Pohřbívání v závěru starší doby bronzové na Moravě

Abstract

Klasická typochronologická schémata (nejen) starší doby bronzové jsou založena na detailním dělení znaků, kterým jsou přisuzovány chronologické vlastnosti. Jedná se nejen o vlastnosti artefaktů, ale také o podoby pohřebních zvyklostí a sídel. Současný výzkum oproti tomu směřuje spíše k definici robustnějších stupňů a sledování průběžnosti jevů. Systematické evidence a záchranné výzkumy umožňují vytvořit si představu o početnosti a podobě archeologických pramenů, ať už sídlišť či pohřebišť, ale i o obdobích, kdy se jejich archeologická evidence vytrácí. Zřejmé jsou tyto trendy v oblasti pohřebních zvyklostí, kde vedou k minimální archeologické zachytitelnosti pohřbů závěru starší doby bronzové kontrastující se zřejmou kontinuitou sídlišť. Tento příspěvek se zabývá otázkou konce únětických pohřebišť na Moravě spojenou s přesunem pohřbů na úroveň povrchu pod mohylový násep, a zaměřuje se na znaky považované za chronologicky citlivé, které mají ovšem zřetelně dlouhodobější výskyt. Pro zpracování jsou vybrány absolutně datované hroby a depozita lidských těl v jámách ze závěru starší a počátku střední doby bronzové, kterými můžeme tyto trendy podložit.

Technological characterisation of early Medieval gilded copper hollow pendants (gombiky), from Mikulčice (Moravia) and Prague Castle (Bohemia)

“…Most studies have focused not only on the typology of gombiky based on size, shape, decoration and their possible origin (Hrubý 1955;Dostál 1966;Pavlovičová 1996;Klanica 2006;Macháček et al 2016), but also on their occurrence in graves and their hypothetical function (Klanica 1970;Chorvátová 2008;Krupičková et al 2019). Several technical studies have been performed to characterise their material composition by surface analysis, mostly by X-ray fluorescence (Smetánka and Štverák 1992;Smetánka and Staňa 1996;Profantová and Frána 2003) and more recently by SEM/EDS (Kavánová 2009;Ottenwelter et al 2014;Ottenwelter 2016;Ottenwelter et al 2017;Hasil et al 2019). Innovative experimental approaches have focused on the different steps involved in their manufacture (Čáp et al 2011;Barčáková 2014; Barčáková et al 2014).…”