Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, Úřad vlády ČR, Česká republika 2 Klinika adiktologie, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Česká republika 3 Národní ústav duševního zdraví, Česká republika 4 Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Česká republika ABSTRAKT Východiska: Metamfetamin (označovaný jako pervitin) je v České republice součástí fenoménu užívání nelegálních drog již půlstoletí a ČR (spolu se Slovenskem) je tím v evropském kontextu výjimečná. Cíl: Podat souhrn vývoje a současné situace v oblasti užívání metamfetaminu v ČR v kontextu celkové situace v oblasti nelegálních drog. Metodika: Narativní přehled shrnující publikovaná data z epidemiologických studií a zdravotnické statistiky. Výsledky: Zatímco nejrozšířenější nelegální drogou v ČR jsou konopné látky a nejrozšířenějším stimulantem extáze (MDMA), míra užívání metamfetaminu v obecné populaci mezi dospělými i mezi mládeží je poměrně nízká. Pervitin je však hlavní drogou v kontextu tzv. problémového, vysoce rizikového, zejména injekčního užívání drog, které je spojeno s řadou zdravotních a sociálních dopadů včetně kriminality. Od začátku tohoto milénia roste rovněž užívání pervitinu v prostředí zábavy. Vzhledem k dlouhodobé epidemiologické situaci jsou adiktologické služby v ČR orientovány na uživatele pervitinu a na uživatele opioidů jako na hlavní cílové skupiny uživatelů nelegálních drog. Ve srovnání s uživateli opioidů (pro které je standardně k dispozici substituční léčba) existují pro uživatele metamfetaminu pouze omezené specifické intervence, např. distribuce želatinových kapslí s cílem omezit injekční aplikaci metamfetaminu. Substituční léčba závislosti na metamfetaminu centrálními stimulancii je poskytována ojediněle a v režimu off label. Závěry: Metamfetamin (pervitin) je dlouhodobě ve středu drogového problému ČR. Je hlavní drogou v kontextu vysoce rizikového (injekčního) užívání drog a v posledních letech je užíván rovněž v prostředí noční zábavy. Užívání pervitinu přispívá v rozhodující míře k výskytu zdravotních a sociálních dopadů užívání nelegálních drog v ČR.

Aim: To determine the mortality in a cohort of very young injecting drug users (IDUs), and the factors associated with it. Design: A database linkage prospective (follow-up) cohort study. Setting: A convenience sample of clients of 2 low-threshold facilities, 1 drug treatment clinic, and one special facility for children with severe behavioural disorders, who were all younger than 19 and older than 15, was interviewed one or more times in 1996-8 and asked to agree with their being interviewed again after 10 or more years. Participants: 151 (65 male, 86 female) IDUs recruited in October 1996-December 1998. Measurement: Database linkage study compared unique identifiers (IDs) of the recruited subjects with the general register of deaths to determine the life status, and the causes of death of those deceased. Where necessary, we examined the death protocols directly. Findings: Altogether, 8 deaths were registered between recruitment and 31st December 2008 (1,660 person-years). All the deceased were male, and all their deaths were "unnatural"-that is, caused by drug overdose or accident. This translates into the crude mortality rates for the whole cohort being 4.8 deaths per 1,000 person-years (PY), and into a specific mortality ratio in the males SMR=14.4 with the peak at the age of 15-20 (SMR=60.1), declining to SMR=8.2 at the age of 25-30. Except gender, we found no "predictors of death" in this high-risk cohort. Conclusion: The overall mortality in the cohort was substantially higher than in the general population; in the male part of the cohort of young injecting drug users it was excessively high in the first three years after recruitment, and caused by external causes exclusively; the mortality in the female sub-cohort was zero, i.e. lower than in the general population of the same age range. Our findings suggest a need to develop targeted prevention of overdoses and other unnatural deaths in young male drug injectors.

It is suggested that limited access to appropriate care forces psychiatric patients towards forensic treatment or to the prison system. According to our data, the number of prisoners, the number of hospitalized psychiatric patients (from 1987 to 2007), the number of court ordered forensic treatments in the Czech Republic (from 1991 to 2007), and the rate of people in psychiatric and sex offender forensic treatment has remained constant. However, an increase (162%) in number of treatments imposed for abusing illicit drugs did occur during this period. This increase contributed to the correlation between both the number of sentences given for protective treatment and the number of all sentenced persons (Pearson cor. 0.647, p < 0,001) and the number of prisoners (Pearson cor. 0.798, p < 0,001). The analysis of all admissions to a forensic facility from a catchment area of 1,260,318 inhabitants shows no increase in number of admission between 2002 and 2007. The same data prove that the number of patients ordered to psychiatric and sexology treatment remained steady and did not reflect changes in the number of prisoners or number of hospitalized patients. This could be explained by a high number of psychiatric hospitalizations protecting the patients from deteriorating to criminal behaviour.

Článek se věnuje veřejnozdravotní významnosti užívání návykových látek a faktorů spojených s jejich regulací. Je prezentován vliv užívání návykových látek (tabáku, alkoholu a nelegálních drog) na celkovou zdravotní zátěž. Je srovnána míra zdravotní a společenské rizikovosti různých návykových látek. Jsou prezentovány příklady významného ovlivnění zdravotního stavu populace návykovými látkami. Expozice návykovým látkám v kontextu působení dalších nepříznivých socioekonomických faktorů představuje významnou zdravotní determinantu, dokáže dramaticky ovlivnit naději dožití i ve vyspělých zemích. Různé návykové látky vykazují různou míru škodlivosti a na celkové zdravotní zátěži se podílejí různou měrou, přičemž legální návykové látky (tabák a alkohol) vzhledem k míře prevalence měrou nejvyšší, přičemž jejich škodlivost i na individuální úrovni patří k nejvyšším. Vyvážený soubor opatření v oblasti politiky na straně regulace dostupnosti i na straně prevence, harm reduction a léčby přitom hraje rozhodující úlohu v tom, jaká bude povaha a míra dopadů užívání návykových látek ve společnosti.

No abstract