K datování věteřovských keramických souborů na střední Moravě

Abstract

Závěr starší a počátek střední doby bronzové patří na Moravě k těm pravěkým obdobím, u nichž dosud nebyly vyřešeny některé základní koncepční otázky. To je dáno především neuspokojivou strukturou a stavem publikace archeologických pramenů, a nikoliv nedostatkem badatelského úsilí, což názorně demonstruje řada studií Stanislava Stuchlíka věnovaných právě tomuto tématu. Stávající představy počítají v různých podobách s přežíváním věteřovské skupiny do stupně B B, dosavadní sumarizace radiokarbonových dat ukazují i na možnost "dlouhé" chronologie věteřovské skupiny, tedy její současnost jak s únětickou, tak s mohylovou kulturou. Dvojice datovaných nálezových souborů ze sídlištních komponent, které jsou zde představeny, je sice jen skromným příspěvkem, přesto jsou indicií svědčící spíše proti představám o současnosti hlavních kulturních celků tohoto období. Klíčová slovastřední Morava; starší doba bronzová; střední doba bronzová; sídliště; absolutní datování

Long-term demographic trends and spatio-temporal distribution of past human activity in Central Europe: Comparison of archaeological and palaeoecological proxies

“…In contrast to the human activity model, our SPD reflects this population decline; however, this is certainly biased by the lack of radiocarbon-dated samples from the Middle Bronze Age onwards. This population decline -registered in the study of Parma (2015) -is masked in our results by the temporal resolution (500 years) and overlap with two time-blocks.…”

“…From the literature, we know that the end of the Early Bronze Age is connected with population decline, and that from the Middle Bronze Age (ca. 1650--1300 BCE) we register a considerably lower number of settlements in the Czech Republic and Central Europe generally (Jiráň et al, 2013;Kneisel, 2012;Kneisel et al, 2019;Parma, 2015). In contrast to the human activity model, our SPD reflects this population decline; however, this is certainly biased by the lack of radiocarbon-dated samples from the Middle Bronze Age onwards.…”

Archaeological site Bílavsko - Castle Chlum as a part of a prehistoric communication corridor

“…Řetězec začíná na západním cípu pohoří hradištěm Lukoveček -hrádek u Přílep, v jehož blízkosti jsou tři nedaleké lokality u Holešova, hradiště ale mohlo představovat refugiální zázemí i pro velkou sídelní koncentraci na ohybu Rusavy u Hulína. Následuje kumulace pozdněbronzových fortifikací a výšinných sídlišť na malém prostoru zhruba mezi vyústěním Rusavy a Bystřičky z Hostýnských vrchů, a to jmenovitě na lokalitách Brusné -hrad Křídlo, Brusné -Dudovka, Bílavsko -hrad Chlum, Slavkov pod Hostýnem -hradiště Hostýn a Chvalčov -Bludný (PARMA 1998;2006). Směrem dál na severovýchod je na severním okraji Hostýnských vrchů hradiště Kunovice -Světlíkov, které snad souvisí se sídelní enklávou u Horního Újezdu či další enklávou u Kelče.…”