Elementary science trainee teachers’ perceptions and conceptual models of the ozone layer

Çokadar, Hulusi

doi:10.1080/10382046.2013.817656

Cited by 5 publications

(4 citation statements)

References 27 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…Další problém je spojování určitých globálních problémů mezi sebou, například problém ozonové díry a globálního oteplování (Ikomidis et al, 2012) -dle žáků záření pronikající otvory v ozonové vrstvě zvyšuje teplotu Země a způsobuje globální oteplování. Tento názor ovšem zastávají i učitelé a studenti učitelství (Summers et al, 2001;Selvi, 2007;Bahar et al, 2008;Ç okadar, 2013;Yalcin & Yalcin, 2017). Gungordu a kolektiv ve svém výzkumu (2017) zjistil, že obdobné miskoncepce přetrvávají u středoškolských i vysokoškolských studentů.…”

Section: Zpracování Dotazníkůunclassified

Pohled učitelů na obtížnost vybraných environmentálních pojmů v učebnicích pro základní školy

Pavlátová

Kroufek²

2018

sciED

View full text Add to dashboard Cite

Článek se zaměřuje na identifikaci environmentálních fenoménů (pojmů), které mohou představovat problém při začleňování do vědomostních struktur žáků základní školy. Na základě přítomnosti těchto fenoménů v kurikulárních dokumentech, zejména v učebnicích, většiny ročníků základní školy jich bylo vybráno dle předem stanovených kritérií rovných dvacet. Fenomény spadají do oblasti EV vzdělávání; objevují se v kurikulu 1. i 2. stupně ZŠ; byly konzultovány s metodiky a pedagogy; patří buď mezi klíčové fenomény EV vzdělávání, nebo u nich lze předvídat potíže v pochopení; lze mezi nimi najít souvislosti. Prezentujeme pohled začínajících i zkušených učitelů (N = 60) obou stupňů ZŠ na tyto fenomény, a to z hlediska jejich obtížnosti pro žáky a z hlediska vzniku případných miskoncepcí. Respondenti se ke každému fenoménu vyjadřovali na pětistupňové Likertově škále a také případně slovně. Pro srovnání učitelů prvního a druhého stupně byl u každého sečten počet bodů udělených jednotlivým fenoménům, výsledný součet charakterizoval konstrukt „vnímání obtížnosti fenoménů tím kterým učitelem. Reliabilita výzkumného nástroje byla dostačující (α = 0,89). Byl prokázán slabý vliv délky praxe učitelů na sledovaný konstrukt (r = 0,32, p < 0,001). Rozdíl ve vnímání sledovaných fenoménů mezi učiteli prvního a druhého stupně se prokázat nepodařilo (p = 0,19). Výsledná analýza pak rozděluje fenomény na snadno pochopitelné, průměrně pochopitelné, a obtížně pochopitelné a srovnává výsledky s jinými výzkumy. Jsou diskutovány možné důvody pro výběr těchto fenoménů pedagogy a naznačeny další směry výzkumu řešené problematiky.

show abstract

Section: Zpracování Dotazníkůunclassified

Pohled učitelů na obtížnost vybraných environmentálních pojmů v učebnicích pro základní školy

Pavlátová

Kroufek²

2018

sciED

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…Studies undertaken in The Netherlands, Turkey and the USA with pre-service UG primary teachers on the effects of specialists' geography topics indicate that such modules can inform and enhance their scientific and geographical knowledge and understanding (Blankman et al, 2016;Çokadar, 2013;Jo & Bednarz, 2014;Lambert, Lindfren & Bleicher, 2012). During module or workshop sessions with or without follow-up study, and/or teaching in school, pre-service primary teachers appeared to develop an improved conceptual appreciation of geography topics, such as of core subject concepts, climate change, or spatial thinking, and were in a better informed position to teach these.…”

Section: Survey Topic Response % (N=34)mentioning

confidence: 99%

Not nearly enough geography! University provision for England’s pre-service primary teachers

Catling

2017

Journal of Geography in Higher Education

View full text Add to dashboard Cite

Research into geography provision in primary initial teacher education [ITE] courses in the United Kingdom and worldwide is very limited. England educates pre-service primary teachers of 5-11 year olds to be 'generalists' who teach the full range of curriculum subjects, including geography. This article identifies that the provision of teaching time for geography is low and declining in England's primary initial teacher education courses. It presents a picture which may not seem dissimilar in other parts of the world. With only about half of pre-service primary teachers in England having studied geography after age 14, their subject knowledge appears weak. Universitybased ITE subject sessions rarely extend beyond introducing them to England's primary geography requirements and to some approaches to teaching geography. Prospective primary teachers observe and teach limited, if any, geography in primary schools. Developing their geographical understanding and teaching capability is highly challenging for tutors. There are concerns that the current situation may well decline further. Encouragement exists to develop geography provision in primary ITE but the opportunities to achieve this appear increasingly constrained as the pre-service environment moves from university-led to school-led provision. International comparative research is essential to understand better pre-service primary teachers' learning to teach geography.

show abstract

“…This situation is particularly acute when teachers with no previous background or experience in geography are required to teach the subject. Issues around specialist teaching in geography education are not new and have been widely reported in previous editions of IRGEE (for example, see Barrett-Hacking, 1996;Blankman, van der Schee, Volman, & Boogaard, 2014;Brooks, 2006;Çokadar, 2013;Corney, 1998;Lee, 2003;Martin, 2005Martin, , 2008Morley, 2012;Özden, 2008;Preston, 2014;Tan, Sharan, & Lee, 2005;Taylor, Nathan, & Coll, 2003;Walshe, 2007;Lane, 2014). This special edition attempts to change the conversation by focussing on two specific areas: the research methodologies used to understand geography teachers' identities and on what sustains geography teachers through their career.…”

Section: Geography Teachers Stories Of Sustainabilitymentioning

confidence: 99%

Geography teachers' stories of sustainability: an introduction to narrative research

Brooks¹

2016

International Research in Geographical and Environmental Educat

View full text Add to dashboard Cite

Geography teacher recruitment and retention is an important issue for the future of geography education. This special issue of IRGEE tackles this issue head on by focussing on geography teachers' narratives about their experiences of teaching geography, and asking why some geography teachers stay in the profession when others leave. This paper serves as an introduction to the special issue, outlining why adopting a narrative approach enables us to gain a deeper understanding of the experience of teaching geography, and why it is important to understand the experience of those teachers that stay in the profession. The theme that emerges from this collection of papers is the significance of the interplay between context and identity when seeking to understand geography teachers' work, and in particular why subject identity matters. These themes are echoed in the other papers of this Special Issue: indicating that now there is sufficient evidence for geography education to take the issue of teacher subject identity seriously, and for further research to consider the implications for initial and continuing teacher education.

show abstract

Elementary science trainee teachers’ perceptions and conceptual models of the ozone layer

Cited by 5 publications

References 27 publications

Pohled učitelů na obtížnost vybraných environmentálních pojmů v učebnicích pro základní školy

Pohled učitelů na obtížnost vybraných environmentálních pojmů v učebnicích pro základní školy

Not nearly enough geography! University provision for England’s pre-service primary teachers

Geography teachers' stories of sustainability: an introduction to narrative research

Contact Info

Product

Resources

About