This research investigates the perceptions of stakeholders involved in financial reporting in four emerging economies (the Czech Republic, Hungary, Romania, and Turkey) regarding the possible implementation of IFRS for SMEs, in terms of costs, benefits, and strategy of adoption. In‐depth, semi‐structured interviews were conducted with representatives of main stakeholders (preparers, auditors, regulators, professional bodies, and users). We find more support for IFRS for SMEs implementation in these four countries than suggested by the results of the European Commission's consultation for the European Union. Interviews reveal differences between stakeholder groups and between countries regarding the preferred implementation approach (mandatory adoption, voluntary adoption or convergence of national regulations with IFRS for SMEs). Interviews indicate the most support for the convergence approach. However, users oppose convergence and prefer the adoption of IFRS for SMEs. The convergence approach moves regulators' attention from users' needs to preparers' preferences and preparedness. This finding is relevant in the decision‐making process of national regulators, who should balance the needs of various stakeholders, but also the country's political and economic objectives.

New information technologies, development of international economic cooperation and market interconnection call for the need of multinational, globally applicable and acknowledged accounting standards which will enable to describe the processes taking place on the companies´ level, within the extent of the contemporary knowledge, but especially in a comparable form.These requirements are met e.g. by International Financial Reporting Standards (IFRS) used mainly in Europe. Their fundamental aim is to develop unified, high-quality and understandable global accounting standards. The financial statements prepared according to these standards provide high-quality, transparent and comparable information, which can help the users to make economic decisions.The information disclosed according to full IFRS standards is sometimes too superfluous for users of financial statements of small and medium-sized enterprises (SMEs) and very often the cost of its full consistence exceeds its contributions. Another problem, which is specific for the Czech Republic is that the national legislation does not allow it to specify the income tax base from the statements prepared according to IFRS standards and thus the companies have to prepare the statements according to Czech legislation in parallel, which represents a tremendous administrative burden.The aim of the article is to analyse problem areas in reporting according to IFRS at SMEs in the Czech Republic and to compare their results with the accounting practice in companies which report according to IFRS. AbstraktNové informační technologie, rozvoj mezinárodní ekonomické spolupráce a propojenost trhu vyvolávají potřebu nadnárodních, celosvětově platných a uznávaných účetních LIBUŠE MÜLLEROVÁ, MARIE PASEKOVÁ, DANA KUBÍČKOVÁ Cílem článku je analýza problémových okruhů při vykazováni dle IFRS u MSP v České republice a porovnání jejich výsledků s účetní praxí v podnicích, které už podle IFRS vykazují. Klíčová slova IFRS, MSP, české účetní standardy (ČÚS), účetní závěrka, měření výkonnosti 1 The original name was IAS (International Accounting Standards). To stress the fact that the case is standardization of financial reporting and not standardization of accounting, the name of the whole IAS set was changed into IFRS. Individual standards (IAS 1 through IAS 41) remain in force but new and updated standards are published under IFRS name.

This paper focuses on the particular case of professional ethics in the context of the accounting profession. After briefl y discussing recent events that made us reconsider our understanding of corporate governance, accountancy and ethics, we attempt to delimit the state of the art by looking at ethics from the accounting profession's perspective. When aiming to clarify professional ethics, we closely analyze integrity based on the latest developments undertaken by European professional bodies. The fi ndings are used in identifying ways to contribute to the endeavor of aligning the profession's performance with society's reasonable expectations.

No abstract

Charakteristika a vymezení malých a středních podniků (MSP)V celosvětově proměnlivém hospodářském prostředí, které se vyznačuje neustálými strukturálními změnami a rostoucími konkurenčními tlaky, zaujímá sektor malého a středního podnikání velmi významné místo. Je hnací silou podnikatelské sféry, růstu, inovací i konkurenceschopnosti. Hraje rozhodující roli při tvorbě pracovních příležitostí a obecně je faktorem sociální stability a hospodářského rozvoje. Na druhé straně mají malé a střední podniky často potíže při získávání kapitálu nebo úvěrů, dané přetrvávající neochotou riskovat na straně některých finančních trhů a nedostatečným zajištěním, které mohou nabídnout bankám. Omezené zdroje financování mohou rovněž ztížit jejich přístup k informacím, zejména o nových technologiích a potenciálních trzích."Malé a střední podniky vytvářejí třetinu hrubého domácího produktu v Evropské unii a dvě třetiny pracovních míst. Jsou páteří evropské ekonomiky. Pro posílení jejich konkurenceschopnosti je nutné především odstraňovat nadbytečnou byrokracii a bariéry v podnikání", říká český ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský (Bartovský, 2009).V České republice se malé a střední podniky podílejí z 61,52 % na zaměstnanosti a z 54,57 % na účetní přidané hodnotě. Podíl MSP na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů činí 99,83 %.

No abstract

ÚvodAudit účetní závěrky představuje její zkoumání (ověření) nezávislým odborníkem -auditorem. Výsledkem tohoto zkoumání je vyjádření názoru (výrok auditora), zda zkoumaná účetní závěrka (tj. účetní výkazy a příloha) podává věrný a poctivý obraz majetkové a finanční situace účetní jednotky k datu, k němuž je účetní závěrka sestavená.Ověřená účetní závěrka by měla být spolehlivým zdrojem informací pro rozhodování všech uživatelů účetních informací, ať už se jedná o stávající či potenciální investory, banky, obchodní partnery, státní orgány apod. Z toho lze usoudit na základní obecný cíl auditu, kterým je zabezpečení věrohodnosti účetních informací těch společností, které povinně zveřejňují účetní závěrky a výroční zprávy.Povinnost auditu upravuje účetním jednotkám, které mají sídlo v České republice, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v § 20 -Ověřování účetní závěrky auditorem. Jsou zde stanoveny limity (aktiva celkem brutto, roční úhrn čistého obratu, průměrný přepočtený stav zaměstnanců) při jejichž překročení po dvě účetní období má účetní jednotka povinnost auditu ze zákona. Nic však nebrání tomu, aby si účetní jednotky nechaly ověřit účetní závěrku i v případě, že se na ně zákonná povinnost auditu nevztahuje. Často to potřebují pro banku při žádosti o úvěr, pro leasingovou společnost při žádosti o leasing, na žádost zahraničního vlastníka, či z jiných důvodů. V zahraničí bývá tato praxe naprosto obvyklá.Činnost auditorů je regulována nejen zákonem č. 93/2009 Sb., o auditorech, ale i řadou navazujících zákonů a prováděcích předpisů, včetně Mezinárodních auditorských standardů, Etického kodexu Komory auditorů České republiky (KAČR, 2011) a Aplikačních doložek Komory auditorů České republiky (KAČR, 2010). Komora auditorů ČR působí jako samosprávná profesní organizace s povinným členstvím od samého počátku zákonné úpravy auditorské profese od roku 1992. Hlavním posláním Komory je zajistit vysokou kvalitu této profese tak, aby byla srovnatelná s úrovní auditorů ve vyspělých zemích. Takový požadavek se stává stále více aktuální v souvislosti s procesem liberalizace auditorské profese v rámci zemí Evropské unie, který je provázen přísnou kontrolou kvality profese v mezinárodním měřítku. Nesprávné chápání role audituPři své praxi se auditoři často setkávají ze strany uživatelů informací z účetních závěrek s názory, které nejsou zcela přesné, případně zcela mylné. Od auditora očekávají účetní jednotky v některých případech služby, které by sice vzhledem ke své kvalifikaci poskytnout mohl, ale nesmí, neboť by to bylo v rozporu s etikou auditorské profese. Auditor při # Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze, který je realizován v rámci institucionální podpory VŠE IP100040. * Prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc. -profesorka; Katedra finančního účetnictví a auditingu, Fakulta financí a účetnictví, Vysoká škola ekonomická v Praze, nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3; .

No abstract