The Role of Corporate Taxation in a Large Welfare State

Keuschnigg, Christian

doi:10.1007/bf03399290

Cited by 10 publications

(14 citation statements)

References 7 publications

(3 reference statements)

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…Our analysis is closely related to the recent theoretical contribution by Keuschnigg (2008). He investigates the impact of corporate taxation on the welfare state, with labour market imperfections stemming from search frictions and wage bargaining.…”

Section: Introductionmentioning

confidence: 91%

Corporate Tax Policy and Unemployment in Europe: An Applied General Equilibrium Analysis

2009

View full text Add to dashboard Cite

Standard-Nutzungsbedingungen:Die Dokumente auf EconStor dürfen zu eigenen wissenschaftlichen Zwecken und zum Privatgebrauch gespeichert und kopiert werden.Sie dürfen die Dokumente nicht für öffentliche oder kommerzielle Zwecke vervielfältigen, öffentlich ausstellen, öffentlich zugänglich machen, vertreiben oder anderweitig nutzen.Sofern die Verfasser die Dokumente unter Open-Content-Lizenzen (insbesondere CC-Lizenzen) zur Verfügung gestellt haben sollten, gelten abweichend von diesen Nutzungsbedingungen die in der dort genannten Lizenz gewährten Nutzungsrechte. Terms of use: Documents in AbstractThis paper analyzes the impact of corporate taxes on structural unemployment, using an applied general equilibrium model for the European Union. We find that the unemployment and welfare effects of corporate taxes differ considerably among European countries. The magnitude of these effects rise in particular in the broadness of the corporate tax base of a country, and the strength of international spillover effects through foreign direct investment. The effect on unemployment is smaller if the substitution elasticity between labour and capital is large, if international spillover effects operate primarily via multinational profit shifting, and if equilibrium forces on the labour market are strong. Although the effect of corporate taxes on unemployment may be smaller than the effect of labour and value-added taxes (e.g. under relatively strong real wage resistance), the welfare costs of corporate taxation are typically larger for most European countries under plausible parameters, especially under strong international spillovers.JEL codes: D58; H25; J64.

show abstract

Section: Introductionmentioning

confidence: 91%

Corporate Tax Policy and Unemployment in Europe: An Applied General Equilibrium Analysis

2009

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…Mechanismus působení nepřímých daní se odlišuje v rámci různých empirických i teoretických prací. Kneller (1999) a Keusching (2009 uvádějí, že nepřímé daně ovlivňují hospodářský růst prostřednictvím jejich působení na substituci mezi volným časem a prací. Přímé daně ovlivňují ekonomický růst prostřednictvím celé řady faktorů, proto jsou považovány za ty s vyšším distorzním účinkem.…”

Section: Přehled Literaturyunclassified

The Impact of Indirect Taxes on Economic Growth

Vráblíková¹

2016

Politicka ekonomie

View full text Add to dashboard Cite

The Impact of Indirect Taxes on Economic GrowthThe main purpose of this article is to investigate the impact of indirect taxes on economic growth in a long term. The dynamic and static panel regression analysis methods were used to explore the relationship between observed variables. The models are based on neoclassical growth model extended by human capital. The models are verifi ed using data on chosen European countries from time period 1970 to 2011 and from time period 2000 to 2011. Taxes are included into models by indicators of tax burden. It was used TQ, ITR and WTI. The results of empirical analysis revealed that impact of taxes on economic growth is negative in a long term. The most negative impact on economic growth was proven in case of direct taxes. Economic growth is infl uenced positively by indirect taxes. The statistical signifi cance of corporate tax and property taxes were not proven.Keywords: economic growth, human capital, indirect taxes, direct taxes, investment JEL Classifi cation: O40, H20, C50 ÚvodRole fi skální politiky stále nabývá na důležitosti, což v současnosti platí zejména pro členské státy eurozóny. Ty nemohou uplatňovat zcela svobodnou monetární politiku, a proto nástroje fi skální politiky představují způsob, kterým stát může liberálně zasahovat do fungování ekonomiky. Velmi cenným nástrojem jsou daně. Nastavení daňové zátěže totiž ovlivňuje chování ekonomických subjektů. Příliš vysoká daňová zátěž může působit na ekonomické subjekty demotivačně, v případě jejího opačného nastavení nemusí být objem vybraných fi nančních prostředků do státního rozpočtu dostatečný. Oba tyto extrémy mají negativní dopad na státní rozpočet. Cílem tvůrců fi skálních politik napříč vyspělými demokratickými státy je zabezpečit takovou úroveň daňové zátěže, která ekonomické subjekty nebude odrazovat od ekonomické aktivity a prostřednictvím které bude zabezpečeno dostatečné množství peněžních prostředků do státního rozpočtu.Důležitost daného tématu je dále umocněna dluhovou krizí, která se projevuje v celé řadě vyspělých zemí. Tato situace je řešitelná například snižováním státních výdajů nebo zvyšováním příjmů, čehož může být dosaženo mimo jiné, také zvyšováním daní nebo zavedením daní nových. V případě většiny vyspělých ekonomik je celá situace dále komplikována jevem, který je označován jako stárnutí populace, viz Cotis (2003). Z výsledků demografi ckých prognóz jasně vyplývá, že se počet ekonomicky aktivních obyvatel bude snižovat, přičemž počet obyvatel v důchodovém věku se bude zvyšovat.*1 Věra Vráblíková (vera.vrablikova@vsb.cz), VŠB -Technická univerzita Ostrava.Tento článek vznikl za fi nanční podpory Studentské grantové soutěže EkF, VŠB-TU Ostrava v rámci projektu SP2015/110 "Vplyv fi škálneho defi citu na ekonomický rast a možnosti jeho optimálneho znižovania v ČR".

show abstract

“…možnost dosáhnout na daňové úlevy (viz např. Hartman, 1984;Boskin, Gale, 1986;Slemrod, 1990;Swenson, 1994;Lanaspa, Pueyo, Sanz, 2005;Mutti, Grubert, 2004;Simmons, 2003;Buettner, Ruf, 2007;Buettner, Wamser, 2006;Keuschnigg, 2009;Mooij, Ederveen, 2003).…”

Section: Zdanění V Neoklasickém Růstovém Modeluunclassified

Taxation Influence on the Economic Growth

Kotlán¹,

Machová²,

Janíčková³

2011

Politicka ekonomie

View full text Add to dashboard Cite

Problematika velikosti zdanění a jeho úměrnosti je diskutována nejen v rámci ekonomických disciplín, ale je náplní celospolečenských debat. Z hlediska ekonomického se jeví relevantní zejména efektivnostní pohled, tedy takový, který hledá relevanci daňového zatížení k celkové ekonomické efektivnosti a dlouhodobé růstové výkon-nosti. Cílem této stati je zhodnotit, zda existují reálné efekty daňového zatížení a konkrétních typů daní na životní úroveň a dlouhodobý ekonomický růst tak, jak to presumuje ekonomická teorie. Prostředkem je kvantitativní analýza využívající metodu panelové regrese v zemích OECD. Z noetického pohledu je využit přístup ontologický (viz např. Kotlán, 2008).Jádro současného stavu poznání je v neoklasické růstové teorii (zejm. Solowův model). Solow (1956) vychází z Harrodova (Harrod, 1939) a Domarova (Domar, 1946) modelu, resp. z rozšíření tohoto modelu postkeynesiánci (viz Kaldor, Mirrlees, 1962;Kahn, 1959), i když ho podstatně modifi kuje. Podíváme-li se na nejznámější teorie rozšiřující Solowův model, je třeba zmínit dva přístupy: Lucase (Lucas, 1988) a Romera (Romer, 1986).Neoklasické růstové modely, ve kterých je dlouhodobý růst výstupu dán exogenním technologickým pokrokem, neumožňovaly, aby fi skální politika (a tedy i zdanění) mohla ovlivňovat dlouhodobou míru růstu ekonomiky. Kneller a kol. (1999) uvádějí, že daně v těchto modelech ovlivňují rovnovážnou cenu faktorů, avšak nemají dopad na tempo růstu stálého stavu (steady state growth-rate). Určitý pokrok přinesly práce, které poukázaly, že zdanění může mít na dlouhodobý růst vliv. Mezi jejich autory se řadí např. Aschauer (1989), který se zabýval vlivem vládních výdajů, fi nancovaných různým typem daní, na ekonomický růst či Barro a Sala-i Martin (1995), kteří zkombinovali prvky modelu endogenního růstu s neoklasickým růstovým modelem a mimo jiné se zabývali i vlivem daní.Zatímco tempo růstu stálého stavu je v neoklasických modelech dáno exogenními faktory, v endogenních modelech poskytuje daňová politika mechanismus, kterým může stát ovlivňovat jak míru výstupu, tak tempo růstu stálého stavu. Mezi první autory, zabývající se souvislostmi mezi zdaněním a dlouhodobým ekonomickým růstem, bývají řazeni např. Barro (1990) či King a Rebelo (1990), kteří ukázali, že zdanění může mít vliv na dlouhodobé tempo ekonomického růst u. Následovala řada dalších teoretických * Příspěvek je zpracován v rámci řešení projektu č. 402/08/0763 s názvem "Daň z příjmu právnických osob v ČR a návrh legislativních změn v kontextu snah o harmonizaci v Evropské unii ve smyslu de lege ferenda" podporovaného Grantovou agenturou České republiky.

show abstract

The Role of Corporate Taxation in a Large Welfare State

Cited by 10 publications

References 7 publications

Corporate Tax Policy and Unemployment in Europe: An Applied General Equilibrium Analysis

Corporate Tax Policy and Unemployment in Europe: An Applied General Equilibrium Analysis

The Impact of Indirect Taxes on Economic Growth

Taxation Influence on the Economic Growth

Contact Info

Product

Resources

About