ÚvodV souvislosti s finanční krizí v Evropě a USA a s řešením jejich důsledků se dostávají do popředí rychle rostoucí ekonomiky známé jako seskupení BRICS -Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika. Všechny tyto země používají vlastní národní měnu a kurzová politika hraje v jejich monetární politice významnou roli. V tomto příspěvku se chceme zaměřit na kurzovou politiku Brazílie v kontextu hlavních změn v trendech užívání systémů měnových kurzů, které se projevují po roce 2008 v souvislosti s globální finanční krizí a zhodnotit důsledky kurzové politiky Centrální banky Brazílie (BCB, Banco Central do Brasil) pro vnitřní a vnější ekonomickou rovnováhu v souvislosti s dynamikou brazilského devizového trhu.
Vývoj systémů měnových kurzů v globálním měřítkuUspořádání kurzových vztahů v rámci systémů měnových kurzů je spojeno především s odlišnou úlohou centrální banky a trhu při determinaci kurzu a s rozdílnou mírou preference stability či pohyblivosti kurzu.Bezprostředně po rozpadu brettonwoodského měnového systému na počátku sedmdesátých let docházelo někdy ke spontánnímu zavádění pohyblivých kurzů (ať v podobě čistého nebo řízeného floatingu). Současně vznikaly nové modifikace pevných kurzů s cílem umožnit propojení výhod jejich relativní stability s větší mírou pružností. Vedle tradičních forem pevných kurzů se začaly některé země orientovat na pevné kurzy s pravidelnými změnami centrálních parit, např. systémy kurzů označovaných jako crawling peg, crawling bands nebo kurzy s širšími pásmy oscilace. Na druhé straně vznikaly daleko striktnější modifikace pevných # Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu Fakulty financí a účetnictví VŠE v rámci institucionální podpory VŠE IP 100040.