In a three-year period (2000-2002) total tocols (tocopherols and tocotrienols), content of vitamin E and its isomers (alpha-, beta+gamma-, delta-tocopherols and tocotrienols) were assessed in grain of 13 barley genotypes. The highest content of tocols (60.3-67.6 mg kg(-1)) and content of vitamin E (Vitamin E equivalent-18.0-20.1 mg kg(-1)) were determined in the waxy varieties Wanubet, Wabet, and Washonubet. Standard varieties, i.e. of a malting type (Krona and Kompakt), had statistically significantly lower content of tocols (49.9 and 53.6 mg kg(-1)) and vitamin E (15.7-16.1 mg kg(-1)) compared to the waxy varieties. The hulless waxy variety Washonubet had statistically significantly higher total content of tocols (67.6 mg kg(-1)) and alpha- tocotrienols isomer (42.1 mg kg(-1)) versus all other genotypes in the set. Chemical treatment and fertilization statistically significantly increased the content of tocols (by 4.7 mg kg(-1)), vitamin E (by 1.9 mg kg(-1)), isomer alpha-tocopherol (by 0.9 mg kg(-1)) and isomer alpha- tocotrienols (by 3.3 mg kg(-1)). The average values of alpha-tocopherols and alpha-tocotrienols in the set were 6.7 mg kg(-1) and 29.7 mg kg(-1), respectively. Some of the reciprocal lines created by us from the malting and waxy varieties are suitable for food use for high contents of all tocopherols and alpha-tocotrienols.

BELCREDIOVá, N., EHRENBERgEROVá, j., HAVLOVá P.: Enzyme superoxide dismutase in grain of barley and malt. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2006, LIV, No. 2, pp. 7-14 The aim of the work was modification of superoxide dismutase enzyme (SOD, EC 1.15.1.1) activity analysis in barley grain and identical malts with using of the Ransod set. This set from company Randox were used for enzyme determination in blood samples. This method employs xanthine and xanthine oxidase to generate superoxide radicals, which react with tetrazolium chloride to form a red formazan dye. SOD is classified as natural antioxidants and enzyme plays a significant role at detoxication of products of molecular oxygen degradation. The largest rate of SOD occurs in embryo of barley grain. Its presence in barley grain and malt thus inhibits rancidity of grain during storage and undesirable beer flavour. The line Wabet x Washonubet (in grain-104,93 and malt 152,42 U/g dry matter) and the variety Annabell (104,65 a 147,21 U/g dry matter) had the highest activity of SOD in grain and malt of barley while the lowest activity was measured in the line KM 1910 (73,15 a 88,16 U/g dry matter) and variety Tolar (74,34 a 96,44 U/g dry matter).superoxide dismutase, SOD, Ransod, barley, malt Volné kyslíkové radikály vznikaly na naší planetě spolu se vznikem kyslíkové atmosféry. Kyslík je nezbytný pro život, ale je třeba si uvědomit také jeho roli při tvorbě nebezpečných volných radikálů. Na druhé straně tyto radikály nejsou jen škodlivé toxické látky, ale je stále zřejmější, že v organismu mají i řadu fyziologických funkcí. Volné radikály jsou molekuly, atomy nebo ionty, které mají ve valenční sféře jeden nebo více nepárových elektronů dávajících radikálům jejich vysokou reaktivitu a tím i nestabilitu. Tím způ-sobují oxidační stres buněk a tkání a to ve dvou situacích -při jejich zvýšené tvorbě a při nedostatečné antioxidační ochraně organismu (Halliwell, 1991;Zima et al., 1996).Termínem oxidační stres se označuje zvýšená pří-tomnost reaktivních forem kyslíku nebo volných radikálů, která následně vede u postiženého organismu k poruše tkáně či orgánu. Za normálních podmínek je tvorba reaktivních forem kyslíku v rovnováze s mechanismy, které vedou k jejich odstraňování tzv. scavengerovým (zametačovým) systémem. Ten zajišťu-je, že reakce probíhají ve fyziologickém rozmezí a organismus neohrožují. Důležité jsou, nejenom v zrnu, především enzymové scavengery, mezi něž patří enzymy jako je superoxid dismutasa, katalasa a peroxidasa (Clarkson et al., 1992), které likvidují některé reaktivní formy kyslíku, z nichž může vznikat reaktivnější hydroxylový radikál (Škrha, 1998), který je schopen atakovat všechny typy biologicky význam-ných molekul lipidů, proteinů a DNA. jestliže se vytvoří tento radikál, reaguje s většinou molekul in vivo, je velmi škodlivý na místě vzniku a nemigruje mimo buňku (greguška, 1997).V roce 1969 objevili McCord a Fridowich (McCord and Fridovich, 1969) vysoce aktivní obranný systém proti působení volných kyslíkových radikálů,