ÚvodTéměř od počátku 20. století, kdy se světový obchodní systém potýkal se značnou fragmentací, se na základě odstraňování bariér u mezinárodních transakcí začínaly pozvolna otevírat, dosud spíše izolované, národní ekonomiky procesu otevřené globalizace (Kraft, Kraftová, 2007). V návaznosti na tuto skutečnost bylo umožněno postupné započetí formování vzájemně si konkurujících regionálních seskupení, která se dále rozvíjela. Tento proces spolupráce a do jisté míry i koordinace se souhrnně označuje jako regionální integrace (Cihelková, 2010). Balassa proces zahájení regionální integrace chápe jako první krok postupné ekonomické a politické spolupráce, která dále pokračuje spoluprací v sociální oblasti a ústí do postupné federalizace až slučování jednotlivých ekonomik (Balassa, 1966). V tomto kontextu lze tedy hovořit o tvorbě určitých integračních seskupení.Poměrně zajímavý názor k otázce integračního seskupování vyjádřil nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman, který se domnívá, že tvorba seskupení je z hlediska ekonomické teorie naprosto absurdní, neboť existence zón volného obchodu a vyšších forem integrace svádí spíše k vytváření "přelévacích efektů" v otázce objemu obchodů mezi zúčastněnými aktéry, nežli k vytváření nových příležitostí (Krugman, 1991 1 ). Současně však dodává, že v praxi se naopak taková seskupování a prohlubující se integrace osvědčují, jelikož jsou integrační seskupení často tvořena rozdílnými zeměmi, které se vhodně doplňují. V podobném duchu se vyjadřuje i Bergsten, jenž s myšlenkou teoretického nonsensu, který se však v praxi poměrně osvědčuje, v podstatě souhlasí (Bergsten, 1991). Bhagwati dále podotýká, že integrační seskupování se osvědčuje především v regionálním kontextu (Bhagwati, 1993). Z globálního hlediska totiž integrační snahy 1 naopak díky značným disparitám mezi rozdílnými částmi světa a protichůdným zájmům, které významně znesnadňují přijetí konsensu a následnou aplikaci podstatných kroků, selhávají, či jsou tyto snahy dokonce kontraproduktivní (Kono, 2007).V současnosti lze prakticky ve všech částech světa nalézat bezpočet více či méně významných integračních seskupení, někdy souhrnně označovaných jako "trade blocs" (Wolf, Ritschl, 2011;O'Loughlin, Anselin, 1996;Schott, 1991). Z hlediska dosažené úrovně procesu ekonomické integrace jsou tato seskupení značně diferencovaná.1 Například iniciativa GATT, resp. WTO. * Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní (pavel.zdrazil@upce.cz).