální otázky, resp. využívající institucionální analýzy, označen jako nadbytečný per se. Tento názor je možné v současných ekonomicko-teoretických polemikách považovat za méně obvyklý (ne-li přímo protisměrný). Ekonomové buď obhajují zavedení či posílení analýzy institucionálního prostředí (souhrnně viz Furubotn, Richter, 2005), nebo určitým způsobem tolerují nové myšlenkové směry a považují je za určitý doplněk mainstreamové (v případě mikroekonomie neoklasické) ekonomie (např. Frey, 2011). K prohloubení akademické diskuse by proto bylo více než přínosné systematicky prezentovat argumenty pro a proti institucionálně zaměřenému ekonomickému výzkumu.Obsah samotné habilitační přednášky s názvem Institutions as Driving Elements within the Economics of the Environment v hrubých obrysech shrnuje článek Jílková, Slavíková (2009) publikovaný v Politické ekonomii.1 Podstatné však je, že kritika nesměřovala k odmítání institucionálního výzkumu v ochraně životního prostředí, naopak byla prezentována jako fundamentální výhrada vůči analýze institucí v ekonomii obecně.Tato stať obhajuje původní kritizovaný názor -tj. že instituce jsou významné proměnné ovlivňující jednání jednotlivců, a tudíž má smysl je v rámci ekonomie studovat -a vyzývá oponenty k reakci. Jen tímto způsobem je možné posunout diskusi od silně subjektivně zabarvených hodnotových soudů (tj. že "institucionální ekonomický výzkum je špatný/správný") dále a učinit z ní vědecky hodnotnou výměnu názorů. Následující výklad se zaměřuje na vývoj a příklady z oblasti ekonomie život-ního prostředí, avšak prezentované závěry jsou snadno zobecnitelné pro celou oblast ekonomie. Cílem není detailně popisovat evoluci institucionální ekonomie v jejích různých podobách od konce 19. století do současnosti (pro tyto účely odkazujeme na základní literaturu -viz Holman, 1999). Také není záměrem prokazovat dominanci institucionálního výzkumu v rámci současné ekonomie hlavního proudu, ale pouze 1 Samotná habilitační práce sestávala z pěti publikovaných vědeckých článků autorky. Habilitační přednáška se zaměřila pouze na teoreticko-komparační část širšího výzkumu.

show abstract

“…Metody stanovení robustních institucí správy komplexních socioekologických systémů V souvislosti s renesancí poznatků institucionálních škol ekonomického myšlení na poli ekonomie životního prostředí (více viz Jílková, Slavíková, 2009) se do centra pozornosti interdisciplinárních vědeckých týmů dostává problematika analýzy a stanovení "správných" režimů správy přírodních zdrojů. V této souvislosti je nutné podotknout, že za správné, resp.…”

Section: úVodunclassified

Interdisciplinary Research Methods of Climate Change - Tools To Interlink Social and Natural Fields of Science

Slavíková¹

2010

AOP

Self Cite

View full text Add to dashboard Cite

Komplexní environmentální problémy, jako je klimatická změna, vyžadují nové metody zkoumání, propojující poznatky přírodních a společenských věd (i různé postupy v rámci skupiny společenských věd). V souvislosti s touto potřebou se hovoří o tzv. interdisciplinaritě. Jak uvádí Chen (1983), vědci v oblasti přírodních věd řeší primárně otázky typu "co kdyby" -v souvislosti se změnou klimatu se jedná o dlouhou historii hypotéz o výskytu různých klimatických, hydrologických, biologických a jiných jevů, jejich původu a jejich dopadech na existující systémy. Společenští vědci se v souvislosti s touto otázkou zabývají potenciálními náklady a přínosy klimatických změn, dopady extrémních klimatických jevů na lidskou společnost. Mnohem častěji je však jejich výzkum zaměřen na problém "co potom" (např. zda bude lidská společnost schopna se adaptovat na klimatickou změnu, a pokud ano, s využitím jakých institucí a s jakými společensko-ekonomickými důsledky). Získat jednoznačnou odpověď v rámci těchto problémových okruhů je mnohem obtížnější, protože jsou zahrnuty faktory lidského vnímání určité situace a lidského jednání.Interdisciplinární výzkum si klade za cíl propojit obě skupiny věd tak, aby byly využity výhody exaktních přírodních věd i společensky podmíněných výstupů společenských věd -k dosažení reálných změn v rámci tzv. socioekologických systémů (SES) je nutno využít jak expertních znalostí o fungování ekosystémů, tak institucionálních, ekonomických a politických faktorů podmiňujících reakci společenských systémů. Vztah společenských a přírodních věd je proto nutno chápat jako rovnocenný, stejně jako společenské (lidské) a ekologické (biofyzikální) subsystémy jsou propojeny a ovlivňovány vzájemnou interakcí (Berkes, Folke, 1998). Přizpůsobení lidské společ-nosti měnícím se externím (klimatickým) podmínkám nemůže být dosaženo pouze spoléháním se na poznatky přírodních věd, protože bez refl exe těchto poznatků větši-novou společností nebudou navrhovaná opatření akceptována. Na druhou stranu společenské vědy samy o sobě nejsou schopny generovat expertní know-how pro pochopení vlivů lidské společnosti na ekosystémy.* Vysoká škola ekonomická v Praze, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (slavikova@ieep.cz).Článek vznikl s podporou výzkumného projektu Ministerstva zemědělství ČR č. QH91257.

show abstract

Economics of the Environmental Protection on the Crossroad

Cited by 8 publications

References 42 publications

An estimation of the compliance costs of Slovak taxation

An estimation of the compliance costs of Slovak taxation

Institutions Matter! But Why?

Interdisciplinary Research Methods of Climate Change - Tools To Interlink Social and Natural Fields of Science

Contact Info

Product

Resources

About