Decomposing Credit Spreads

Churm, Rohan; Panigirtzoglou, Nikolaos

doi:10.2139/ssrn.724043

Cited by 11 publications

(9 citation statements)

References 7 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…Section 2 introduces the sample of banks under consideration, whereas section 3 discusses the determinants of the credit spread changes used in the 1 Decompositions of bond spreads have been advanced in order to empirically disentangle the credit part from other residual risks (Webber & Churm (2007); Churm & Panigirtzoglou (2005)). The usefulness of these decomposition attempts depends crucially on the heroic assumption that the credit risk model is well specified and it gives an 'ad hoc' interpretation to the residual part.…”

Section: "The Impact Of the Sub-prime Episode On Market Indicators Ofmentioning

confidence: 99%

What determines Euro area bank CDS spreads?

Annaert

Ceuster

Roy

et al. 2013

Journal of International Money and Finance

197

123

View full text Add to dashboard Cite

Standard-Nutzungsbedingungen:Die Dokumente auf EconStor dürfen zu eigenen wissenschaftlichen Zwecken und zum Privatgebrauch gespeichert und kopiert werden.Sie dürfen die Dokumente nicht für öffentliche oder kommerzielle Zwecke vervielfältigen, öffentlich ausstellen, öffentlich zugänglich machen, vertreiben oder anderweitig nutzen.Sofern die Verfasser die Dokumente unter Open-Content-Lizenzen (insbesondere CC-Lizenzen) zur Verfügung gestellt haben sollten, gelten abweichend von diesen Nutzungsbedingungen die in der dort genannten Lizenz gewährten Nutzungsrechte. Terms of use: Documents in Statement of purpose:The purpose of these working papers is to promote the circulation of research results (Research Series) and analytical studies (Documents Series) made within the National Bank of Belgium or presented by external economists in seminars, conferences and conventions organised by the Bank. The aim is therefore to provide a platform for discussion. The opinions expressed are strictly those of the authors and do not necessarily reflect the views of the National Bank of Belgium. OrdersFor orders and information on subscriptions and reductions: National Bank of Belgium, Documentation -Publications service, boulevard de Berlaimont 14, 1000 Brussels.

show abstract

Section: "The Impact Of the Sub-prime Episode On Market Indicators Ofmentioning

confidence: 99%

What determines Euro area bank CDS spreads?

Annaert

Ceuster

Roy

et al. 2013

Journal of International Money and Finance

197

123

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…Examples include Chen (2010), Longstaff, Mithal, and Neis (2005), Elton et al (2001), Ng and Phelps (2011), as well as Churm and Panigirtzoglou (2005), among others. Most of these studies, however, relate to unsecured bonds issued by corporates or (less frequently) by financial institutions.…”

Section: Literature Reviewmentioning

confidence: 99%

Temporary Alienation or Lasting Separation? Covered and Government Bond Spread Movements during and after the Crisis of 2007-2009

Hellmich¹,

Kraft²,

Siddiqui

2015

IJEF

View full text Add to dashboard Cite

This study examines the interrelationship of asset swap spreads on government and mortgage covered bonds in Germany, France, Italy, and Spain between 2007 and mid-2014. Using a local least squares estimator with time varying parameters, we find that in all of the four countries under investigation, the pattern of spread movements for these two bond classes underwent significant changes over time. In Germany, where the confidence of market participants in the solidity of public finances appears to be largely unshaken, spreads were driven apart due to "flight to safety" effects in times of turmoil, and drew closer again when the situation steadied. Yet in France, Italy, and Spain, the (partial) erosion of confidence in the sustainability of government debts led to a protracted weakening of the linkage between the spread movements of government and mortgage covered bonds.

show abstract

“…Existují další důležité faktory, zmíněné například v textu Bank of England (Churm -Panigirtzoglou, 2005). Velmi důležitým činitelem je likvidita emitovaných cenných papírů, resp.…”

Section: Determinanty Rizikové Prémieunclassified

Risk Premium: View of Bond Issuer

Sedivy¹

2011

ČFÚČ

View full text Add to dashboard Cite

Finanční instituce, které se financují emisí dluhopisů, jsou vystaveny riziku růstu vlastní rizikové přirážky, ten pro ně znamená růst nákladů na získání nových zdrojů. Toto riziko je také nazýváno rizikem refinančním. Prudký nárůst rizikových prémií je příznačný zejména pro čas finanční krize, kdy se rizikové prémie (často ztotožňovány s kreditním spreadem) mohou zvýšit i o několik desítek bodů během několika málo dní. Tento článek si klade za cíl analyzovat faktory, které určují rizikovou přirážku a její pohyby, a zejména analyzovat situaci emitenta dluhopisů v době po finanční krizi, kdy výše kreditních spreadů je významným faktorem ovlivňujícím náklady na získání cizích zdrojů. Výstupem této analýzy jsou doporučení a návrhy, jak s refinančním rizikem nakládat, jak ho změřit a korigovat jeho výši.První kapitola je věnována teoretickému rámci modelování úvěrového rizika a kreditní přirážky. Jsou zmíněny faktory, které určují pohyby ve výši rizikové prémie, vycházející z teorie i empirických studiích. V druhé kapitole je modelově popsána situace finanční instituce emitující vlastní dluhopisy. Je zde navržen koncept míry rizika plynoucího z pohybu kreditních spreadů pomocí modelu Value at Risk. Rovněž kapitola zmiňuje možnosti řízení refinančního rizika. Třetí kapitola se blíže zabývá českým trhem s korporátními dluhopisy a jeho specifiky. Je zde navrženo, jak míru refinančního rizika v podobě Value at Risk modelu aplikovat v podmínkách České republiky. Determinanty rizikové prémieInvestor kupující dluhopisy na primárním trhu požaduje po emitentovi mimo výnosu v podobě tržní sazby ještě dodatečný výnos ve výši rizikové přirážky. Tento výnos požaduje za podstoupení dodatečných rizik, která podstupuje v porovnání s investicí do bezrizikového aktiva. Jako bezrizikové aktivum je většinou uvažován státní dluhopis se stejnou splatností. V současné době lze o bezrizikovosti některých státních dluhopisů s úspěchem pochybovat, proto je pro další analýzu jako bezrizikové aktivum brán dluhopis subjektu s nejvyšší možnou důvěrou tržních účastníků. Riziková marže je obvykle považována za platbu za úvěrové a likviditní riziko. Přičemž úvěrové riziko bylo po dlouhou dobu považováno za hlavní faktor určující výši rizikové přirážky. Riziková přirážka za úvěrové riziko je obecně dána dvěma faktory: za prvé existuje riziko defaultu protistrany a za druhé v případě defaultu obdrží investoři pouze část slíbených plateb. Pro náhodnou veličinu L, která reprezentuje ztrátu z pozice, platí známý vztah:kde E(L) = střední hodnota náhodné veličiny L označující ztrátu, PD = pravděpodobnost nastání defaultu, EAD = velikost rizikové expozice, RR = míra návratnosti.# Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu Měnové a regulatorní aspekty nestability finančních trhů registrovaného u Interní Grantové agentury VŠE pod evidenčním číslem IG106020 * Ing. Jan Šedivý -doktorand; Katedra měnové teorie a politiky, Fakulta financí aúčetnictví, Vysoká škola ekonomická v Praze, nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3; .

show abstract

Decomposing Credit Spreads

Cited by 11 publications

References 7 publications

What determines Euro area bank CDS spreads?

What determines Euro area bank CDS spreads?

Temporary Alienation or Lasting Separation? Covered and Government Bond Spread Movements during and after the Crisis of 2007-2009

Risk Premium: View of Bond Issuer

Contact Info

Product

Resources

About