Cílem výzkumu byla formální analýza národních odborných časopisů, a to na příkladu didaktiky biologie, doplněné o obecně pedagogické časopisy. Do výsled­ného výběru bylo zahrnuto 14 českých a sedm slovenských časopisů. O těchto periodi­kách byly z veřejně dostupných zdrojů shromážděny informace formálního charak­teru. Tyto informace byly rozděleny do čtyř skupin: obecné aspekty, přístupnost, formální náležitosti rukopisů a indexace obsahu. Analýza zjištěných dat poukázala na některé nedostatky časopisů, jako je nízká technická vybavenost, nejednotnost citač­ních norem či slabiny v archivaci online časopisů. Analýza podobnosti časopisů uká­zala výrazný rozdíl mezi časopisy, které jsou indexovány v databázích jako je Scopus či Erih+, potažmo i mezi českými a slovenskými časopisy. Mezi kritéria, v nichž byly značné rozdíly, patřila např. přístupnost bibliografických metadat, citační norma či užívání DOI. Ačkoliv mají formální náležitosti omezenou vypovídající hodnotu, iden­tifikované shluky se jeví jako validní, a dobře odpovídají vnímání časopisů odbornou komunitou.

Národní časopisy jsou důležitým prostředkem pro pěstování dialogu o směřování jednotlivých oborů. Členové redakčních rad těchto časopisů mohou ovlivnit kodifikaci měřítek prací publikovaných v daném oboru, bývají proto označováni jako gatekeepers, tedy „strážci brány vybírající, který obsah a forma vědeckého sdělení jsou přijatelné“. Abychom si vytvořili alespoň přibližnou představu o složení redakčních rad, můžeme využít scientometrické údaje. Ačkoli jsou obdobné analýzy u zahraničních periodik běžné, v našem národním prostředí jsme takovou studii nedohledali. U modelového souboru českých a slovenských časopisů z oblasti pedagogiky a didaktiky biologie jsme proto v databázi WOS vyhledali H-index členů redakčních rad a porovnali domácí a zahraniční členy z pohledu tohoto kritéria. H-index se nám podařilo dohledat u většiny domácích a zahraničních členů, neúplnost dat byla způsobena nejednoznačností interpretace a přiřazení dat dostupných v databázi WOS. Mezi některými časopisy jsme prokázali statisticky významné rozdíly v H-skóre (průměrný H-index členů redakčních rad), pro tuto analýzu jsme použili Kruskalův–Wallisův testu. Pomocí Mannova–Whitneyho U-testu jsme ukázali, že faktor indexace časopisu v databázi Scopus nemá signifikantní vliv na H-skóre časopisu. Příspěvek zahraničních členů redakčních rad k H-skóre časopisu byl, v porovnání s příspěvkem domácích členů, signifikantně vyšší pouze u tří časopisů, u ostatních byl příspěvek domácích a zahraničních členů vyrovnaný (zde jsme použili Pearsonův chí-kvadrát test). Mezi některými časopisy jsme prokázali statisticky významné rozdíly v H-skóre (průměrný H-index členů redakčních rad), pro tuto analýzu jsme použili Kruskalův-Wallisův testu. Pomocí Mannova-Whitneyho U testu jsme ukázali, že faktor indexace časopisu v databázi Scopus nemá signifikantní vliv na H-skóre časopisu. Příspěvek zahraničních členů redakčních rad k H-skóre časopisu byl, v porovnání s příspěvkem domácích členů, signifikantně vyšší pouze u tří časopisů, u ostatních byl příspěvek domácích a zahraničních členů vyrovnaný (zde jsme použili Pearsonův chí-kvadrát test).

There is evidence that national scientific journals are important for local communities despite their limited audience due to national languages and topics, like in pedagogy. However, it is not easy to assess the level of scientific rigour of local journals, as most do not have available scientometric data and are often published in minority languages. We hypothesize that a possible manifestation of a latent trait of inner authenticity of the scientific journal (meaning the journal is accepted by a community interested in developing the field which conducts internationally accepted research) could be H‐index of the editorial board members. To test this approach, we evaluated H‐index and gender of editorial board members (n = 490) from 17 Czech and Slovak national science‐oriented scientific pedagogical journals which were not indexed or indexed in Erih+ or Scopus, and compared this with the five lowest‐rated journals from the same field indexed in the Web of Science (WoS) database. The H‐index of editorial board members was somewhat higher in indexed journals with those from WoS showing higher scores, and the number of board members with no discernable H‐index was far greater in non‐indexed journals. Editorial boards of journals indexed in WoS were mostly male, compared to a dominance of women on boards of non‐indexed journals. Acknowledging the limited sample, it appears that the H‐index of editorial board members may be a way to value national scientific journals.

No abstract