Taxation Influence on the Economic Growth

Self Cite

Vysoká škola báňská -Technická univerzita Ostrava* Úvod V kontextu primárních cílů hospodářské politiky se jeví její fi skální determinanty jako esenciální záležitost.1 Problematika interakce jednotlivých prvků fi skální politiky, zejména zdanění jako zdroje vládních výdajů ve smyslu teorie společenské smlouvy na jedné straně a zkoumání dopadu zdanění a vládních výdajů na ekonomický růst na straně druhé je pak předmětem mnoha teoretických i empirických prací. Tyto práce však mají podobu průřezových regresních modelů, popř. analýzy časových řad v konkrétní zemi. V některých případech i za použití spíše teoretických VAR modelů. Pokud využívají metodu panelové regrese, jsou velmi často statické.Jako proměnnou aproximující daňové břemeno téměř výhradně zahrnují daňovou kvótu nebo implicitní daňové sazby. Tyto ukazatele však nemusejí nic vypovídat o velikosti efektivního daňového zatížení, protože jsou de facto podílem daňových výnosů na nějaké základové proměnné (HDP nebo aktivita, která je podrobena zdanění). Presumujeme-li, že alespoň u některých daní platí implikace Lafferovy křivky, 2 a tedy, že nemusí existovat přímá úměra nebo jednotící linka mezi velikostí efektivní sazby a daňovou kvótou, stávají se závěry podobných prací problematické.Ambicí tohoto článku je popsat za pomocí VAR modelu interakci zdanění, vládních výdajů a ekonomického růstu na panelových datech, s dynamizací za využití zobecněné metody momentů (dynamický panel). Navíc je daňové břemeno aproximováno nejen obvykle používanou daňovou kvótou, ale zejména indexem efektivního daňo-vého zatížení vlastní konstrukce autorů, World Tax Index (WTI).Cílem článku je ověření vlivu efektivního daňového zatížení a vládních výdajů na ekonomický růst a působení zdanění a ekonomického růstu na vládní výdaje. Zkoumán bude vliv celkového daňového zatížení i jednotlivých daňových subkomponent. Metodicky je uplatněn ontologický přístup, jak ho popisuje Kotlán (2008). Práce pak navazuje na tradičně zpracované analýzy využívající daňovou kvótu a růstové modely popsané v práci Kotlán, Machová a Janíčková (2011), resp. na podobný typ studie, která však již aproximuje zdanění také alternativním indexem WTI (Kotlán a Machová, 2012).

Section: Zdanění a Vládní Výdaje V Teoriích Růstuunclassified

Interaction of Taxation, Government Expenditure and Economic Growth: Panel VAR Model for OECD Countries

Machová¹,

Kotlán²

2013

Self Cite

“…jiné negativně ovlivňovat vůli jednotlivců přijímat podnikatelská rizika nebo investovat do lidského kapitálu, zmínili již Domar a Musgrave (1944) a později o něm a jeho potenciálních dopadech psali například Mossin (1968), Stiglitz (1969), Mirrlees (1971), Ahsan (1973), Sandmo (1977), Eaton a Rosen (1980), Kanbur (1981), Kaplow (1994), Gentry a Hubbard (2000), Weisbach (2004) či Kotlán et al (2011). Všichni uvedení autoři ovšem k problému přistupují z popisně mikroekonomického hlediska, portfoliovou optimalizací, nebo kalkulují efektivní či marginální daňové sazby jako statické hodnoty, aniž by se přitom jakkoliv pokoušeli kvantifikovat vliv rizikových příjmů na daňová očekávání.…”

Section: úVodunclassified

An Analysis of Central European Tax Systems Using Statistical Simulation

Vlachý¹

2017

An Analysis of Central European Tax Systems Using Statistical SimulationThis paper uses a parametric statistical simulation (Monte Carlo) model to investigate and compare the effective lifetime tax burden on variable incomes for private-sector employees in the Czech Republic, Slovakia, Poland and Hungary, based on current rates and calibrated against actual income distributions. It is shown that the existing Czech system is highly inefficient, lacking horizontal as well as vertical equity, and this is aggravated by increased income volatility. On the other hand, higher income risk in all countries, except Hungary using flat tax, results in less progression than expected, primarily due to the existence of a minimum wage, which effectively serves as insurance, and which the dynamic model captures as a system feedback. This finding may contribute to a reassessment of existing assumptions on the detrimental effect of progressive tax systems on the incentives of individuals to undertake risky decisions, such as investments in human capital.

“…Kotlán et al, 2011;Izák, 2011). Příznivé daňové prostředí může také zlepšit investiční klima pro přímé zahraniční investice snižováním nákladů celkových investic zahranič-ních investorů a tak zvyšovat ziskovost investice.…”

Section: Závěrunclassified

Impact of Effective Tax Rates and Its Components on Foreign Direct Investment - The Case of the EU Member Countries

Janíčková¹,

Baranova²

2013

Self Cite

ÚvodRozsáhlé empirické výzkumy z oblasti přímých zahraničních investic (PZI) dokazují, že tato problematika je bezesporu široce diskutovaným tématem. PZI se staly jedním z hlavních rysů globalizace a prudká integrace fi nančních trhů je v předkrizovém období stavěla do významné pozice. Příliv PZI může být považován za odraz zdraví hostitelské ekonomiky a indikátor ekonomické důvěry v podnikatelské prostředí. Důležitou součástí hospodářské politiky se staly PZI především v transformujících se ekonomikách zemí střední a východní Evropy. Jak uvádí studie Mandela a Tomšíka (2006), PZI směřující do těchto ekonomik slouží jako zdroj, který má pomoci překle-nout problém nedostatku vlastních úspor a fi nancovat potřeby transformace ekonomik. Důvody lokalizace PZI se liší a mnohdy se postupem času mění. Pokrizové období a problémy s tím související s sebou přinesly útlum dynamiky integrace fi nančních trhů a také méně volných prostředků pro podporu PZI či dokonce jejich celkový propad. V této době však zůstává otázkou, jestli právě PZI nemohou být tím vhodným zdrojem, který může pomoci vytvořit nové pracovní pozice, přinést nové technologie či na obecnější úrovni podporovat ekonomický růst a zaměstnanost.Přímé zahraniční investice jsou analyzovány z mnoha úhlů pohledu, mezi zkoumané otázky se mimo jiné řadí rozbor faktorů majících na příliv PZI vliv. Hodnocené jsou zejména politické, institucionální a ekonomické ukazatele. Na PZI však mohou působit další významné, avšak hůře kvantifi kovatelné veličiny, jakými jsou míra korupce (viz např. Hanousek a Kočenda, 2011;Kotlánová a Kotlán, 2012;Sedmihradský, 2002). Jednotlivé země zavádějí odlišné systémy podpory PZI a mezi významný komponent ovlivňující toky PZI bývá řazena i velikost zdanění. Tuto skutečnost potvrzuje např. studie Demirhana a Masca (2008), která analyzovala determinanty PZI a jako jeden z hlavních faktorů, jež mají na PZI negativní vliv, označila korporátní daň resp. statutární daňovou sazbu korporací. Statutární sazby však nejsou vhodnými ukazateli pro porovnávání skutečného daňového zatížení, a proto se pro tyto účely častěji využívají efektivní daňové sazby. Sofi stikovanější metody tedy užívají * Tento článek vznikl za fi nanční podpory Studentské grantové soutěže EkF, VŠB-TU Ostrava v rámci projektu SP2012/105 "Vliv investičních pobídek v rámci daňové politiky ČR na podnikatelské subjekty Moravskoslezského kraje v kontextu ekonomické krize".