Participation Patterns in Adult Education: the role of institutions and public policy frameworks in resolving coordination problems

Abstract

This article focuses on evidence regarding cross‐national patterns of participation in adult education and an interpretation of these patterns from an institutional and public policy perspective. The interpretation follows from the perspective that sustaining high and widely distributed levels of investment in the development and maintenance of skills over the lifespan of individuals is to a large extent interconnected with a high‐level of non‐market coordination via institutional arrangements and/or specific public policy measures. Such arrangements and measures are seen to alleviate coordination problems that otherwise lead to underinvestment in skills and/or inequity in the distribution of access to education and training and hence skills. Consequently, it is argued that institutional contexts and public policy measures condition participation patterns in adult education, and are thus worthwhile to understand better for the purposes of informing policy.

Proměny bariér ke vzdělávání dospělých v České republice: 2005–2015

“…Odborná literatura z poslední dekády vykazuje poměrně vysokou míru shody na tom, jakým způsobem jsou překážky či bariéry k celoživotnímu učení pojímány a konceptualizovány (Desjardins & Rubenson, 2013;Rabušic, Rabušicová, & Šeďová, 2008;Rubenson, 2007Rubenson, , 2010Rubenson, , 2011Rubenson & Desjardins, 2009 Desjardins & Rubenson, 2013;Rubenson & Desjardins, 2009). Na straně druhé to jsou většinou menší kvalitativní výzkumy, které se orientují na individuální zkušenosti a význam vzdělávání pro dospělé (viz např.…”

“…Desjardins & Rubenson, 2013;Kilpi-Jakonen, Vonode Vilhena, & Blossfeld, 2015;Rubenson & Desjardins, 2009). Výrazně nižší účast a vyšší výskyt bariér podle nich vykazují nízkokvalifikované a nízkovzdělané osoby, starší lidé a jedinci, zvláště ženy, pečující o jiné rodinné příslušníky.…”

“…Doplňme však, že samotná míra percepce bariér se mezi jednotlivými zeměmi výrazně liší (OECD, 2011). ČR patří k zemím se střední mírou výskytu bariér (Desjardins & Rubenson, 2013), přičemž v roce 2005 jí dominovaly zejména situační a dispoziční bariéry (podrobněji viz dále).…”

“…Podle této koncepce rozhodování dospělých na vzdělávacím trhu v pozdně moderních společnostech ovlivňují nejenom individuální dispozice dospělých v podobě jejich postojů a životních strategií, ale také instituce sociálního státu, které umožňují odstraňovat část situačních a institucionálních bariér, a tak zvyšovat účast na celoživotním učení. Díky tomu lze podle autorů vysvětlit, proč je v severských zemích účast na celoživotním učení výrazně vyšší, i když zdejší obyvatelé percipují bariéry ve stejné či vyšší míře jako v jiných zeměpisných oblastech (viz též Desjardins & Rubenson, 2013). Sociálně demokratická verze sociálního státu (Esping-Andersen, 1990) budovaná ve Švédsku, Norsku či Dánsku od druhé poloviny 20. století totiž vytváří podmínky pro tzv.…”

“…Ten je třeba brát v úvahu při specifikaci budoucí vzdělávací politiky v oblasti celoživotního učení. Ostatně to je některými autory (Desjardins & Rubenson, 2013) považováno za jeden z hlavních aplikačních cílů bádání v tomto poli. Domníváme se, že takto koncipovaná studie přináší empirické poznatky na bázi případové studie o vývoji bariér ke vzdělávání dospělých v jednom z postsocialistických států, čímž významně rozšiřuje dosavadní geografickou oblast zkoumání fenoménů spojených s celoživotním učením mimo okruh skandinávských a anglosaských zemí, na něž byl doposud kladen největší důraz.…”