Czech National Accounting Board

Abstract

Tvorba účetních předpisůV České republice je regulace účetnictví tradičně založena na právních předpisech tvořených vládou, konkrétně ministerstvem financí a schvalovaných parlamentem. Regulaci účetnictví tak tvoří zákon o účetnictví, sada prováděcích vyhlášek (podle jednotlivých druhů účetních jednotek) a několik řad českých účetních standardů, které navazují na vyhlášky. Je tak vytvořena řada standardů pro podnikatele, pro banky a pojišťovny, pro neziskové organizace, atd. Platný zákon o účetnictví sice obsahuje ustanovení ( § 36 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví), dle kterého může Ministerstvo financí ČR pověřit vybranou právnickou osobu vytvořením standardu, toto ustanovení však v praxi nebylo nikdy realizováno a tvůrcem celé účetní regulace je tedy Ministerstvo financí ČR (regulátor). Podrobně se situací v regulaci české účetní legislativě zabývá odborný článek (Ištvánfyová -Mejzlík -Pelák, 2010).Cílem článku je analyzovat, zda i v systému kontinentálního práva, kdy je regulace účetnictví založena na právních předpisech tvořených vládou, může účetní profese účinně ovlivňovat kvalitu účetní legislativy a přispívat k rozvoji účetnictví. Rozebírána je situace v České republice za uplynulých 15 let. Role profesních organizacíPo roce 1989 vznikly na základě speciálních zákonů profesní komory, které jsou na státu nezávislé 1 a fungují jako samosprávné orgány regulace profesí. První roky jejich existence (cca do roku 1997) se však zaměřovaly na podmínky vstupu do daných profesí (organizace zkoušek), postavení členů, pravomocí samosprávných orgánů vůči členům (práce dozorčích a disciplinárních komisí), případně na upevnění postavení profese ve vztahu ke státní správě. Na uvedených úkolech pracovaly tyto profesní organizace relativně samostatně a odděleně, koordinace společného postupu nebyla vysoká. Vliv těchto komor na regulaci účetnictví nebyl v podstatě žádný, komunikace s regulátorem byla omezena na řídké případy připomínkového řízení. Komory totiž nebyly oficiálním připomínkovým místem v legislativním procesu, takže bylo považováno za velký úspěch, pokud vůbec připravovaná norma byla "předána" k připomínkovému řízení.Vliv profesních organizací a akademické půdy v oblasti účetnictví na podobu právní regulace účetnictví, případně její podíl na formování vzorů pro praktické postupy při vedení účetnictví byl velmi nízký a výrazně se liší od angloamerického systému regulace účetnictví, kde národní regulátor účetnictví pověřuje profesní instituce tvorbou účetních předpisů, většinou ve formě standardů.

Legal Consequences of the Determination of Corporate Income Tax Base Referring to IFRS

“…We have explicitly stated that we see as problematic the fact that the subject of taxation is to be influenced by a component of the state's executive power through a sub-statutory legal regulation, namely by laying down (changing) the legal regulation of accounting. A contrario, it can be inferred, in our opinion, that an approach conforming to the Constitution would be for accounting rules, including for the purpose of determining the tax base, to be formed and amended by the profession itself (for more on this see for example Mejzlík -Žárová, 2010or Mejzlík, 2011or Skálová -Žárová, 2013.…”

IFRS Due Process as an Inspiration for Legislative Process of Developing the Czech Accounting Legislation

“…Cílem vydávaných interpretací je vytvářet podpůrnou metodiku k českým účetním předpisům tak, aby přispívaly k věrnosti a poctivosti účetních závěrek sestavených podle českých účetních předpisů a tyto závěrky tak poskytovaly srovnatelné informace externím uživatelům při jejich ekonomických rozhodováních, a aby přispívaly k aplikaci českých účetních předpisů v kontextu harmonizace s mezinárodně uznávanými účetními principy, pravidly a zvyklostmi (NÚR, 2009 Z pohledu regulace účetnictví v ČR se NÚR spolu s dalšími profesními organizacemi, jako je Komora auditorů ČR, Komora daňových poradců, Svaz účetních aj., snaží být oponentem státu při tvorbě zákonů a prováděcích předpisů a aktivně se formou připomínek tohoto procesu účastnit, spolupracovat s Ministerstvem financí a napomáhat tak při tvorbě Českých účetních standardů (dále jen "ČÚS"). Zároveň NÚR vydává své vlastní interpretace k českým účetním předpisům, které, byť nejsou nijak závaznou regulací účetnictví, jsou odborným názorem na řešení konkrétní účetní problematiky a veřejností vnímány jako seriózní zdroj při aplikaci účetních pravidel (Skálová -Žárová, 2013). …”