Cílem výzkumu byla formální analýza národních odborných časopisů, a to na příkladu didaktiky biologie, doplněné o obecně pedagogické časopisy. Do výsled­ného výběru bylo zahrnuto 14 českých a sedm slovenských časopisů. O těchto periodi­kách byly z veřejně dostupných zdrojů shromážděny informace formálního charak­teru. Tyto informace byly rozděleny do čtyř skupin: obecné aspekty, přístupnost, formální náležitosti rukopisů a indexace obsahu. Analýza zjištěných dat poukázala na některé nedostatky časopisů, jako je nízká technická vybavenost, nejednotnost citač­ních norem či slabiny v archivaci online časopisů. Analýza podobnosti časopisů uká­zala výrazný rozdíl mezi časopisy, které jsou indexovány v databázích jako je Scopus či Erih+, potažmo i mezi českými a slovenskými časopisy. Mezi kritéria, v nichž byly značné rozdíly, patřila např. přístupnost bibliografických metadat, citační norma či užívání DOI. Ačkoliv mají formální náležitosti omezenou vypovídající hodnotu, iden­tifikované shluky se jeví jako validní, a dobře odpovídají vnímání časopisů odbornou komunitou.

Skúmanie predstáv žiakov a študentov o biologických objektoch a javoch sa v súčasnom didaktickom výskume realizuje pomocou viacerých metód. Podobne ako kresba, aj pojmové mapovanie je jednou z projektívnych metód, vie však poskytnúť informácie o kognitívnej štruktúre poznatkov žiaka. V prezentovanom výskume popisujeme predstavy žiakov a študentov o prepojení orgánových sústav človeka a porovnávame ich. Do výskumu sa zapojilo 83 žiakov 7. ročníka na úrovni vzdelávania ISCED 2 a 20 študentov učiteľstva biológie v 1. ročníku magisterského štúdia. Z jeho výsledkov okrem iného vyplynulo uprednostňovanie nervovej sústavy vo vzťahu k ostatným sústavám, ale aj pevne zakorenená mylná predstava o prepojení vylučovacej sústavy s tráviacou. Naopak, žiaci a študenti vidia malý súvis medzi obehovou a pohybovou sústavou, ktorý je z odborného hľadiska zjavný v prenose živín a dýchacích plynov. V závere poskytujeme návrhy pedagogických implikácií, ktoré môžu ovplyvniť tvorbu a transformáciu identifikovaných mylných predstáv.

Národní časopisy jsou důležitým prostředkem pro pěstování dialogu o směřování jednotlivých oborů. Členové redakčních rad těchto časopisů mohou ovlivnit kodifikaci měřítek prací publikovaných v daném oboru, bývají proto označováni jako gatekeepers, tedy „strážci brány vybírající, který obsah a forma vědeckého sdělení jsou přijatelné“. Abychom si vytvořili alespoň přibližnou představu o složení redakčních rad, můžeme využít scientometrické údaje. Ačkoli jsou obdobné analýzy u zahraničních periodik běžné, v našem národním prostředí jsme takovou studii nedohledali. U modelového souboru českých a slovenských časopisů z oblasti pedagogiky a didaktiky biologie jsme proto v databázi WOS vyhledali H-index členů redakčních rad a porovnali domácí a zahraniční členy z pohledu tohoto kritéria. H-index se nám podařilo dohledat u většiny domácích a zahraničních členů, neúplnost dat byla způsobena nejednoznačností interpretace a přiřazení dat dostupných v databázi WOS. Mezi některými časopisy jsme prokázali statisticky významné rozdíly v H-skóre (průměrný H-index členů redakčních rad), pro tuto analýzu jsme použili Kruskalův–Wallisův testu. Pomocí Mannova–Whitneyho U-testu jsme ukázali, že faktor indexace časopisu v databázi Scopus nemá signifikantní vliv na H-skóre časopisu. Příspěvek zahraničních členů redakčních rad k H-skóre časopisu byl, v porovnání s příspěvkem domácích členů, signifikantně vyšší pouze u tří časopisů, u ostatních byl příspěvek domácích a zahraničních členů vyrovnaný (zde jsme použili Pearsonův chí-kvadrát test). Mezi některými časopisy jsme prokázali statisticky významné rozdíly v H-skóre (průměrný H-index členů redakčních rad), pro tuto analýzu jsme použili Kruskalův-Wallisův testu. Pomocí Mannova-Whitneyho U testu jsme ukázali, že faktor indexace časopisu v databázi Scopus nemá signifikantní vliv na H-skóre časopisu. Příspěvek zahraničních členů redakčních rad k H-skóre časopisu byl, v porovnání s příspěvkem domácích členů, signifikantně vyšší pouze u tří časopisů, u ostatních byl příspěvek domácích a zahraničních členů vyrovnaný (zde jsme použili Pearsonův chí-kvadrát test).

Predkladaný príspevok prepája aktuálnu diskusiu o redefinícii základných jednotiek SI sústavy s vyučovaním chémie. Plánovaná definícia mólu má byť založená na presnom stanovení Avogadrovej konštanty. Problémy, ktoré sú spojené s takýmto definovaním mólu, vychádzajú však aj zo samotnej histórie veličiny látkové množstvo. Jedným zo základných problémov tohto charakteru je, že látkové množstvo je spomedzi základných veličín jedinou diskontinuálnou veličinou, ktorej jednotka mól nebola zavedená na základe vlastností prírody, ale na základe ľudskej dohody. Je teda otázne či je mól zaradený medzi základné jednotky SI sústavy logicky správne. Aj z tohto dôvodu je veličina látkové množstvo zaujímavá taktiež z didaktického hľadiska, ktoré je v príspevku diskutované.

The paper deals with mapping teachers' awareness of citizen science and their experiences with the use of projects with elements of citizen science in teaching process. The survey involved 63 primary and secondary school teachers with one of the science subjects in approbation. The results show that although the phenomenon of citizen science is terminologically unknown to teachers, they already have some experience with projects of this nature and their involvement in teaching seems interesting to teachers. Even regarding the results of the survey, one of the aims of the paper is to present the phenomenon of citizen science and its specific projects.