Hirsch index and rankings of czech economists

Abstract

Mar tin Machá èek, Eva Kol cu no vá, Vy so ká ško la báò ská -Tech nic ká uni ver zi ta, Os t ra va* ÚvodUž i v èes ké aka de mic ké ko mu ni tì eko no mù se po ma lu za byd lu jí žeb øíè ky se sta vo va né za úèe lem ob jek ti vi za ce pro ce su hod no ce ní vì dec ké ho vý ko nu a vli vu jed not liv cù a pra coviš•. Da niel Mü nich se sice mýlí když tvr dí, že "The only existing stu dy pre sen ting pu b licati on ran kings of Czech eco no mists is (Tur no vec, 2005)" (Mü nich, 2006, s. 523), je však prav dou, že star ší stu die byly zpra co vá ny pod stat nì jed no duš ší me to di kou a vy chá ze ly z velmi omezené publikaèní databáze (viz Macháèek, Kolcunová, 2004).Spo leè ným jme no va te lem do sud vznik lých tu zem ských žeb øíè kù je za mì øe ní se na použití tra diè ních jed no èí sel ných bib li o me t ric kých uka za te lù, kon krét nì po ètu ci ta cí vì -dec kých pra cí a/nebo po ètu vì dec kých pu b li ka cí. Uka za te le typu "cel ko vý po èet ci ta cí", "prù mìr ný po èet ci ta cí na pu b li ka ci", "po èet ci ta cí vý znam nì ci to va ných pu b li ka cí", (im pakt ní mi fak to ry) vážený sou èet ci ta cí èili "ci taè ní skóre", "cel ko vý po èet pu b li ka cí", "po èet vý znam nì ci to va ných pu b li ka cí" nebo (im pakt ní mi fak to ry) vážený sou èet pu b lika cí èili "pu b li kaè ní skóre" vy ka zu jí øadu pøed nos tí, stej nì tak ale i øadu ne do stat kù. Je napø. zøej mé, že vel ké ho po ètu ci ta cí lze do sáh nout uve øej nì ním tøe ba jen je di né ho, vy soce kon tro verz ní ho èlán ku v celé aka de mic ké ka ri é øe. Ob dob nì pla tí, že znaè ný po èet pu bli ka cí mùže zna me nat pou hou hro ma du pro vìdu zøej mì bez vý znam ných, pro tože ne ci to va ných pa pí rù. Ani pu b li ko vá ní v pe ri o di cích s vý raz nì klad ným im pakt ním fak torem (IF) není au to ma tic kou zá ru kou vì dec ké vý znam nos ti prá ce, nebo• tìm to pe ri o dikùm k je jich IF na po má há jen re la tiv nì málo vy so ce ci to va ných èlán kù z mno ha uve øej nì ných. Jak uvá dí v této sou vis los ti aktuálnì Oswald (2007), "the best article in an issue of a good to medium-quality journal routinely goes on to have much more citations impact than a ´poor´ article published in an issue of a more prestigious journal" (s. 22).Žádný ide ál ní bib li o me t ric ký uka za tel vì dec ké ho vý ko nu èi vli vu ne e xis tu je. Pøi se stavo vá ní od po ví da jí cích žeb øíè kù je pro to nou zo vým øe še ním buï kom bi no vá ní bìžnì používa ných uka za te lù, nebo spo lé há ní se na nì ja ký novì vy tvo øe ný uka za tel s ne tra diè ní -mi vlast nost mi. K prv ní možnos ti se uchý lil Fran ti šek Tur no vec (2005), kte rý spo jil již zmí -nì ná ci taè ní a pu b li kaè ní skóre v cel ko vé skóre. Dru hou možnost využili Cah lík a Pes sro vá (2006), resp. Ma chá èek a Kol cu no vá (2006), kte øí pi o nýr sky apli ko va li tzv. Hirschovo èíslo (index) pøi analýze ekonomického výzkumu v Èeské republice (ÈR). Co je to Hirschovo èíslo a o èem jeho hodnota vypovídá? O tom struènì pojednává další èást èlánku, jenž je jako celek v...

Audit research: A systematic literature review of published research on ISI Web of Science between 2002 and 2013

“…It is not a novelty that scholars from several sciences are concerned about what is published in their fields. With the development in technology and countless sources of publications in several fields, there is an increase in the need for researchers to use technological resources alongside the methodology research for a systematic review of the literature and even as a way to a better development of reliable indicators for the analysis of scientific activity, once the databases are being used as the sampling universe in several scientific researches, such as Web of Science from the Institute for Scientific Information (ISI) (Chang and Ho, 2010;Duan, 2011;Kostoff et al, 2006;Machacek and Kolcunova, 2008;Nerur et al, 2008).…”

The Hirsch index and related impact measures

“…Additional application areas are mentioned here, grouped by broad topic. Authors, Career Assessment : Aguayo‐Albasini and Campillo‐Soto (2008); Bar‐Ilan (2006); Batista and colleagues (2006); Bornmann, Wallon, and Ledin (2008); Brahler and Decker (2005); Costas and Bordons (2007a); Cronin and Meho (2006); de Araujo (2008); Dodson (2008); Dorta‐Contreras, Arencibia‐Jorge, Marti‐Lahera, and Araujo‐Ruiz (2008); Engqvist and Frommen (2008); Ferrand (2007); Frangopol (2005); Glänzel and Persson (2005); Harnad (2007); Heaney (2007); Hermes‐Lima, Alencastro, Santos, Navas, and Beleboni (2007); Humberto Romero, Garcia, and Kiwi (2009); Imperial and Rodriguez‐Navarro (2007); Jones (2008); Kellner (2008); Kellner and Ponciano (2008); Kelly and Jennions (2006, 2007); Levitt and Thelwall (2009); Lovegrove and Johnson (2008); Lufrano and Staiti (2008); Machacek and Kolcunova (2008); McKercher (2008); Minasny and colleagues (2007); Mugnaini, Packer, and Meneghini (2008); Oppenheim (2007); Purvis (2006—a 20‐line note); Rao (2007); Rau (2007); Rodriguez, Janssens, Debackere, and De Moor (2007, 2008); Romero, Cortés, Escudero, Lopez, and Moreno (2007); Saad (2006); Salgado and Paez (2007); Sanderson (2008); Sangam and Girji (2008); Schreiber (2007a); Sebire (2008); Sidiropoulos and Katsaros (2008); Sidiropoulos, Katsaros, and Manolopoulos (2007); Timofieiev, Snásel, and Dvorský (2008); Torro‐Alves, Herculano, Tercariol, Filho, and Graeff (2007); Ursprung and Zimmer (2007); van Haselen (2007); van Leeuwen (2008); Vanclay (2007); Vinkler (2007). Journals : Barendse (2007); Gracza and Somoskovi (2008); Harzing and van der Wal (2009); Jeang (2007); Krauskopf and Krauskopf (2008); Levitt and Thelwall (…”

The Problem of Measurement and Evaluation of Individual Scientific Productivity

“…ekonomických fakult nebo ekonomických pracovišť neekonomických fakult, ústavů, institutů a kateder a neuniverzitních ekonomických výzkumných pracovišť). K nejznámějším patří práce Turnovec (2005Turnovec ( a 2007, Műnich (2006) a Macháček a Kolcunová (2008).…”