280 Vala, J. na osvojování poznatků je tedy u literární výchovy zdůrazňována také její esteticko--vzdělávací dimenze a provázání se zkuše-nostmi žáků.Navzdory výše uvedené charakteristice literární výchovy v ní ve skutečnosti stále převažuje velmi silné faktografi cké pojetí, jak potvrzují realizované výzkumy mezi žáky základních škol a gymnázií (Hník, 2014;Radváková, 2015;Vala, 2011). Náplň výuky tvoří stále často frontální výklad, zápis do sešitu a formální krátká četba ukázky, případně mechanická četba dlouhé ukázky, po níž už není čas na další aktivity. Žáci v takové náplni výuky nevidí smysl a takto nabyté vědomosti o autorech a jejich dílech většinou obratem zapomí-nají. Jedná se o pedagogický formalismus, ve kterém se vzájemně míjejí cíle výuky, její metody i vlastní obsah, jenž by měly představovat zejména adekvátní umělecké literární texty.Kritika faktografi ckého pojetí výuky neznamená, že bychom měli rezignovat na jakoukoli naukovou složku, která může vést k hlubšímu vhledu do díla, k jeho chá-pání v širších souvislostech i k rozvoji kulturního rozhledu. Považujeme však za potřebné nabízet ji žákům v bezprostřední souvislosti s jejich četbou uměleckého textu a jeho refl exí, vést žáky k aktivnímu poznávání. K tomu je ideální motivací čtenářský prožitek. Umožňují však žákům texty, s nimiž se setkávají v literární vý-chově, zažít radost z četby a jejího sdíle-ní? Podporují tyto texty rozvoj čtenářství žáků?Hlavní náplní učitelovy činnos-ti v literární výchově by měla být práce s uměleckými texty, které spoluvytvářejí obsah vlastní výuky. Můžeme je považo-vat za specifi cký typ učebních úloh, které jsou jedním z faktorů ovlivňujících kvalitu výuky. Prvním předpokladem pro to, aby byla literární výuka smysluplná, je výběr vhodného textu, adekvátního věku, intelektové, osobnostní a emoční zralosti žáků. Na 2. stupni základní školy a v příslušných ročnících víceletého gymnázia přicháze-jí žáci v českých školách poprvé naplno do kontaktu také s literaturou pro dospě-lé čtenáře. Je otázka, nakolik jim obecně jejich čtenářská vyspělost a osobní zralost dovolují dostat se skutečně ke smyslu těch-to textů.Odpověď na uvedenou otázku hledá-me v této výzkumné studii, v níž jsme analyzovali čtenářskou recepci osmi odlišných literárních ukázek žáky devátého ročníku základní školy. Vybrali jsme jak texty z čí-tanek, které se postupně staly jakýmsi čí-tankovým kánonem, tak i texty ze součas-né literatury pro mládež. A sledovali jsme rozdíly v jejich čtenářském přijetí. Mezi posuzované texty jsme zařadili i čítanko-vou ukázku z Komenského spisu Labyrint světa a ráj srdce, na což symbolicky odkazujeme v názvu celé studie.
TEORETICKÁ VÝCHODISKAKritika přežívajícího historismu a dů-razu na faktografi i se v českém prostředí objevuje průběžně s různou intenzitou a od různých autorů (Hoff man, 2000;Hník, 2014Hník, , 2015 Hník, , 2016Lomenčík, 2010;Nezkusil, 2004;Vala, 2011). Jenže často se ani oboroví didaktici a učitelé neshodnou
281Komenského spisy jako četba žáků základní školy? na jednotném pojetí literární výuky na...