Potential for social learning in sustainable regional development: analysis of stakeholder interaction with a focus on the role of scientists

AbstraktParticipativní metody získávají stále větší popularitu v oblasti udržitelného rozvoje a životního prostředí. Důvodem je nejenom získání informací od expertů či klíčových aktérů v dané oblasti, ale rovněž aspekt participace a vzdělávání. V tomto článku se zaměřujeme na analýzu zkušeností s aplikací participativní deliberativní metody World Café v různých kulturních prostředích a oblastech globálních problémů životního prostředí. Komplexní problémy v oblasti globální environmentální změny, zde reprezentované problematikou adaptací na změnu klimatu, hodnocením ekosystémových služeb a klimaticky inteligentním zemědělstvím, vyžadují zapojení různorodých aktérů do rozhodovacího procesu. Výsledné znalosti, získané aplikací vědeckých vstupů a jejich konfrontací se zkušenostmi a hodnotami jednotlivých aktérů, poskytují podklad pro adaptivní rozhodování a směřují k řešení jednotlivých problémů. Participativní metody rovněž umožňují skrze sdílení a výměny zkušeností sociální učení dotčených aktérů a sdílení lokálních znalostí, což v konečném důsledku podporuje efektivnější implementaci vědeckých výstupů do praxe. Na příkladech z České republiky, Kyrgyzstánu a Ghany ilustrujeme možnosti participativních metod podporovat politické rozhodování v oblasti globální environmentální změny. Klíčová slovasociálně-ekologické systémy, participativní metody, World Café, spoluvytváření znalostí, ekosystémové služby, adaptace na změnu klimatu, sociální učení AbstractParticipatory methods have gained increasing popularity in the area of sustainable development and environmental change. The reason for this is not only to get information from experts or key actors in the area, but also the value they bring in terms of participation and education. In this article, we focus on analyzing the experience of using the participative deliberative method of World Café in various cultural environments and various topics of global environmental change. Complex problems in the area of global environmental change, represented here by adaptation to climate change, the assessment of ecosystem services, and climate smart agriculture, require the involvement of diverse actors in decision-making process. The resulting knowledge, gained through the application of scientific inputs and their confrontation with the experience and values of the individual actors, provide the basis

Section: úVodunclassified

Aplikace participativních metod v oblasti globálních problémů životního prostředí

Vačkář

Lorencová

2017

“…Co se stalo, odkud a kam to vedlo O co v PS jde a z jakého úhlu případ popisujeme Průběh (stručně) Aktéři -místní hráči vyjmenovat a stručně popsat: roztříděni primárně podle vztahu k řešení = jejich zájmu a cíle: pozitivní/negativní dopad na žp nebo regionální rozvoj (předmět kauzy) + nevyhranění (ambivalentní), zdůraznit roli aktérů, pokud to lze identifikace: 1. iniciátora řešení a 2. toho, kdo má pravomoc rozhodnout Postup při analýze a srovnání souboru těchto případových studií viz (Dlouhá, Zahradník, 2015).…”

Section: Podstata Případuunclassified

Metodika tvorby a využití případových studií ve výuce a formou Open Educational Resources (OER)

Dlouhá¹,

Dlouhý²,

Kapitulčinová³

2016

Self Cite

AbstraktMetodika tvorby regionálních případových studií (PS) udržitelného rozvoje pro vysokoškolské vzdělávání má za cíl podpořit využití konkrétních příkladů z praxe ve výuce a současné vést k rozvíjení výzkumných nástrojů relevantních pro místní environmentální problematiku a otázky udržitelného rozvoje území, přičemž se tak zdůrazní význam regionálního kontextu a specifik. Publikace výsledků formou otevřených vzdělávacích zdrojů (tzv. Open Educational Resources, OER) umožní zprostředkovat tyto materiály pro regionálně orientované školství i na nižších stupních vzdělávacího systému, pro prezentaci regionálních zvlášt-ností, a může sloužit též pro podporu dialogu o rozvoji území mezi různými společenskými aktéry. V metodice je uveden postup při tvorbě výukových případových studií a představen způsob jejich využití v procesu výuky na vysoké škole. Protože navržený postup vychází z kvalitativních vědeckých přístupů založených na zkušenosti, jsou zde také zmíněny postupy vedoucí k vytvoření znalostní báze ve formě otevřených vzdělávacích zdrojů (OER), které otevírají možnost kumulace zkušeností. Metodika zohledňuje požadavek návaznosti studia a uvádí stručný přehled uplatnění těchto přístupů i na nižších stupních vzdělávacího systému; ukazuje též možnosti využití takto získaných poznatků v praxi. Přehledně shrnuje předpoklady a východiska výuky problematiky udržitelného rozvoje z regionálního úhlu pohledu. Používané metody tvorby a využití případových studií jsou založeny na vlastní praxi v tomto typu výuky i její teoretické reflexi. Metodika nabízí možnost propojení vysokoškolské výuky a výzkumu s praxí, což by mělo vést ke zvýšení schopnosti řešit místní problémy udržitelného rozvoje ve spolupráci s univerzitami. Klíčová slovaMetodika; případové studie; Open Educational Resources; OER AbstractThe methodology of development of regional case studies of Sustainable Development for Higher Education is aimed at the promotion of the use of practical cases in teaching; it should lead to the development of research tools relevant to local environmental issues and

“…při analýze konkrétního případu přípravy strategického plánu rozvoje obce Prášily 2. při srovnávací analýze případových studií z ČR (Dlouhá & Zahradník, 2015;Zahradník et al 2014) 3. při zpětné srovnávací analýze databáze Národní sítě zdravých měst ČR a porovnání s dalšími případy z ČR 4. při přípravě aktualizace Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR pro Radu vlády pro udržitelný rozvoj.…”

Section: Realizovaná Uplatněníunclassified

“…Dosavadní zkušenosti spolu s možnými výzkumnými otázkami jsou uvedeny např. v publikacích Dlouhá & Zahradník, 2015;nebo Zahradník, Dlouhá, Burandt, 2014. …”

Section: Závěrunclassified

Metodika analýzy aktérů

Zahradník¹,

Dlouhá²

2016

Self Cite

AbstraktAnalýza aktérů mapuje určitý problém z pohledu zúčastněných aktérů, všímá si jejich zájmů, role, vzájemných vztahů, a vlivu na vývoj ve sledované oblasti. Jejím cílem je tak určit, v jakém sociál-ním prostředí se určitá aktivita odehrává nebo bude odehrávat, což v praxi může vést k posilování žádoucích vztahů a omezování potencionálních konfliktů. Cílem této metodiky je zpřístupnit metodu analýzy aktérů pro uplatnění v řešení konkrétních otázek rozhodování ve věcech veřejných. Poskytuje přehledný návod postupu analýzy krok za krokem, od vymezení problému a identifikace sociálních skupin (aktérů), přes jejich charakteristiku až po návrh konkrétních opatření. Metodika tak má sloužit k podpoře participativních postupů při hledání řešení v situacích, kde se střetávají zájmy různých sociálních aktérů; navíc může zprostředkovat zapojení odborné veřejnosti do zkoumání otázek spojených s participativním rozhodováním; lze ji využít též v rámci výuky vedené v kontextu reálných situací. Představená metodika se opírá o zkušenosti autorů a uvádí příklady uplatnění z oblasti rozhodování v otázkách životního prostředí. Její působnost není limitována konkrétním oborem; své uplatnění má v rozhodování orientovaném na budoucí vývoj, při plánování a strategickém rozhodování v různorodém sociálním prostředí. AbstractThe purpose of this methodology is to offer the actor analysis method to users from the area of policy development and enable application of the method in resolving concrete decision-making issues in the public domain. It aims to provide clear, step by step guidance for the analysis procedure, from problem definition and identification of social groups (actors), through a description of their characteristics to the proposal of practical solutions. Actor analysis primarily explores the social aspect of political debate in regional sustainable development. It is a tool for analysing the relationships among involved social actors, their different interests, roles, influence on development in the area of interest and related social capital within the overall networks of cooperation/competition. A clear understanding of the social environment allows the strengthening of desirable relations and reduction of potential conflicts. The presented methodology can thus help facilitate negotiation and governance processes, especially when different viewpoints, approaches, or practical concerns are anticipated, and a solution should be found in a participatory way. It can also be used for teaching purposes. At a practical level, it can serve to support environmental governance at local or regional level, but it is not limited to a specific field of application. Actor analysis is primarily future oriented, so the methodology can be successfully applied in planning and strategic decision making in various fields and social environments.