Clash of civilizations: the Popper test

Abstract

Dobrým příkladem kontroverze mezi ekonomickým přístupem k vědě a hledáním objektivní pravdy je slavná kniha amerického politologa Samuela P. Huntingtona "Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu" [14], která vzbudila celou řadu polemických reakcí a širokou diskuzi. Někteří autoři obviňovali Huntingtona z "nečistých" úmyslů při psaní této knihy a mysleli si, že knihu psal na objednávku; jiní neváhali a označili Huntingtonovu práci za snůšku osobních názorů, postřehů a tvrdili, že píše dílo z "dojmologie" nemající s vědou nic společného. Jiní však soudili, že střet civilizací v Huntingtonově podání je vědeckou (a tedy z pravdivostního hlediska objektivní) teorií, přesněji řečeno teorií velkého rozsahu [2]. Neorealisté (a konkrétně Kenneth Waltz) považovali ideu střetu civilizací za "pouhou" preteoretickou fázi, která však nemohla poskytnout "uspokojivé vysvětlení, ani vést k vytvoření nové teorie" [23].Sám Huntington svou ideu střetu civilizací označil jako paradigma; ztotožňoval označení "paradigma" s mapou světové politiky [14]. Huntingtonovu práci považoval za paradigma i T. Inoguchi [17], který využil jeho ideu k popisu možného globálního řádu kolem roku 2025.