This paper addresses the highly current topic of using quantitative economic methods to support rational investment decision-making in the domain of technological innovation. Such investments are characterized by a high degree of exogenous and endogenous uncertainty combined with complex feedbacks, making conventional capital budgeting techniques inadequate. It introduces a comprehensive valuation model developed for the Shyman (Sustainable Hydrothermal Manufacturing of Nanomaterials) project, which researched and implemented new technologies in nanomaterial production and application. This represents a highly innovative and complex industry in all life cycle stages, making it a perfect candidate for research. The model combines various analytical methods, including a recursive form of life cycle costing (LCC), as well as statistical simulation (Monte Carlo) and real options, and addresses valuation from the perspective of a new end-product, as well as that of the production facility investor. A high Net Advantage to Innovating (NAI) has been identified in the industry. This result is strongly biased in favour of end-product innovators. Nevertheless, the hydrothermal synthesis-based nanomaterial production process benefits from its high degree of flexibility, i.e. option to switch, with a significant value premium arising due to outsize dynamics and uncertainty in the nanoindustry. Experience gained through this research can be extended to other cases of value-based analysis related to innovation.

Jedním z dùsledkù daòové progrese je vyšší efektivní zdanìní poplatníkù, jejichž pøíjem je nejistý, a tedy ve vztahu k bìžnému roènímu fiskálnímu období promìnlivý. Tento jev, který mùže mít v dlouhodobìjším horizontu vliv mimo jiné na vùli jednotlivcù pøijímat rizika, zmiòují již Domar a Musgrave (1944). V rámci optimalizace daòových systémù se jím ve své práci zabývá i Mirlees (1971). Od té doby se øada autorù, mimo jiné Ahsan (1973), Eaton a Rosen (1980), Kanbur (1981), Gentry a Hubbard (2000), vìnuje rùzným dopadùm daòových systémù a pøíjmové redistribuce na ochotu podstupovat podnikatelská nebo osobní rizika a na investice do lidského kapitálu. V èeských podmínkách se otázkám vlivu redistribuce na sociální chování zamìøují Jahoda (2004) Konkrétní kvantifikaci zdanìní rizika v dùsledku progrese, pokud nám je známo, dosud nikdo neprovádìl. V této práci odhadujeme míru dodateèného zdanìní pøíjmového rizika fyzických osob v Èeské republice, a to na základì platných sazeb a struktury danì. Výsledky porovnáme se stavem roku 2005, tedy v období pøed zvýšením daòová progrese v nižších pásmech a nahrazením odeèitatelných položek daòovými odeèty, a také se slovenským systémem rovné danì. Použijeme model, který popisuje daò jako strukturovanou opci vystavenou poplatníkem ve prospìch státu, což v souvislostech fiskálního rozpoèetnictví navrhují napøíklad Draaisma a Gordon (1996). Výdìleèná èin nost jako ri zi kové port fo lioPodnikání lze mimo jiné definovat jako aktivitu jednotlivce, která pøináší nejistý pøíjem, na rozdíl od nájemní práce za pevnou mzdu. V tomto smyslu každý, kdo uplatòuje svoji práci na trhu, provádí urèitou volbu, spoèívající v tom, jakou èást své pracovní kapacity alokuje do bezrizikové a jakou do rizikové složky nárokù na osobní pøíjmy.Tento pomìr mùže v praxi sahat od zamìstnání, poskytujícího témìø bezrizikové pøíjmy (státní zamìstnanec s pevným platem a definitivou), až po podnikání na vlastní úèet (osoba samostatnì výdìleènì èinná v jakémkoliv oboru). Mezi tìmito mezními polohami se nachází rozmanité spektrum dalších možností, poèínaje zamìstnaneckým pomìrem ve velkém a prosperujícím podniku, kde je pøíjem velmi bezpeèný, mùže ale zahrnovat napøíklad pohyblivou složku mzdy nebo obnášet riziko ztráty èásti pøíjmu v nemoci, pøes práci pro malou firmu se znaèným podnikatelským rizikem, ale pøesto PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 5, 2007 l 625

, Vy so ká ško la eko no mic ká, Pra ha Za tím co te o rie roz ho do va cích pro ce sù v pod mín kách ne jis to ty a ri zi ka je již po mìr nì dob øe roz pra co vá na (Fotr, Šve co vá, 2006), totéž ne lze zda le ka øíci o je jím uplat nì ní pøi kom plex ním stra te gic kém roz ho do vá ní na všech úrov ních. Pro blé my na stá va jí zejmé na v si tu a cích, kdy do hry vstu pu jí ve li èi ny jako stra te gic ká aktiva, znalostní aktiva èi konkurenèní aktiva.Ten to pøí spì vek si kla de za cíl na zna èit, jak se stra te gic ké øí ze ní mùže vrá tit od norma tiv ních k po zi tiv ním te o re tic kým vý cho dis kùm. Klíè pøi tom spat øu je me v tvor bì hod no to vé ho mo de lu fir my, kte rý je v sou la du s mo der ní fi nanè ní te o rií, za hr nu jí cí opè -ní pa ra dig ma. V této sou vis los ti zdù raz òu je me roli lid ské ho ka pi tá lu pøi vy tvá øe ní hodno ty fir my a zásadní význam smluv, vztahujících se k uplatnìní lidského kapitálu. ÚvodPøed sto lety pod ni ky in ves to va ly pøe de vším do hmot ných vý rob ních stat kù, jako jsou stro je, za øí ze ní èi ne mo vi tos ti. Hod no ta pod ni ku pak do znaè né míry od po ví da la hod notì jeho hmot ných ak tiv. V tìch to pod mín kách vzni ka ly kla sic ké me to dy fi nanè ní a inves tiè ní ana lý zy, kte ré pak moh ly vel mi dob øe sloužit jako pod klad pro stra te gic ké roz ho do vá ní. Pøi bližnì od po lo vi ny dva cá té ho sto le tí se však stá le sil nì ji za èí ná vní mat roz por mezi tím to tra diè ním po hle dem a sku teè nos tí, že úspìš né fir my stá le více in vestu jí do nehmot ných ak tiv, mezi nìž pa t øí vý zkum, ino va ce, mar ke ting, ochran ná znám ka èi tržní po díl. Dnes je jed ním z nej vìt ších podnikù na svìtì Microsoft, jehož tržní hodnota zhruba tisícinásobnì pøevyšuje úèetní hodnotu.V dneš ní dobì, zdá se, žije me zce la ve zna me ní takøka bez mez né ho a ne kri tic ké ho ob di vu k pojmùm, jako jsou "pøí ležitos ti" na mi k ro úrov ni (srov. in ter ne to vou bub li nu pøe lo mu sto le tí) a "zna lost ní eko no mi ka" na mak ro úrov ni (srov. Li sa bon skou stra te gii). Zde již ovšem tra diè ní me to dy fi nanè ní ana lý zy se lhá va jí. Na nej rùz nìj ších úrov ních roz ho do vá ní se díky tomu po stup nì vy tra til re spekt k fi nanè ní te o rii a stra te gic ké øí ze ní se sta lo takøka osa mo stat nì lou dis ci plí nou, jak do ku men tu jí Ru melt et al. (1994). Ti, kdo èiní roz hod nu tí, sice vý sled ky fi nanè ní ana lý zy se zá jmem vy slech nou, ale vel mi èas to pøe váží nor ma tiv ní ar gu men ty, po strá da jí cí opo ru ve fi nanè ní te o rii a èas to i alespoò ná znak mi k ro e ko no mic ké kon zis ten ce. V osm de sá tých le tech se do kon ce i v akade mic kých kru zích za èa ly pro sa zo vat ná zo ry (Hayes, Aber na thy, 1980;Hayes, Gar vin, 1982), že dùležitá in ves tiè ní roz hod nu tí je tøe ba za klá dat na sub jek tiv ním úsudku, aby

Abstract:This paper designs and tests a comprehensive model, solved by statistical simulation, which describes and quantifies the effect of the tax system and lifelong income characteristics on the effective tax burden of a population or its segment. In the present application the model is structured and calibrated to analyse the category of employed persons in the Czech Republic. The Czech tax and levy system is shown to be mildly progressive, with a steep digression for very high incomes. It is also shown how the initial income endowment, lifelong income volatility and the minimum wage level impact the structure of effective tax rates, as well as expected unemployment.

This paper introduces a comprehensive economic model, developed for the assessment of nanomaterials production and application under the international SHYMAN project. Its major challenges include uncertainties relating to estimates of future demand for particular materials and final products, as well as accession of new commercial applications and reactions of competitors. These are being addressed by the innovative combined use of life cycle costing and real option appraisal within the framework of a statistical simulation model.