Světová fi nanční a ekonomická krize začala v roce 2007 v souvislosti s pády bank a jiných fi nančních institucí v USA a posléze i v Evropě, aby pak pokračovala v letech následujících vstupem států do těchto institucí, záchrannými balíčky ze strany států na pomoc významným odvětvím a fi rmám a obecně krizovým řízením ekonomik v nastalé situaci. I když ještě nedošlo k plnému zotavení ekonomik a spekuluje se, zda je již nejhorší nebezpečí zažehnáno, či zda dojde k opětovnému poklesu jednotlivých hospodářství a ekonomický vývoj získá tvar nikoli pouze písmene "V," ale "W," svět prozatím hodnotí proběhlé události a vytváří predikce dalšího vývoje. Co je však podstatné, je otázka zejména budoucí prevence podobných krizí a vyvození poučení z proběhlé situace. V nejobecnějším slova smyslu lze říci, že krize poukázala na podstatný a zásadní střet trhu a státu. Tento střet nabýval na síle od skončení druhé světové války, kdy v souvislosti s otevíráním národních ekonomik docházelo k propojování trhů do trhů mezinárodních, jež skýtaly možnost efektivnější alokace zdrojů a efektivnějšího fungování, avšak národní státy stále existovaly jako politické entity vymezené státními hranicemi v systému, jehož základní rysy defi noval již roku 1648 Vestfálský mír. V etapě globalizace je pak vztah trh-stát zatím relativně nejkontroverznější a proběhlá fi nanční a ekonomická krize je toho příkladem: na jedné straně v ní stály trhy vskutku již globální -mezinárodní fi nanční trhy -a na straně druhé pak národní státy ve své nezměněné -teritoriálně defi nované -podobě. Přes zřejmou skutečnost, že prostor ekonomický přesahuje prostor politický, a že tudíž je třeba otázky politických rozhodnutí přesunout na vyšší než národní, tedy * Vysoká škola ekonomická v Praze, Katedra světové ekonomiky (martina.jirankova@vse.cz, pavel.hnat@vse.cz).Stať vznikla v rámci řešení Výzkumného záměru Fakulty mezinárodních vztahů VŠE č. MSM6138439909 Governance v kontextu globalizované ekonomiky a společnosti.
Globalizace svìtové ekonomiky pøinesla øadu výzev, vèetnì tìch, které se otevírají pro tzv. malé otevøené ekonomiky, k nim se øadí i Èeská republika. Sta shrnuje nìkteré z tìchto pøíle itostí a konfrontuje je s mírou globalizace ÈR i dalších zemí, souhrnnì mìøené indexem míry globalizace.V historii se postupnì od 17. století zkonstituovaly národní státy 1 v moderním chápání, uvnitø jejich geografických hranic existovala národní hospodáøství. Vlivem øady historických, politických, ekonomických, kulturních i dalších faktorù se zformovaly státy rùz-né co do rozlohy i poètu obyvatel. Tradiènì velikost obou tìchto atributù byla spojována i s ekonomickou a politickou mocí, jako i vlivem na ostatní, tzv. malé státy. Globalizace svìtové ekonomiky však pøináší øadu nových mo ností pro malé zemì, nebo je postavena na technologické zmìnì, je dovoluje v øadì aspektù tuto "malost" pøekonávat. 1 Je tøeba zdùraznit, e v ekonomických vìdách je pojem národní stát pou íván nikoliv ve svém pùvodním významu, tj. stát, ve kterém ije jeden národ a ve kterém se hranice politické shodují s hranicemi etnickými (takto se konstituovaly moderní novovìké státy), nýbr ve významu základní definice státu jako to organizovaného spoleèenství lidí na urèitém teritoriu, kdy pojem "národní" je chápán jako "vztahující se k obèanské spoleènosti", je na daném teritoriu ije. Na tomto obèanském principu jsou dnes budovány souèasné státy, co souvisí -kromì jiného -s tendencí k integraci a internacionalizaci vztahù mezi státy ( aloudek, 2004). V celém textu se pøidr ím "ekonomického pojetí" národního státu.2 Napø. Daniels, Svetlièiè (in Salvatore, Svetlièiè, Damijan, 2001, s. 214) zohledòují pøi èlenìní zemí kromì poètu obyvatel i rozlohu.
Po druhé světové válce -v padesátých a šedesátých letech dvacátého století -panovala ve světě dominance USA, jež byla podepřena vojensky, ekonomicky i politicky. Od sedmdesátých let hovoří literatura (např. Keohane, 1984) o poklesu této hegemonie, který probíhá až do současnosti. Diskutuje se, zda je svět stále ještě pod hegemonickým vedením USA, nebo zda namísto této dominance jednoho státu převládá, či převládne kooperace zemí, event. zda se objevuje potencionální hegemonie jiné země nebo jiných zemí. Text se zabývá uvedenou problematikou na příkladu fungování amerického dolaru jako klíčové světové měny. Úhel pohledu je primárně ekonomický.Cílem stati je ukázat složitost problematiky hegemonie, byť pouze v souvislosti s jedním jediným jejím atributem -klíčovou světovou měnou, shrnout názory a zájmy významných ekonomických hráčů v této oblasti a na základě uvedeného pak vyslovit závěry ohledně budoucího možného měnového a fi nančního uspořádání světa s akcentem na to, zda půjde spíše o hegemonické vedení, či o kooperaci zemí.V části teoretické je uváděna teorie hegemonické stability i kritické názory na ni. Je popsán současný stav, kdy americký dolar funguje jako klíčová světová měna, a jsou popsány i jednotlivé alternativní návrhy budoucího možného měnového uspořádání. Na základě analýzy obojího jsou pak vyvozeny závěry.Z literatury týkající se mezinárodní politické ekonomie jsou zahrnuty např. tituly ,
Jednou z fundamentálních otázek současného světa je role národního státu v procesech ekonomické globalizace. Národní stát vystupuje stále jako teritoriálně ukotvená politická jednotka, avšak trhy výsledků výroby a výrobních faktorů se globalizují. Střety mezi státem a trhem se manifestují řadou skutečností: stát daleko obtížněji může vykonávat tradičně prováděné funkce, a to státní zásahy do ekonomiky v podobě autonomní fi skální či monetární politiky, sociální politiku a harmonizační funkci státu (tedy odstraňovat tržní selhání).Jak je v současném světě pozorovatelné, neexistuje jediný model kapitalismu jako reakce na globalizační ekonomické procesy. Každá země dnes představuje ojedinělou konfi guraci poměru státu a trhu, jež je dána řadou ekonomických, politických, historických, kulturních, náboženských či jiných faktorů. Přesto ekonomická literatura diskutuje otázku, zda svět bude konvergovat k jednomu -liberálně tržnímu (angloamerickému) modelu (Hay, 2008, s. 314-345), který se jeví být vhodnější pro volný pohyb zboží, služeb, kapitálu atp., či zda dojde k duální konvergenci (Hay, 2008, s. 314-345): jednak k výše zmiňovanému modelu, jednak ke koordinovanému tržnímu modelu s relativně vyšší rolí státu. Ke druhému koordinovanému tržnímu modelu bychom přiřadili i diskutovaný státní kapitalismus.Cílem stati je diskutovat otázku tzv. státního kapitalismu a jeho role v globalizujícím se světě. Jako případová studie jednoho z příkladů úspěšně fungujícího státního kapitalismu je uváděn Singapur a jeho ekonomický systém. Jaké jsou příčiny a zdroje tohoto úspěchu a jakou roli v tomto procesu sehrála právě vláda a tzv. státní kapitalismus? Prizma pohledu je ekonomické.1. Liberalismus, merkantilismus a modely kapitalismu V přístupu mezinárodní politické ekonomie 1 vykrystalizovaly tři základní přístupy k fungování ekonomického a politického systému: přístupy liberalismu, merkantilismu a strukturalismu (Balaam, Veseth, 2008).
Každá země, která aspiruje na pozici dominantní světové ekonomiky, musí v sobě spojovat řadu předpokladů. Jde zejména o propojení tzv. hegemonie "zdola" a "shora". Zprvu jde o vybudování špičkových odvětví v dané zemi, která svou vysokou produktivitou práce povedou i k vysoké kupní síle obyvatelstva a k vysoké úrovni HDP na obyvatele. Vysoká úroveň hospodářství dané ekonomiky generuje pak vysoké podíly na světovém vývozu a dovozu. Uvedené znaky charakterizuje Schwartz (2000) jako hlavní znaky hegemonie zdola. Toto vše pak musí dominující země rovněž zabezpečit mezinárodním měnovým a fi nančním systémem, aby byly zajištěny mezinárodní půjčky pro volné toky zboží ze země a do země. Jelikož hegemon fi nancuje meziná-rodní obchod, stává se jeho měna i hlavní světovou měnou. Tyto atributy pak -mimo jiné -tvoří součást hegemonie shora (Schwartz, 2000, s. 63-76).Čína při své cílevědomé cestě za světovou hospodářskou dominancí považuje za jeden z hlavních úkolů dosažení pozice čínského renminbi jako světové měny, a tudíž zařazení se po bok takových měn jako jsou americký dolar, euro, britská libra, event. japonský jen. V roce 2011 čínský prezident Hu Jintao uvedl, že Čína již podnikla kroky k tomu, aby se čínská měna stala klíčovou světovou měnou, i když se bude jednat o dlouhý proces.1 HSBC 2 (2013b) očekává, že již relativně brzy -v roce 2015 -se čínský renminbi stane jednou ze tří klíčových světových měn (po americkém dolaru a euru) a dále zavedení plné směnitelnosti čínské měny v roce 2017.Stať se zabývá otázkou položenou v názvu, tedy nakolik Čína již na této cestě pokročila. Nakolik splňuje předpoklady stát se držitelem klíčové světové měny a jak se jí to daří. Další diskutovanou otázkou jsou pak širší souvislosti tohoto čínského úsilí v kontextu světové ekonomiky.
Industrial Policy of BRICS Countries as an Instrument of State CapitalismThe article deals with industrial policy in the BRICS countries, which is an important instrument of their development. First, the importance of industrial policy is stated. There are numerous approaches to it: the extreme ones are the neoliberal approach, advocating no interventions of the state in the market; the other extreme is interventions either directly by subsidies to chosen branches or indirectly by building institutional surroundings which are comfortable for industrial development. The development of theoretical approaches to industrial policy is also discussed: from structuralists to new structuralists, who try to connect a market as the main mechanism with an industrial policy. Industrial policies practised in Brazil, Russia, India, China and South Africa are then described. Some statistical data are given which illustrate the position of the BRICS countries in the present-day world as for their industrial performance. China seems to be the relatively most successful in this respect. Finally, some questions concerning state capitalism and industrial policy are discussed. STATI Ι ARTICLES
scite is a Brooklyn-based organization that helps researchers better discover and understand research articles through Smart Citations–citations that display the context of the citation and describe whether the article provides supporting or contrasting evidence. scite is used by students and researchers from around the world and is funded in part by the National Science Foundation and the National Institute on Drug Abuse of the National Institutes of Health.
hi@scite.ai
10624 S. Eastern Ave., Ste. A-614
Henderson, NV 89052, USA
Copyright © 2024 scite LLC. All rights reserved.
Made with 💙 for researchers
Part of the Research Solutions Family.