Development, Structure and Resolution of Czechoslovak State Debt from 1945 to 1953

Abstract

ÚvodDruhá světová válka sama o sobě znamenala ve většině válčících zemí nárůst státního zadlužení v poměrně velkém rozsahu. Ve válkou postižených zemích vyvolala další zadlužení následná sanace válečných škod a poválečná obnova ekonomiky, která vyžadovala silné zapojení státu a jeho zdrojů. Tak tomu bylo i v Československu, které sice v mezinárodním srovnání bylo přímými škodami postiženo poměrně málo, nicméně i zde byla role státu a veřejných zdrojů v ekonomice významná 1 a odrazila se i ve výši státního dluhu.Vzestup úlohy státu nesouvisel pouze s odstraňováním válečných škod. Neméně podstatný byl nový přístup k cílům a možnostem hospodářské politiky, zejména fi skální, tedy ke zmírnění cykličnosti ekonomického vývoje a rovněž k podpoře dlouhodobého ekonomického růstu.Specifi cký charakter měla tato změna v zemích, které se ocitly v mocenské sféře Sovětského svazu, což se týkalo i Československa. V těchto zemích se většina produkčních kapacit stala majetkem státu a "fi skální politika" se postupně stávala výrazným nástrojem ovlivňujícím transformaci ekonomiky na centrálně pláno-vané hospodářství. Tento přechod je v Československu ohraničen lety 1948-1953. Ve fi nanční oblasti postupně docházelo k přímému propojování státních a podnikových fi nancí, a tedy i ke změnám v charakteru a funkcích státního rozpočtu. Rovněž se měnila povaha státního dluhu, zejména dluhu vnitřního. Vysoká centralizace řízení národního hospodářství a maximální utajovanost po roce 1948 vytvořila značný prostor pro různé účetní machinace a přesuny zdrojů, které umožnily upravit 1 Důležitou roli při odstraňování válečných škod hrála sanace fi nančního sektoru, kde velkým problémem byl velký podíl pohledávek vůči Říši, jež s koncem války ztratily na hodnotě. Zvolené řešení i přes mnoho odlišností (například měnová reforma) může připomínat řešení problematických aktiv bankovního sektoru během současné fi nanční krize. Rovněž tenkrát došlo ke znárodnění bankovního sektoru (i když hlavní důvod tohoto byl jiný) a stejně tak došlo k převedení pochybných aktiv na stát, resp. později k tomuto účelu zřízenou instituci.

Освітня Діяльність Чеських Музеїв (На Прикладі Галереї Образотворчого Мистецтва У Місті Гавлічкув Брод)

“…Існують програми для школярів різних класів, постійно працюють гуртки образотворчого мистецтва, графіки, майстрування з дротиків, проводяться мистецькі змагання, акції типу "Пекло в Галереї" (до дня Святого Миколая), "Ніч літератури", "Міжнародний день музеїв", "Ніч у галереї", "Людина та її дорога до школи", Дні відкритих дверей, Дні європейського спадку тощо [9].…”

“…Для деяких виставок (наприклад, "До казки із звірятами", "Дорога до фантазії") дидактичні матеріали розміщені у постійних експозиціях так, щоб ними могли користуватися всі відвідувачі й помогли їм у ігровій формі передати зміст та принципи виставлених творів мистецтва. І такі види діяльності у відвідувачів користуються особливою популярністю [9].…”