Environmentální gramotnost učitelů a studentů učitelství

AbstraktČlánek se věnuje zjišťování vlivu determinantů z oblasti sociodemografických proměn-ných na kognitivní a afektivní aspekt environmentální gramotnosti žáků druhého stupně Zá-kladní školy Žatec, nám. 28. října 1019, okres Louny. Autorka testuje výzkumný nástroj složený z testu MSELS a dvoudimenzionální škály 2-MEV na vzorku tvořeném 87 respondenty z 6. až 9. ročníků. Studie předkládá výsledky týkající se vlivu pohlaví, bydliště, věku respondentů a realizovaných volnočasových aktivit na naměřené hodnoty environmentálních vědo-mostí a proenvironmentálních postojů. Vztah mezi vědomostmi a postoji byl identifikován jako nepříliš těsný na rozdíl od středně silné pozitivní korelace mezi oběma faktory škály 2-MEV. V případě pohlaví a velikosti bydliště nebyl prokázán signifikantní vliv těchto proměn-ných ani u jednoho ze zkoumaných aspektů. Stejné závěry byly potvrzeny u věku respondentů a volnočasových aktivit ve vztahu k vědomostem, ovšem u postojů byl zaznamenán významný vliv obou determinantů. Nejpříznivěji ve smyslu pozitivního vlivu na afektivní složku se z volnočasových aktivit projevily aktivity zaměřené na pobyt v přírodě a sport. Ačkoli tyto výsledky nejsou reprezentativní, závěr nabízí nové výzkumné otázky pro další, rozsáhlejší šetření. Klíčová slova Environmentální gramotnost, demografické proměnné, environmentální vědomosti, 2-MEV AbstractThe contribution is devoted to investigating the impact of sociodemographic variables of the area on the cognitive and affective aspect of environmental literacy among 12-15 years old students in Žatec, Square 28 October 1019, district of Louny. The author tested two research instruments: MSELS and two-dimensional scales of 2-MEV on the research sample consisting from 87 respondents from 6 to 9th grades of these school. The study presents the results regarding the influence of gender, domicile, age of the respondents and their leisure time activities on the measured figures of environmental knowledge and proenvironmental attitudes. The relation between the knowledge and the attitudes was identified not too tight in contrast to medium-strong positive correlation between the two factors of 2-MEV scales. In the case of sex and place of residence (village/city) no significant effect was proved, either in one of the aspects. The identical conclusions were confirmed concerning

Section: Teoretická Východiskaunclassified

Vliv vybraných proměnných na environmentální gramotnost žáků 2. stupně základní školy

Svobodová¹

2017

“…Dvořáčková & Ryplová (2012) se mimo jiné zaměřily na kompetenční dimenzi environmentální gramotnosti, kdy sledovaly badatelské dovednosti studentů. Matějček & Bartoš (2012) pak respondentům předložili původní nástroj sestávající z otevřených otázek a upozorňují například na zúžené představy studentů na dopady lidské činnosti na životní prostředí. Standardní přístup k mě-ření environmentálních postojů pak využil Kroufek (2013) Specifickou skupinou respondentů jsou děti mateřských škol, u kterých nelze využít standardní výzkumné metody.…”

Section: Teoretická Východiskaunclassified

Environmentální gramotnost žáků 2. stupně v Žatci – výzkumná sonda

Svobodová¹,

Kroufek²

2016

AbstraktPříspěvek prezentuje výsledky výzkumné sondy do environmentální gramotnosti žáků druhého stupně Základní školy Žatec, nám. 28. října 1019, okres Louny. V rámci studie byla věnována pozornost třem aspektům environmentální gramotnosti, a to proenvironmentál-ním postojům, odhodlání k environmentálnímu jednání a reálnému environmentálně odpovědnému chování v běžných životních situacích. Na vzorku 67 respondentů z 6. až 9. tříd byl s využitím upraveného výzkumného nástroje, rozšířené a modifikované verze převzatého dotazníku, zjišťován vzájemný vztah jednotlivých složek environmentální gramotnosti a vliv pohlaví a věku respondentů na naměřené hodnoty vybraných aspektů. Souvislost mezi postoji a chováním, a to jak reálným, tak zamýšleným, nebyla prokázána, podobně se ani vliv pohlaví na vybrané složky environmentální gramotnosti neprojevil jako signifikantní. Naopak výsledky týkající se vlivu věku respondentů na jednotlivé aspekty přinesly pozoruhodnější zjištění, u postojů nebyl sice napříč ročníky zaznamenán výraznější rozdíl, avšak u sledovaných aspektů odhodlání k jednání a chování, tedy u vůle aktivně jednat ve prospěch životního prostředí a naplňování této vůle, hodnoty s narůstajícím věkem prokazatelně klesaly. Klíčová slovaEnvironmentální gramotnost, environmentální výchova, kvantitativní výzkum AbstractThe article presents the results of investigation into the environmental literacy of pupils between the ages of 12 and 15 attending elementary school in Žatec, in the district of Louny. The study was devoted to three aspects of environmental literacy: 1) environmental attitudes; 2) commitment to environmental behaviour; 3) real environmental behaviour in everyday situations. The authors took a sample of 67 respondents from Years 6 to 9 to explore the relationship of the particular components of environmental literacy -using tailored research tools, extended and edited versions of a questionnaire; and the effect of respondents' gender or age on the measured values of the three chosen aspects.

“…Výzkumy proběhly i v českém prostředí. Byly porovnávány různé skupiny respondentů (Matějček & Bartoš 2012, Finnová 2010, Matějček 2010, Senčík 2009, Bezouška & Činčera 2007. Do českého prostředí byly modifikovány i zahraniční verze evaluačních nástrojů -dotazníků.…”

Section: Definice Pojmůunclassified

Rozvíjení environmentálních postojů z pohledu učitelů na 2. stupni základních škol

Bartoš¹,

Matějček²

2015

Self Cite

AbstraktPříspěvek shrnuje výsledky původního výzkumu zaměřeného na problematiku environmentálních postojů. Jednalo se o kvalitativní výzkum, který byl proveden metodou polostrukturovaných rozhovorů a zúčastnilo se ho 10 respondentů (učitelů), kteří vykonávají funkci koordinátora EVVO. Otázky byly zaměřeny na chápání pojmů postoj, názor, hodnota a zájem. Bylo zjišťováno, zda respondenti svou výuku cíleně zaměřují na rozvoj environmentálních postojů a jakým způsobem postoje u žáků rozvíjí. Na základě analýzy rozhovorů lze respondenty rozdělit do několika skupin podle několika kritérií (především zda o postojích přemýšlejí v rovině teoretické a do jaké míry své závěry uplatňují v praxi). Dále bylo zjišťováno, jaký vliv na výuku postojů sehrálo zavedení RVP. Většina respondentů se domnívá, že zavedení tohoto dokumentu příliš neovlivnilo rozvoj postojů ve výuce. Ve výzkumu byl také zjišťován vzájemný přenos postojů mezi žáky a jejich rodiči, přičemž byl zaznamenán především přenos postojů ze žáků na jejich rodiče. Klíčová slova environmentální postoj; koordinátor EVVO; environmentální výchova; rámcový vzdělávací program; kvalitativní výzkum AbstractThis paper summarizes the results of original research focused on the issue of environmental attitudes. It concerns qualitative research which has been conducted by semistructured interviews with 10 respondents (teachers) who are environment education coordinators. Questions were focused on their understanding of the concepts of attitude, beliefs, values and interest. It also ascertained whether respondents considered their teaching systematically focused on the development of environmental attitudes and how they develop the attitudes of pupils.