Additional Investigations into the Nature of Teacher Clarity

Kennedy, John J.; Cruickshank, Donald R.; Bush, Andrew; Myers, Betty

doi:10.1080/00220671.1978.10885109

Cited by 39 publications

(27 citation statements)

References 3 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…Classroom research provides additional support for ways in which teachers can facilitate learning through the manner in which information is delivered to the learner (Brophy & Good, 1986;Doyle, 1990;Kennedy, Cruickshank, Bush, & Meyers, 1978). The categories of the QMTPS have been designed to be consistent with both the general information regarding teacher clarity, as well as the more specific information related to information processing.…”

mentioning

confidence: 99%

The Validity of the Qualitative Measures of Teaching Performance Scale as a Measure of Teacher Effectiveness

Gusthart

Kelly

Rink³

1997

Journal of Teaching in Physical Education

View full text Add to dashboard Cite

The purpose of this study was to determine the relationship between the Qualitative Measures of Teaching Performance Scale (QMTPS; Rink & Werner, 1989) and teacher effectiveness in producing student achievement. The QMTPS focuses primarily on variables related to teacher clarity and task presentation. Nine middle school generalist (classroom) teachers were asked to teach the volleyball forearm pass and serve over eight lessons as part of their normal curriculum. Students were pre- and posttested on the serve and forearm pass using the American Alliance for Health, Physical Education and Recreation (1969) volleyball tests. All lessons were videotaped and were coded using the QMTPS instrument. The relationship between the QMTPS total score and student achievement was significant for the forearm pass and for the serve. The authors concluded that the QMTPS was a valid measure of teacher effectiveness when the total QMTPS score for several lessons was used.

show abstract

mentioning

confidence: 99%

The Validity of the Qualitative Measures of Teaching Performance Scale as a Measure of Teacher Effectiveness

Gusthart

Kelly

Rink³

1997

Journal of Teaching in Physical Education

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…Podle zmiňovaných autorů jasný učitel vykazuje následující charakteristiky: (1) poskytuje žákům individuální pomoc; (2) vysvětluje učivo způso-bem, kterému žáci rozumí; (3) udržuje tempo výuky přiměřené žákům a také výuko-vému tématu; (4) věnuje dostatek času vysvětlování; (5) odpovídá na otázky žáků; (6) obohacuje učivo o "zajímavé" detaily ad. Charakteristiky umožňující odlišovat učitele s jasným stylem výuky od učitelů s méně jasným stylem výuky identifikuje také Kennedy et al (1978). Autor na základě odpovědí žáků vymezuje následující charakteristiky: (1) vysvětluje učivo jednoduše; (2) vysvětluje učivo tak, že mu žáci rozumí; (3) udržuje tempo výuky přiměřeně potřebám žáků a výukovému tématu; (4) vysvětluje učivo tak dlouho, až mu porozumí všichni žáci; (5) průběžně ověřuje, zda žáci rozumí ad.…”

Section: Výzkumy a Výzkumná Zjištěníunclassified

Komponenty a charakteristiky zakládající kvalitu výuky: přehled výzkumných zjištění

Janík¹,

Lokajíčková²,

Janko³

2018

Orbis Scholae

View full text Add to dashboard Cite

Abstrakt: Přehledová studie zpřístupňuje poznatky o komponentách a charakteristikách výuky, které byly v pedagogicko-psychologických a didaktických výzkumech shledány jako relevantní pro kvalitu výuky. Studie je rozvržena do čtyř částí − postupně jsou rozebírány komponenty a charakteristiky výuky zakládající její kvalitu sdružené na základě věcné blízkosti do čtyř okruhů: (1) organizace a řízení třídy − využití času, přiměřené tempo (pacing), strukturovanost; (2) zprostředkování cílů a obsahů − jasnost, strukturovanost, soudržnost, (3) učební úlohy − kognitivní aktivizace, (4) podpůrné učební klima − konstruktivní práce s chybou, adaptivita výukových postupů. K jednotlivým komponentám a charakteristikám jsou ve studii prezentována relevantní výzkumná zjištění − průběžně se poukazuje na jejich didaktické souvislosti.Klíčová slova: řízení třídy, jasnost, strukturovanost, soudržnost, kognitivní aktivizace, podpůrné učební klima, kvalita výuky, tempo výuky, učební úloha, využití času, výuka, výzkum Components and characteristics of instructional quality: a review of research findingsAbstract: This review paper presents findings about components and characteristics of instruction that have been shown as relevant for quality of instruction by pedagogical, psychological and didactic research studies. In the paper, components and characteristics of instructional quality are summarized and presented in four areas: (1) classroom organization and management − timing, pacing, structure, (2) dealing with goals and contents − clarity, structure, coherence, (3) learning tasks − cognitive activation, (4) supportive learning climate − constructive dealing with mistakes, adaptive teaching. Each component and characteristic of instructional quality is highlighted with relevant research findings, which are discussed in didactic context.

show abstract

“…Esta fase se caracterizaría, fundamentalmente, por la realización de las actividades referidas, por una parte, a la contextualización y a la presentación global del contenido de la lección (Hartley y Davies, 1976;Kennedy et al 1978), es decir, a la exposición de los objetivos, al establecimiento de los nexos con los contenidos/conocimientos anteriores, a la justificación del interés, a la presentación de los nuevos contenidos y de los medios o materiales a utilizar. Por otra, a la motivación y creación de actitudes positivas en los estudiantes sobre el contenido que va a ser presentado o sobre el que se va a trabajar.…”

Section: Fase De Inicio De La Lecciónunclassified

“…Es decir, por la organización (Book et al, 1985;Hines, Cruickshank y Kennedy, 1985;Rosenshine, 1987;Reigeluth y Curtis, 1987), orientación y uso de indicadores, guías, focalizaciones, etc. (Land, 1980;Gage y Berliner, 1988), utilización de ejemplos (Armento, 1979;Murray, 1983;Hines, Cruickshank y Kennedy, 1985), enfatización de los puntos importantes (Bush, Kennedy y Cruickshank, 1997;Kennedy et al 1978), evaluación del aprendizaje de los estudiantes (Rosenshine, 1984;Hines, Cruickshank y Kennedy, 1985), etc.…”

Section: Fase De Desarrollounclassified

Las prácticas de enseñanza de los mejores profesores de la Universidad de Vigo: el ámbito de conocimiento tecnológico

Abellás

Campos

Cerdeiriña

2012

REDU

View full text Add to dashboard Cite

ResumenEl objetivo del presente trabajo consiste en identificar, hacer visibles, describir y comparar las prácticas de enseñanza que realizan los "mejores profesores" del área de conocimiento tecnológica de la Universidad de Vigo. Para ello, planteamos un diseño cualitativo a través de las técnicas de la entrevista, para las "prácticas declaradas", y de observación, para las "prácticas realizadas/observadas". Antes de mencionar las principales conclusiones, hacemos constar que nos interesaba buscar referencias de "buenas prácticas", no hacer una evaluación de las prácticas docentes, buenas o malas, del profesorado de la Universidad de Vigo. La principal conclusión es que, incluso entre los "mejores profesores" del área de conocimiento tecnológica predominan unas prácticas docentes, que podrían encuadrarse en el enfoque "tradicional de la enseñanza", centrada en el profesor o en los contenidos de la materia. No debería sorprender el hecho, ni tampoco llevarnos a relativizar el interés de estudiar y hacer visibles las prácticas de docentes bien valorados, aunque tales prácticas no sean realmente innovadoras.Palabras clave: Enseñanza universitaria, buenas prácticas, pensamiento de los profesores, concepciones de la enseñanza, coreografías didácticas, observación de la enseñanza universitaria, investigación cualitativa. AbstractThe aim of this essay consists of identifying, making visible, describing and comparing the teaching practices carried out by the "best teachers" of technological area of the Vigo University. In order to achieve it, we set out a qualitative design through the technical meeting to the declared practices and the observation to the carried/observed practices. Before mentioning the main conclusions, we must state that we were interested on searching for references of the "good practices", not on evaluating the teaching practices, good or bad, of the teachers of the University of Vigo. The main conclusion is that even among the "best rated teachers" of technological area, some teaching practices dominate and these practices could be mainly included in the traditional perspective of education, one model focused on the teacher and the contents of the disciplines. These results are not surprising. In any case, they should not lead us to disregard the interest of studying and making visible the practices of highly rated

show abstract

Additional Investigations into the Nature of Teacher Clarity

Cited by 39 publications

References 3 publications

The Validity of the Qualitative Measures of Teaching Performance Scale as a Measure of Teacher Effectiveness

The Validity of the Qualitative Measures of Teaching Performance Scale as a Measure of Teacher Effectiveness

Komponenty a charakteristiky zakládající kvalitu výuky: přehled výzkumných zjištění

Las prácticas de enseñanza de los mejores profesores de la Universidad de Vigo: el ámbito de conocimiento tecnológico

Contact Info

Product

Resources

About