Migration and Ageing of the Population of the Czech Republic and the EU Countries

Arltová, Markéta; Langhamrová, Jitka

doi:10.18267/j.pep.364

Cited by 18 publications

(17 citation statements)

References 2 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…Dalším faktorem, který silně ovlivňuje podobu pracovních trhů v rozvinutých tržních ekonomikách, je stárnutí populace (OECD, 2012;Arltová, Langhamrová, 2010). Je poněkud paradoxní, že i když se tyto ekonomiky potýkají s poklesem počtu 1 Toto rozdělení lze považovat za stále aktuální.…”

Section: Trhy Práce V Rámci Evropské Unieunclassified

Analysis of Causes and Consequences of the Youth Unployment in the EU

Potužáková¹,

Mildeová²

2015

Politicka ekonomie

View full text Add to dashboard Cite

ÚvodEvropská unie (EU) se již od 70. let 20. století potýká s problémem vysoké nezaměstnanosti, která omezuje její hospodářský růst. Nízká míra nezaměstnanosti je přitom jedním z tradičních cílů hospodářské politiky. Cílem hospodářské politiky státu by mělo být vytváření podmínek, které přispívají k růstu zaměstnanosti, pomáhají vytvářet pracovní místa a snižují nerovnosti na trhu práce. Tyto nerovnosti totiž vedou k neoptimálnímu využití lidských zdrojů v národním hospodářství, což má na zaměstnanost negativní vliv.Na pracovních trzích vždy existují současně skupiny zaměstnanců s různým postavením a mírou ochrany. Zaměstnanci se smlouvami na dobu neurčitou se těší vysoké míře ochrany před propuštěním a jejich práva jsou garantována ve smlouvách uzavíraných na základě kolektivního vyjednávání. Zástupci zaměstnanců mají rovněž významný vliv na výši mezd v řadě sektorů. Naopak zaměstnanci bez tohoto statusu, zaměstnaní jen na dobu určitou, mají často výrazně horší pozici.Jednou ze skupin, které se nezaměstnanost ve velké míře týká, jsou mladí lidé ve věku 15-24 let. Nezaměstnanost mladých v řadě členských států EU aktuálně dvojnásobně převyšuje obecnou míru nezaměstnanosti, na jihu EU je bez práce již téměř každý druhý mladý člověk. Tento problém generační a geografi cké koncentrace nezaměstnanosti může mít pro EU dalekosáhlé důsledky.Cílem článku je analyzovat problém nezaměstnanosti mladých, ukázat jeho příčiny spolu s důsledky a provést komparaci příčin spolu s návrhy na její řešení. Vědecká hypotéza, která bude v této souvislosti ověřována či vyvracena, zní: "Vysoká rigidita trhů práce v EU zvyšuje míru nezaměstnanosti mladých." Rigidita trhů práce je v článku měřená pomocí tzv. EPL indexu (Employment Protection Legislation indexu; Legislativní ochrana mladých), jež je významným ukazatelem problematiky pracovních trhů a klíčo-vým indikátorem ochrany zaměstnanců s pracovními smlouvami na dobu neurčitou.Hlavními metodami splnění cíle článku je kvalitativní analýza, založená na rešeršní činnosti, komparaci, analogii, indukci a dedukci, a dále kvantitativní analýza na bázi analýzy dat a jejich vyhodnocení statistickými postupy. Ve snaze zohlednit vysokou komplexitu, postihnout jádro problému a zároveň všechny významné souvislosti je rámcem zkoumání systémový přístup. Principy systémového přístupu jsou aplikovány také při systémové analýze a syntéze v kontextu toho, že oblastí zkoumání jsou (1) EU

show abstract

Section: Trhy Práce V Rámci Evropské Unieunclassified

Analysis of Causes and Consequences of the Youth Unployment in the EU

Potužáková¹,

Mildeová²

2015

Politicka ekonomie

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…Na rozdíl od předchozích projekcí je tentokrát projekce obyvatelstva krajů vypočtena s migrací. Migrace má totiž stále větší vliv na vývoj počtu i věkového složení obyvatelstva, zejména v menších územních celcích (Arltová, Langhamrová, 2010). Protože se však vývoj migrace na úrovni menších územních celků velmi špatně předpovídá zejména v delším časovém horizontu, byla krajská projekce vypočtena pouze do roku 2050 s horizontem projekce 1.…”

Section: úVodunclassified

Expected population development in Czech regions and its consequences

Fiala¹,

Langhamrová²

2014

AOP

Self Cite

View full text Add to dashboard Cite

ÚvodDemografi cký vývoj v jednotlivých krajích se může poměrně výrazně lišit od celorepublikových trendů. Pro správné zhodnocení potřeb daného regionu je nutné mít informace o budoucím vývoji. Vzhledem k tomu, že ve většině oblastí České republiky dochází k mírnějšímu či rychlejšímu stárnutí populace, měly by se jednotlivé kraje na tuto situaci dopředu připravit ve svých strategických cílech a zhodnotit budoucí potřeby z hlediska sociálních a zdravotních služeb apod. Z tohoto důvodu se pravidelně zpracovávají projekce obyvatelstva -ofi ciálně Českým statistickým úřadem (dále jen ČSÚ), který pravidelně v určitých časových intervalech, zejména po zpracování defi nitivních výsledků posledního Sčítání lidu, domů a bytů, aktualizuje scénáře projekce a reaguje tak na nové informace, týkající se změn v úmrtnosti, plodnosti a migraci.V polovině roku 2013 zveřejnil ČSÚ novou projekci vývoje obyvatelstva České republiky (ČSÚ, 2013) s výhledem do roku 2100. Podle této dlouhodobé projekce by měl být (na rozdíl od většiny let dosavadního vývoje) po celé sledované období každoroční počet živě narozených dětí nižší než počet zemřelých osob. Tento přirozený úbytek obyvatelstva bude ještě nějakou dobu kompenzován zahraniční migrací, později by však mělo docházet k trvalému snižování počtu obyvatel České republiky.V lednu 2014 zveřejnil ČSÚ navazující projekci obyvatelstva v jednotlivých krajích ČR (ČSÚ, 2014). Na rozdíl od předchozích projekcí je tentokrát projekce obyvatelstva krajů vypočtena s migrací. Migrace má totiž stále větší vliv na vývoj počtu i věkového složení obyvatelstva, zejména v menších územních celcích (Arltová, Langhamrová, 2010). Protože se však vývoj migrace na úrovni menších územních celků velmi špatně předpovídá zejména v delším časovém horizontu, byla krajská projekce vypočtena pouze do roku 2050 s horizontem projekce 1. 1. 2051. Projekce je počítána pouze v jedné variantě, která odpovídá střední variantě celorepublikové projekce a byla vypočtena komponentní metodou, podrobná metodologie je uvedena např. v Bogue, Arriaga, Anderton (1993).Hlavním cílem tohoto článku je výpočet některých dalších odvozených ukazatelů vycházejících z věkové struktury, především těch, které jsou důležité pro vývoj * Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky (fi ala@vse.cz, langamj@vse.cz).Článek vznikl za podpory Interní grantové agentury Vysoké školy ekonomické v Praze F4/24/2013 Úmrtnost a stárnutí obyvatelstva ČR.

show abstract

“…Počty migrantů, které by zabezpečovaly udržení početního stavu populace, by byly poměrně malé, a tedy reálné. Ale i migranti stárnou -viz Arltová, Langhamrová (2010). Počty migrantů potřebné k zachování stability ukazatelů souvisejících se stárnutím populace (např.…”

Section: Závěryunclassified

Development of Economic and Social Dependency and Population Ageing

Fiala¹,

Langhamrová²

2013

Politicka ekonomie

Self Cite

View full text Add to dashboard Cite

ÚvodStárnutí obyvatelstva, tj. zvyšování podílu starších osob v populaci, je proces, který demografové pozorují již řadu desetiletí. V minulosti bylo jednou z hlavních příčin prodlužování střední délky života při narození především výrazné snižování úmrtnosti dětí. Od počátku 70. let minulého století však zaznamenáváme ve vyspělých zemích též snižování úmrtnosti a prodlužování délky života osob vyššího i vysokého věku. Zprvu to bylo vnímáno veskrze pozitivně, nevzbuzovalo to zvláštní pozornost, nevyvolávalo obavy. Spíše se začínaly objevovat pouze úvahy, jak delší život seniorů naplnit, jak jej učinit plnohodnotným, aby nešlo o pouhé přežívání. Teprve na počátku 90. let se začaly projevovat ekonomické důsledky výše zmíněného procesu -především růst ná kladů na sociální a zdravotní péči o staré osoby. To mělo pochopitelně za následek zvýšený zájem odborné i laické veřejnosti o problematiku stárnutí populace. V 90. letech se nebývale rozrostla literatura zabývající se touto tématikou a stár nutí populací se stalo jedním z velmi frekventovaných témat většiny (nejenom) demografi ckých konferencí. Od té doby se situace nijak výrazně nezměnila, stárnutí populací ekonomicky vyspě-lých zemí pokračuje. Z odborného pro blému se stále více stává též významný problém politický. Viz např. Koschin a kol. (2004).Z dosavadních demografi ckých analýz je zřejmé, že stárnutí populace bude dále pokračovat minimálně několik desetiletí. Abychom mohli uvažovat, jak by měla společnost adekvátně reagovat na ekonomické, sociální i jiné důsledky stárnutí naší populace, musíme mít především re la tivně přesnou představu, jak bude naše populace vypadat v budoucnu. Tu lze získat na základě demografi ckých prognóz a projekcí dalšího vývoje naší populace. Neméně důležitý je výběr a výpočet vhodných ukazatelů, které stárnutí populace a jeho ekonomické a sociální důsledky co nejpřesněji charakterizují.Pokusili jsme se proto danou problematiku objasnit na nejenom běžně používa-ných ukazatelích, které charakterizují socioekonomické důsledky stárnutí, ale také použít méně známé, ale vhodnější ukazatele pro hodnocení daného procesu stárnutí. Použili jsme index sociálního zatížení jako přesnější ukazatel a poukázali na změny, které lze očekávat do budoucna z pohledu vývoje obyvatelstva a stárnutí populace. Pro

show abstract

Migration and Ageing of the Population of the Czech Republic and the EU Countries

Cited by 18 publications

References 2 publications

Analysis of Causes and Consequences of the Youth Unployment in the EU

Analysis of Causes and Consequences of the Youth Unployment in the EU

Expected population development in Czech regions and its consequences

Development of Economic and Social Dependency and Population Ageing

Contact Info

Product

Resources

About