The dangers of essentialism: South Asian communities in Britain and the ‘world religions’ approach to the study of religions

Geaves, Ronald

doi:10.1080/09584930500195014

Cited by 11 publications

(6 citation statements)

References 5 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…Suzanne Owen (2011) macht unter Bezugnahme auf Autor:innen wie James Cox (2007), Ronald Geaves (2005), Richard King (1999) und Tomoko Masuzawa (2005)…”

Section: Essentialisierung Als Verallgemeinerungunclassified

Religionskundliches Sprechen über Religion(en) als Metakonzept der Religionskunde

Schellenberg¹

2023

ZFRK

View full text Add to dashboard Cite

In diesem Beitrag wird das religionskundliche Sprechen bzw. Schreiben über Religion(en) als Metakonzept innerhalb des religionskundlichen Unterrichts vorgeschlagen. In Anlehnung an die Didaktische Rekonstruktion (Kattmann et al., 1997) wird das Metakonzept des religionskundlichen Schreibens unter Berücksichtigung der religionswissenschaftlichen Perspektive und jener der Schüler:innen beschrieben und bezogen auf Klafki (1969) nach seiner Bildungsrelevanz befragt. Dazu wird zunächst dargelegt, was religionswissenschaftliches Schreiben über Religion und insbesondere Religionen kennzeichnet und anschliessend, inwiefern schriftliche Darstellungen von Religionen bei Schüler:innen den Merkmalen religionswissenschaftlichen Schreibens entsprechen. Hierfür wurden schriftliche Antworten von Schüler:innen der 7. bis 9. Jahrgangsstufe auf Fragen nach ausgewählten Religionen in der Schweiz qualitativ ausgewertet und bezogen auf die religionswissenschaftliche Sprache, wesentliche Aspekte eines religionskundlich angemessenen Schreibens oder eines essentialisierenden und verallgemeinernden identifiziert. Im Artikel wird dargelegt, dass empirisch, kulturwissenschaftlich ausgerichtete Religionswissenschaft eine Sprache pflegt, welche Binnendifferenzierungen und kontextuelle Bedingtheit deutlich macht, während Schüler:innen immer wieder zu essentialisierender und verallgemeinernder Sprache tendieren. Der Artikel schlägt schliesslich aufgrund der fachlichen Angemessenheit aber insbesondere wegen der gesellschaftlichen Relevanz vor, religionskundlich angemessene Darstellungen von Religionen explizit im Religionskundeunterricht zu behandeln und zu fördern.

show abstract

“…Suzanne Owen (2011) macht unter Bezugnahme auf Autor:innen wie James Cox (2007), Ronald Geaves (2005), Richard King (1999) und Tomoko Masuzawa (2005)…”

Section: Essentialisierung Als Verallgemeinerungunclassified

Religionskundliches Sprechen über Religion(en) als Metakonzept der Religionskunde

Schellenberg¹

2023

ZFRK

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…V religionistické odborné literatuře je častým příkladem koncept hinduismu, kde v historické, ale ani v současné perspektivě není jasné, jaké jevy, ideje, praktiky atd. můžeme ještě označit jako hinduismus a co naopak vyloučit (Asad, 2001, s. 210−211;Fitzgerald, 1990Fitzgerald, , 2000Geaves, 2005;Oberoi, 1994;Pennington, 2005;Smith, 1962, s. 62−63). Prozkoumáme-li obsahovou náplň jakéhokoli pojmu označujícího určitou náboženskou tradici v historickém kontextu, ukazuje se, že její dnešní chápání prostě nelze jednoduše přenést do starších historických období.…”

Section: Hlavní Body Kritiky Paradigmatu Světových Náboženstvíunclassified

Rámcové vzdělávací programy a paradigma světových náboženství

Havlíček¹

2018

Orbis Scholae

View full text Add to dashboard Cite

Studie se zabývá paradigmatem světových náboženství ve výuce o náboženstvích v českém vzdělávání z hlediska religionistiky. Shrnuje kritiku paradigmatu světových náboženství v religionistice. Formování paradigmatu světových náboženství v 19. století je založeno na teologických východiscích, je spjato s kolonialismem, není objektivně vymezitelné, je vysoce abstraktní a ahistorické, vede k esencialistickému a normativnímu chápání náboženství. Analýza obsahu rámcových vzdělávacích programů ukazuje, že pojetí náboženské tematiky je založeno na tomto paradigmatu. V rámcovém programu pro základní školy se uvádí křesťanství, judaismus a islám, s důrazem na první z tradic. Rámcový program pro gymnázia spojuje náboženské tradice s koncepcí civilizačních okruhů. Esencialisticky a vysoce abstraktně pojatá světová náboženství jsou základem civilizačních celků, podobně jako v kritizované koncepci světových civilizací Samuela P. Huntingtona. Uplatnění paradigmatu světových náboženství v kurikulárních dokumentech umožňuje formování paušalizujících, stereotypních představ o náboženských tradicích a identitách.

show abstract

“…Such categorization privileges and authenticates certain ideas about religion, and therefore it is the responsibility of scholarship to destabilize essentialist views of religion that are exclusive. In practice, popular religiosity cuts across such boundaries, as those researching South Asian religions point out (Fitzgerald, 1990;Geaves, 2005;King, 1999;Oberoi, 1994;Suthern Hirst and Zavos, 2005). As the method of categorizing religions as discrete entities based on belief appears to have its roots in post-Enlightenment European Christianity, it is not universal, as evidenced by Census data from India in the nineteenth century (carried out by the British).…”

Section: T H E H E R M E N E U T I C S O F S U S P I C I O Nmentioning

confidence: 99%

The World Religions paradigm Time for a change

Owen

2011

Arts and Humanities in Higher Education

View full text Add to dashboard Cite

The teaching of religions has long relied on the World Religions paradigm to guide curricula throughout education, which has led to a widening gap, on the one hand, between what is taught in schools and in universities and, on the other, between research and teaching. While the World Religions paradigm has allowed the inclusion of non-Christian religions in education, it has also remodelled them according to liberal Western Christian values, influencing the conception of ‘religion’ beyond educational contexts. This article argues that it is time to discard the World Religions paradigm altogether in favour of a more critical approach to the study of religion, as a constructed category, as well as a study of religions in their contexts.

show abstract

The dangers of essentialism: South Asian communities in Britain and the ‘world religions’ approach to the study of religions

Cited by 11 publications

References 5 publications

Religionskundliches Sprechen über Religion(en) als Metakonzept der Religionskunde

Religionskundliches Sprechen über Religion(en) als Metakonzept der Religionskunde

Rámcové vzdělávací programy a paradigma světových náboženství

The World Religions paradigm Time for a change

Contact Info

Product

Resources

About