Predictors of traumatic stress in nurses during the COVID-19 pandemic

Predictors of Post-Traumatic Stress Symptoms in Nurses during COVID-19 Pandemic: The Role of Occupational Stressors, Personality Traits, and Availability of Protective Equipment

“…Our findings regarding factors for the development of post-traumatic stress symptoms are consistent with a recent study that showed that subjective perceptions of stressors worsened in more serious pandemic situations among healthcare workers [28]. Another study also showed that nurses are exposed to acute stress disorder due to the COVID-19 pandemic and are therefore more vulnerable to developing post-traumatic stress syndrome [11].…”

“…Si et al, also found that a supportive work environment is a buffering factor for nurses' negative mental health that may protect them from post-traumatic stress syndrome even during the COVID-19 pandemic [29]. At the same time, they found that social support had the greatest impact on the mental health of healthcare workers [28,30].…”

Psychológia Práce a Organizácie 2023

“…Zber dát pre výskum bol realizovaný v období december 2021 až január 2022, kedy bola pandémia koronavírusu ešte pomerne aktuálna a tak sestry mohli zažívať tlak a časové vyťaženie, čo sa mohlo odraziť na našich výsledkoch vo vnímaní zmysluplnosti svojej práce sestrami. Rajčáni et al (2022) vo svojom výskume uvádzajú, že až 83% sestier vnímalo zvýšený stres a viac ako 62% malo traumatické symptómy v súvislosti s pandémiou COVID-19. Navyše, sestry nemajú čas poskytovať pacientom napríklad emočnú podporu, pretože väčšinu času a energie trávia rutinnými úlohami (Tong, 2018).…”

"I want to study it more and I want to do it well": psychology students' perceptions of the profession during the COVID-19 pandemic

“…Podle aktuálních výzkumů vedla restriktivní opatření týkající se koronavirové krize a riziko spojené s krizí u obecné populace (Adamson et al, 2020;Bu et al, 2020;Džuka et al, 2021;O'Connor et al, 2021;Rajčániová et al, 2021;Xin et al, 2020) i zdravotních pracovníků (Rajčáni et al, 2022) ke zvýšené úrovni negativních psychogenních vlivů, vč. vnímaného stresu, úzkosti a osamění.…”

“…Kromě zkoumání vlivů krize na psychické zdraví se literatura zaměřuje též na protektivní faktory umožňující lepší zvládání krize jako vnímaná sociální opora, pozitivní přerámování krize, sebepéče a vytrvalost; případně negativní faktory jako internalizované vyhýbavé copingové strategie a marginalizovaný socioekonomický a demografický (gender a věk) status (Adamson et al, 2020;Džuka et al, 2021;Prime et al, 2020;Rajčáni et al, 2022;Rajčániová et al, 2021;Urban & Urban, 2020). Na celospolečenské úrovni funguje jako salutoprotektivní faktor vůči pandemickému stresu důvěra ve státní instituce (Sibley et al, 2020).…”