Background. Alzheimer's disease (AD) is the most common form of dementia. It is a degenerative, incurable and terminal disease. The increasing prevalence of AD is, among other reasons, due to population aging, which is, to a certain extent, seen worldwide. Continuous advances in health care keep increasing life expectancy. Official statistics are likely to significantly underestimate the actual prevalence of AD. Alzheimer's disease represents an important public health problem. Its aetiology is still unknown and for this reason, it is necessary to study all potential risk factors which may contribute to the development of this disease. Methods. We searched original and review articles addressing Alzheimer´s disease using key words Alzheimer's disease, epidemiology, risk factors and prevention. We found and used one hundred and four references. Conclusions. Based on epidemiological studies, genetic studies, neuroimaging methods and neuropathology research, three basic etiological hypotheses of the development of AD have been formulated: genetic, vascular and psychosocial. At present, the level of evidence is insufficient for the etiological role of other factors, such as nutrition, occupational exposure to various substances and inflammation. From the point of view of early diagnosis and application of primary or secondary prevention principles, genetic factors are the most important.

, , V Vl la ad di im mí ír r J Ja an no ou ut t

No abstract

BackgroundThe objective of the study was to examine several polymorphisms in DISC1 and CTNX3 genes as possible risk factors in schizophrenia. DISC1 (disrupted-in-schizophrenia 1) has been studied extensively in relation to mental disease while CTXN3, has only recently emerged as a potential “candidate” gene in schizophrenia. CTXN3 resides in a genomic region (5q21-34) known to be associated with schizophrenia and encodes a protein cortexin 3 which is highly enriched in brain.MethodsWe used ethnically homogeneous samples of 175 male patients and 184 male control subjects. All patients were interviewed by two similarly qualified psychiatrists. Controls were interviewed by one of the authors (O.S.). Genotyping was performed, following amplification by polymerase chain reaction (PCR), using fragment analysis in a standard commercial setting (Applied Biosystems, USA).ResultsWe have found a statistically significant association between rs6595788 polymorphism of CTXN3 gene and the risk of schizophrenia; the presence of AG genotype increased the risk 1.5-fold. Polymorphisms in DISC1 gene showed only marginally statistically significant association with schizophrenia (rs17817356) or no association whatsoever (rs821597 and rs980989) while two polymorphisms (rs9661837 and rs3737597) were found to be only slightly polymorphic in the samples.ConclusionEvidence available in the literature suggests that altered expression of cortexin 3, either alone, or in parallel with changes in DISC1, could subtly perturb GABAergic neurotransmission and/or metabolism of amyloid precursor protein (APP) in developing brain, thus potentially exposing the affected individual to an increased risk of schizophrenia later in life.

The aim of the study was to compare the differences in anthropometric parameters, maximal oxygen uptake (VO₂max) and physical activity (PA) between groups of 146 obese boys and 128 obese girls. We tried to describe the relationships between changes in PA and changes in VO₂max, body fat, weight, waist circumference and hip circumference. We found statistically significant changes in VO₂max and waist circumference only in the group of boys and significant changes in VO₂max in the group of girls.

SOUHRNPráce je zaměřena na problematiku kouření u lékařů a zdravotnických pracovníků a na názory studentů medicíny na tento problém v souvislosti s jejich budoucí intervencí k zanechání kouření u svých pacientů.Průzkum na Lékařské fakultě Ostravské univerzity v Ostravě byl proveden pomocí standardizovaného dotazníku mezinárod-ní studie GHPSS u 255 studentů všeobecného lékařství 1.-4. ročníku. U studentů bylo zjišťováno kuřáctví a to nejen cigaret, ale i doutníku, vodní dýmky nebo šňupání tabáku. Byly zjišťovány názory na současnou protikuřáckou politiku a na specifickou úlo-hu zdravotníků v podpoře odvykání kouření.Z výsledku průzkumu vyplývá, že kouří 25 % všech studentů. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl ve výskytu kuřáctví mezi jednotlivými ročníky. Studenti nižších dvou ročníků byli častějšími uživateli tabákových výrobků než studenti vyšších ročníků. Vět-šina studentů si je vědoma, že je nutné zaznamenávat u pacientů anamnézu kouření jako součást osobní anamnézy.Klíčová slova: kouření mediků, prevence kouření SUMMARYThe paper deals with smoking among doctors and medical personnel and the opinions of medical students regarding this problem in terms of their future intervention as doctors in helping their patients to stop smoking.A questionnaire survey among 255 medical students in the 1st to 4th years of study was performed at the Faculty of Medicine, University of Ostrava using the standardised to GHPSS international study questionnaire. Consumption of cigarettes water pipes, cigars and snuff was evaluated, as well as opinions on current anti smoking policy and the specific role of doctors in prevention of smoking.Results showed that 25% of students are smokers with statistically significant differences among individual years of study. Students in the first two yars of study used tobacco product more often than the highest years. The majority of students are aware of the fact that smoking status should be included in patient anamnesis.Key words: smoking among medical students, prevention of smoking Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, OstravaÚvod Užívání tabáku usmrtí více než 5 milionů lidí roč-ně. Kouření patří mezi pět nejzávažnějších rizikových faktorů úmrtnosti. Jedná se o celospolečenský zdravotnický problém, který způsobuje vážná kardiovaskulár-ní, onkologická a další onemocnění. Pokud bude současný stav pokračovat, do roku 2030 zemře na násled-ky kouření více než 8 milionů lidí ročně. Kromě zdravotnických důsledků nelze opomenout ani ekonomické problémy, které nastávají v důsledku kouření. Užívá-ní tabákových výrobků je neoddělitelně spjato s chudobou. V zemích s nízkými a středními příjmy mohou vý-daje na tabákové výrobky představovat až 10 % z celkového příjmu rodiny (1).Kouření u lékařů a zdravotnických pracovníků hraje významnou roli v prevenci užívání tabáku a klíčo-vé postavení v rozvoji politiky veřejného zdravotnictví. V současné době je neustále zastáván názor, že by zdravotníci svým chováním a životním stylem měli být pří-...

No abstract

Alzheimerova choroba (ACH) je nejčastější forma demence. Jedná se o degenerativní, nevyléčitelné, terminální onemocnění. Postihuje až 75 % nemocných na celém světě postižených demencí. Prevalence tohoto onemocnění je vysoká, etiologie stále není známá. Je sledována řada rizikových faktorů. Pilotní studie projektu Epidemiologie a genetika Alzheimerovy choroby s 334 případy a 102 kontrolami z psychiatrických léčeben přináší následující výsledky z dotazníkového šetření a stěru z bukální sliznice. Dotazník se skládá z otázek zaměřených na základní identifikační údaje, vzdělání, životní styl, vaskulární rizikové faktory, zájmy, zaměstnání, výskyt nemoci v rodině, výsledky Minimental State Examination (MMSE). Dále jsou uvedeny výsledky analýzy polymorfizmů genu pro angiotenzinkonvertázu (ACE). Ve výsledcích je naznačeno, že u pacientů s ACH se v anamnéze častěji vyskytuje kardiovaskulární onemocnění a úraz hlavy. Výsledky analýz vztahu polymorfizmu I/D genu pro ACE k Alzheimerově chorobě odpovídají dosud publikovaným výsledkům, tzn., že genotypy II a ID mají vztah k riziku ACH, i když zatím nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl ve sledovaných skupinách respondentů.