Vývoj standardizace profese učitele v České republice − nekonečný příběh?

Rýdl, Karel

doi:10.14712/23363177.2015.55

Cited by 10 publications

(9 citation statements)

References 3 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…profesního standardu je alespoň rámcově vymezit požadavky na očekávanou kvalitu výkonu učitelské profese a současně být nástrojem pro hodnocení této kvality. I přes iniciativu odborníků z univerzitního prostředí a ministerských úředníků v letech 1996, 2000/2021 a 2007/2008 (Rýdl, 2014) Od roku 2008 zesílil v české vzdělávací politice názor, že je nutné explicitně defi novat kvalitu učitele a legislativně ukotvit profesní standard jako normu, která na základě struktury profesních činností, povinností a odpovědností stanoví profesní kompetence potřebné pro kvalitní, standardní výkon profese (Spilková & Vašutová, 2008). Po zhruba deseti letech liberální vzdělávací politiky a důrazu na autonomii učitelské profese se začíná prosazovat trend ke standardizaci profese.…”

Section: Profesní Standard Kvality Učitele V Programu Začít Spoluunclassified

Program Začít spolu jako inovace měnící tvář českého školství

Kargerová¹,

Seberová²,

Krejčová

2022

View full text Add to dashboard Cite

Cílem diskusního příspěvku je analyticky reflektovat vývoj a zejména přínos vzdělávacího programu Začít spolu na poli inovací preprimárního a primárního vzdělávání v České republice. Záměrem je nejen popsat konkrétní kvalitativní změny, které program vnesl a vnáší do každodenní pedagogické praxe škol, ale rovněž zachytit dopady implementace programu Začít spolu na širší terén kurikulární reformy a kvality učitelské profese.

show abstract

Section: Profesní Standard Kvality Učitele V Programu Začít Spoluunclassified

Program Začít spolu jako inovace měnící tvář českého školství

Kargerová¹,

Seberová²,

Krejčová

2022

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…Zejména ředitelé škol poukazovali na to, že se týká velmi úzkého okruhu učitelů a není ho tedy možné reálně využít jako motivační nástroj k profesnímu rozvoji. Z hlediska vzdělávací politiky je zajímavé a bohužel typické pro české prostředí, že bez dohody o odborně a politicky akceptovatelném modelu kariérního systému se stal součástí zákona, ale víceméně ve formální podobě (Rýdl, 2014;Spilková, 2015).…”

Section: Kariérní Systém V Kontextu Přístupů Vzdělávací Politiky K Učitelské Profesiunclassified

“…Dalšími spíše okrajovými podpůrnými faktory nepřijetí KS byla výbušná kauza s dotacemi v sekci sportu, která vedla ke změně ministra, projednávání na konci školního roku, kdy jsou učitelé unavení, atd. Určitou roli v nepřijetí KS sehrála také historie debat o kariérním systému v ČR (viz Komárek, 2017;Janík et al, 2014b;Rýdl, 2014;Spilková, 2015). U některých aktérů bylo možné nalézt ztotožnění se s nějakou dřívější podobou KS (např.…”

Section: Závěryunclassified

Pád karierního systému pro pedagogické pracovníky v roce 2017 – případová studie vzdělávací politiky

Michek¹,

Spilková²

2021

View full text Add to dashboard Cite

Cíle: Cílem případové studie vzdělávací politiky je přispět k poznání a porozumění fenoménu nepřijetí karierního systému pro pedagogické pracovníky v roce 2017 v širším kontextu přístupů vzdělávací politiky k učitelské profesi po roce 1989. Uvedený případ demonstruje silné a slabé stránky vzdělávací politiky realizované v průběhu posledních let. Metody: K získání odpovědí na hlavní výzkumné otázky - (1) V čem byly hlavní příčiny nepřijetí karierního systému v roce 2017? (2) Jaká byla role klíčových aktérů v procesu ne/přijetí? - byly využity metody kvalitativního výzkumu, zejména analýza dokumentace z jednání Poslanecké sněmovny a Senátu ČR, analýzy masmédií, polostrukturované rozhovory s klíčovými aktéry procesu schvalování a zamítnutí karierního systému. Výsledky: Jsou popsány procesy komunikace a interakce klíčových aktérů vzdělávací politiky a vliv nového subjektu (Pedagogická komora), který se v situaci atomizace profesní komunity do mnoha asociací, zájmových a vlivových skupin stává hlasitým, organizovaným hlasem reprezentujícím populistické postoje učitelské veřejnosti. Dále jsou analyzovány ne/schopnost komunikace ministerstva se zástupci školské praxe a s „opinion makery“, míra politizace v rozhodování, věcná znalost a porozumění politiků odborným otázkám, vliv odborníků a expertních názorů v politickém rozhodování o odborných otázkách řízení školství, vliv sociálních sítí při ovlivňování veřejného mínění apod. Diskuze výsledků a závěry: Je reflektován fenomén „krize expertnosti“ (Nichols, 2017) – trend k ignorování expertních znalostí a výzkumně doložených dat, mizí dialog mezi experty a širší veřejnosti, zesílení jisté formy politické korektnosti, kdy všechny názory jsou považovány za stejně hodnotné, každý názor musí zaznít apod. Součástí tohoto trendu ve veřejném rozhodování je vzestup „agresivní nevědomosti“ chápané jako lpění na vlastním názoru i tváří v tvář protiřečícím faktům. Agresivní nevědomost posilují sociální sítě. Výzkum otevírá řadu otázek věcných, metodologických i etických. Studie nastiňuje příležitosti a rizika české vzdělávací politiky v kontextu dalších aktivit ovlivňujících de/profesionalizaci učitelské profese v ČR.

show abstract

“…Nedostatek učitelů je zřejmě rozdílný v případě různých skupin učitelů, např. se liší pro různé 2 Více k souvisejícímu pojmu standardizace profese učitele (včetně historického exkurzu) viz Rýdl (2014) a Spilková (2016 aprobace. Jak vyplývá z mimořádného šetření k dopadům novely zákona o pedagogických pracovnících (MŠMT, 2015), z pohledu škol je za dlouhodobě nedostatkovou považována právě učitelská aprobace na fyziku (mezi obory se umístila jako druhá nejvíce nedostatková, a to po anglickém jazyce).…”

Section: Kvalita Výuky V Souvislosti Se Začínajícími Učiteliunclassified

Kvalita výuky fyziky – případy začínajících učitelů

Žák¹,

Martínková²

2018

Orbis Scholae

View full text Add to dashboard Cite

Abstrakt: Strategickým cílem výzkumu, jehož součástí je tato empirická studie, je přispět k výzkumu kvality výuky, a prohloubit tak porozumění kontextu kvality výuky. Výzkumné otázky byly stanoveny takto: Které parametry kvality jsou typické pro výuku vybraných začínají-cích učitelů fyziky? Které faktory ovlivňují kvalitu výuky vybraných učitelů? K zodpovězení těchto otázek byl zvolen smíšený přístup. Základním výzkumným plánem byla případová studie. V rámci kvantitativní části byl využit výzkum ex post facto a data byla sbírána na základě pozorování výuky. V kvalitativní části byla data získána na základě polostrukturovaných interview. Výzkumný vzorek sestával ze čtyř začínajících učitelů fyziky, kteří vyučují na gymnáziích. Výzkum popisuje a rozkrývá kvalitu výuky těchto pedagogů. Ukázalo se, že některé parametry byly u zkoumaných vyučujících naplněny obdobným způsobem, např. často a kvalitně byl realizován výklad, byly využívány matematické prostředky a naproti tomu nebyla zařazována heuristická metoda. Výuka se naopak lišila mimo jiné v četnosti zařazování experimentů, práci s textem a dále v podpoře aktivního učení žáků. Byly identifikovány jak oborově specifické, tak oborově neutrální, ale i další faktory ovlivňující kvalitu výuky fyziky. Z výzkumu je patrné, že kvalitu výuky konkrétního vyučovacího oboru (fyziky) je nutné nahlížet ze širší perspektivy.Klíčová slova: výzkum fyzikálního vzdělávání, kvalita výuky, začínající učitel, kontext vzdělávání, pozorování, případová studie The Quality of Physics Teaching − Cases of Novice TeachersAbstract: The strategic goal of the research, including this empirical study, is to contribute to the search for the teaching quality and to deepen the understanding of the context of the teaching quality. The research questions were posed as follows: What are the quality parameters that are typical of teaching of selected novice teachers of physics? Which factors influence the teaching quality of the selected teachers? To answer these questions, a mixed method research design was used. A case study was chosen as the basic research plan. An ex-post facto research was chosen as the design of the quantitative part of the research, and the data was collected using the method of pedagogical observation. Regarding the qualitative part, the data was gained using semi-structured interviews. The research sample consisted of four novice physics teachers, teaching in Czech grammar schools. The presented research describes and uncovers the quality of their teaching. The study revealed that some of the observed parameters were fulfilled in a similar way regarding the particular teachers, for example the frequency and quality of the realized lecturing, the use of mathematical means, or no use of the heuristic method. The teaching process differed, for instance, in the frequency of conducting experiments, the work with text, or the support of the active learning of the pupils. Several domain-specific, domain-general and other factors influencing the teaching quality were identified. This ...

show abstract

Vývoj standardizace profese učitele v České republice − nekonečný příběh?

Cited by 10 publications

References 3 publications

Program Začít spolu jako inovace měnící tvář českého školství

Program Začít spolu jako inovace měnící tvář českého školství

Pád karierního systému pro pedagogické pracovníky v roce 2017 – případová studie vzdělávací politiky

Kvalita výuky fyziky – případy začínajících učitelů

Contact Info

Product

Resources

About