No abstract

No abstract

Přehledová studie uvádí do českého odborného diskursu profesní vidění jako jeden z perspektivních pojmů využitelných při úvahách na téma (učitelské) profesionalizace. V úvodu textu se autoři zmiňují o vybraných pokusech o vymezení znaků profesí a představují pohled na problematiku učitelské profesionality, který se opírá o tři dimenze-profesní vidění, profesní vědění a profesní jednání. Dále naznačují vztahy mezi těmito třemi dimenzemi, a to v rámci modelu pedagogického uvažování a jednání (Shulman, 1986) a modelu re lexe ALACT (Korthagen, 2011). V dalším textu autoři rozebírají profesní vidění u profesí obecně a poté speci icky u učitelů. Představují existující konceptualizace tohoto pojmu a na základě souvisejících teoretických i empirických studií se propracovávají k vlastnímu pojetí profesního vidění učitelů. Dále naznačují vztah profesního vidění a re lexe na spirále pedagogického uvažování a jednání. V závěru nastiňují využití konceptu profesního vidění v učitelském vzdělávání, konkrétně při tvorbě elektronického učebního a diagnostického (video)prostředí pro (budoucí) učitele. Klíčová slova: profesní vidění, profesní vědění, profesní jednání, re lexe, cyklus pedagogického uvažování a jednání, učitelské vzdělávání, elektronické učební prostředí, video

Abstrakt: Předkládaná studie si klade za cíl popsat povahu profesního vidění u studentů učitelství anglického jazyka a změny, které nastanou po jejich práci s elektronickým učebním prostředím, které využívá analýzy videopřípadů (IVŠV Vi-deoWeb pro studenty učitelství anglického jazyka). Výzkumný vzorek tvořilo 37 studentů Katedry anglického jazyka a literatury PdF MU, kteří absolvovali volitelný jednosemestrální kurz VideoWeb. Data byla sbírána pomocí tzv. diagnostických modulů IVŠV VideoWebu, které se skládaly z videosekvencí reálné výuky a úloh k elicitaci komentářů studentů. Písemné odpovědi byly analyzovány pomocí dvou kategoriálních systémů (pro zachycení uvažování založeného na vědění a pro zachycení celkové struktury jejich komentářů). Pro ilustraci výběrového zaměření pozornosti byly z komentářů vybrány výroky vztahující se k zadávání instrukcí žákům a induktivně analyzovány. Výsledky naznačují, že v komentářích převažuje popis, značně je zastoupena i interpretace a hodnocení. Změny v profesním vidění studentů učitelství po práci v IVŠV VideoWebu nastaly v několika oblastech. Studenti více popisovali a méně hodnotili. V oblasti zadávání instrukcí si všímali více detailů (kvalitativně i kvantitativně). Jejich komentáře byly více strukturovány dle času místo dle témat. To naznačuje posun v jejich profesním vidění a způsobu promýšlení výukových situací zachycených na videozáznamu.Klíčová slova: profesní vidění, uvažování založené na vědění, výběrové zaměření pozornosti, video, vzdělávání učitelů, učitelé anglického jazyka, videopřípad Náročnost učitelské profese spočívá (kromě jiného) v nepředvídatelnosti, simultánnosti, vícerozměrnosti a bezprostřednosti výukových situací (Doyle, 1977, s. 8-9), které nutí učitele je okamžitě vyhodnocovat a volit další 1 Vznik tohoto příspěvku byl podpořen projektem Grantové agentury ČR Profesní vidění a jeho rozvíjení prostřednictvím analýzy založené na videu (z pohledu učitelů angličtiny jako cizího jazyka) (GA13-21961S). Autorka děkuje za poskytnutou podporu.

The paper aims to introduce results of a study of the effects of participation in video clubs on EFL (English as a Foreign Language) teachers' selective attention. It is a part of a larger project concerned with EFL teachers' professional vision. The paper introduces the theoretical background of study on teachers' professional vision and selective attention and the rationale of video clubs used specifically for EFL teachers. 11 EFL teachers participated in this year-long study and attended video club meetings that aimed to foster their professional vision for conscious development of pupils' communicative competence. They were interviewed at the beginning and at the end of the programme; video sequences of their own teaching and of other teacher's teaching were used as prompts. The transcribed data were analysed using a theory-driven system of categories describing the areas of teachers' selective attention (i.e. aims, context, content, pupil/s, teacher, process). The results suggest that after participating in video clubs the teachers paid more attention to aims and content, and less to the teacher. The results for the category of pupil(s) differed for the own/other video sequence. As the development of communicative competence represents the ultimate goal of EFL teaching, it is encouraging that after the intervention the teachers' comments were more aim and content oriented.