Citační etika v pedagogickém výzkumu: k vynucování citací a zakládání citačních kartelů

Abstract

Ačkoli počty citací jsou považovány zejména za indikátory reputace a přínosnosti vědců v akademické komunitě, mohou nabývat také určité ekonomické hodnoty. Tento ekonomizující přístup je možné pozorovat také v Česku, což s sebou přináší snahu některých vědců získávat citace eticky spornými z působy. Cílem studie tedy je podrobněji pojednat o problematice citování. Vybrané ukázky, které vycházejí z vlastní akademické zkušenosti a pozorování obou autorů, dokumentují, jak akademici vynucují citace a zakládají citační kartely. Z pohledu Mertonova vědeckého étosu tyto praktiky vedou k rozkladu nezaujatosti, transparentnosti a kritického přístupu ve vědě. V závěru uvádíme vybraná doporučení pro eticky správné citování.

Národní odborné časopisy a analýza H-indexu členů jejich redakčních rad

“…U analýzy citačního typu je namístě připomenout faktory, které zkreslují tento typ metrik -míra autocitací (námi nesledovaná), rozmach sborníkových příspěvků započítávaných do WOS H-indexu i přímá kvalitativní povaha publikovaných prací, která je sledována jen nepřímo korelátem citovanosti. Jsme si vědomi toho, že H-index je také možné manipulovat neetickým jednáním, jako je vynucování citací či zakládání citačních kartelů (Knecht & Tůma, 2020). Zvažovali jsme užití jiné metriky než H-index, zejména celkového počtu citací -ovšem vzhledem k tomu že není cílem tvořit žebříček pořadí, ale spíše hledat vzory a případné odlehlé hodnoty, užili jsme H-index jako metriku se stabilizační povahou.…”