Macroprudential and Financial Regulation

Abstract

Abstrakt:Příspěvek popisuje jednotlivé modely uspořádání finančního dohledu na finančním trhu a zhodnocuje jejich využití. Dohled v České republice prošel vlastním vývojem, díky kterému jsme byli svědky jak sektorového uspořádání finančního dohledu, tak jeho centralizace pod Českou národní banku, která v současné době deklaruje posun tohoto modelu do funkcionální roviny s důrazem na zachování a udržení stability finančního trhu. Pokrizové období zaznamenalo i mnoho změn v rámci celoevropského dohledu, které se projevily zejména vznikem nových dohledových institucí. Zhodnocení těchto změn je doplněno i samoregulatorními iniciativami jednotlivých účastníků finančního trhu s důrazem na poukázání na individuální potřeby klientů bank a finančních institucí. Klíčová slova:Finanční regulace a dohled; Makroobezřetnostní politika; Finanční samoregulace; Institucionální uspořádání; Integrace dohledu; Systém evropských orgánů dohledu. JEL klasifikace: E44, G18. ÚvodRegulace finančního trhu má své důvody a způsoby, jakými jednotlivé cíle dosahuje. Institucionální uspořádání dohledu finančního trhu rozděluje jednotlivé přístupy jak centrálních bank, tak regulujících institucí, které jsou buď v centralizovaném modelu, nebo sektorově dohlíží jednotlivá odvětví finančního trhu. Finanční krize poukázala na některé mezery v regulatorních opatřeních a donutila regulátory významněji reagovat, tak aby nedocházelo k opakování finanční krize. Do jisté míry je zřejmé, že krizím nelze zabránit a budou cyklicky ovlivňovat finanční trh, nicméně i přesto si všichni uvědomují, že rozsahem byla finanční krize, která odstartovala pádem americké banky Lehman Brothers v roce 2008 (Mishkin, 2011), jednou z největších a ovlivnila globální finanční systém. Příčiny nejen cyklického vývoje finančního trhu, ale také chybného investičního rozhodování bank s využitím sekuritizace aktiv mohou vyústit v dominový efekt, jehož negativní důsledky lze pozorovat například na modelu A. Schleifera a R. W. Vishnyho (2010). I to je důvod ke snaze o zavedení přísnějších regulatorních pravidel, aby příští krize nebyly tak rozsáhlé. Z hlediska velikosti a důležitosti patří finanční sektor v rámci ekonomiky mezi nejvýznamnější odvětví a z tohoto důvodu jeho fungování podléhá regulaci.