Child and maternal contributions to shared reading: Effects on language and literacy development

Deckner, Deborah F.; Adamson, Lauren B.; Bakeman, Roger

doi:10.1016/j.appdev.2005.12.001

Cited by 168 publications

(166 citation statements)

References 36 publications

Supporting

Mentioning

134

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…It is important to highlight, however, that the measures of storybook exposure used in this study do not reflect the quality of parent–child interactions around storybooks. Measures of the quality of home literacy interactions, such as the amount and type of parental extratextual talk around storybooks, have been shown to predict children’s language and early literacy skills (Deckner, Adamson, & Bakeman, 2006; Hindman, Skibbe, & Foster, 2014), and such measures may be more likely to mediate the relationship between parental language and child skills than the measures used in the current study. In other words, parents with better language skills themselves may provide richer, more interactive experiences with print for their children (e.g., by using decontextualized language, prompting children to explain/predict events in the story), which in turn may scaffold children’s developing language skills.…”

Section: Discussionmentioning

confidence: 84%

The Home Literacy Environment Is a Correlate, but Perhaps Not a Cause, of Variations in Children’s Language and Literacy Development

Puglisi

Hulme

Hamilton

et al. 2017

Scientific Studies of Reading

151

115

View full text Add to dashboard Cite

The home literacy environment is a well-established predictor of children’s language and literacy development. We investigated whether formal, informal, and indirect measures of the home literacy environment predict children’s reading and language skills once maternal language abilities are taken into account. Data come from a longitudinal study of children at high risk of dyslexia (N = 251) followed from preschool years. Latent factors describing maternal language were significant predictors of storybook exposure but not of direct literacy instruction. Maternal language and phonological skills respectively predicted children’s language and reading/spelling skills. However, after accounting for variations in maternal language, storybook exposure was not a significant predictor of children’s outcomes. In contrast, direct literacy instruction remained a predictor of children’s reading/spelling skills. We argue that the relationship between early informal home literacy activities and children’s language and reading skills is largely accounted for by maternal skills and may reflect genetic influences.

show abstract

Section: Discussionmentioning

confidence: 84%

The Home Literacy Environment Is a Correlate, but Perhaps Not a Cause, of Variations in Children’s Language and Literacy Development

Puglisi

Hulme

Hamilton

et al. 2017

Scientific Studies of Reading

151

115

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…(2016a) přibližně 75 % německých rodičů začalo číst dětem do 24 mě-síců věku. Podobná data byla zjištěna v Austrálii (Niklas et al, 2016b) nebo u amerických rodin převážně bělošského původu (Deckner, Adamson, & Bakeman, 2006 Jak čtení probíhá Kromě frekvence čtení dětem je také důležité posuzovat, jaké postupy rodič při této aktivitě uplatňuje. Výzkum hledal odpověď na otázku, jaké podpůrné verbální prostředky rodič používá.…”

Section: Frekvence čTení Dětemunclassified

Čtení dětem v rodině: výzkum důvodů, parametrů a praktik

Gavora¹

2018

PedOr

View full text Add to dashboard Cite

Abstrakt: Tato empirická studie popisuje situaci čtení dětem v rodině. Cílem bylo zjistit důvody, proč rodiče dětem čtou, frekvenční parametry čtení a čtenářských praktik rodičů a dětí. Výzkumný soubor tvořilo 240 respondentů -rodičů, jejichž děti navštěvovaly mateřskou školu. Výzkumným nástrojem byl dotazník s 52 polož-kami agregovanými do 17 proměnných. Zjištěné základní parametry čtení dětem jsou vesměs příznivé. Většina zkoumaných rodičů čte dětem frekventovaně, dostatečně dlouho a číst začala v průměru před druhým rokem věku dítěte. Děti ve velké většině zkoumaných rodin vlastnily 30 nebo více knih. Byly zjištěny silné rozvojové a emocionální důvody pro dítě. Rodiče při čtení facilitují porozumění, podporují uvažování o postavách příběhu a stimulují dítě k vlastní naraci obsahu. Slabší je podpora pregramotných činností, tedy aktivit s písmeny, slovy a čísly. Specifický aspekt této studie spočíval v nahlížení na dítě z hlediska aktérství, tedy dítětem iniciovaného a realizovaného konání. Děti z tohoto výzkumného souboru projevovaly o čtení dosti velký zájem, v dyádě čtení se chovaly proaktivně, produkovaly vlastní verze příběhů a své rodiče při čtení monitorovaly.Klíčová slova: pregramotnost, čtení s dítětem, dyáda rodič-dítě, čtenářské praktiky rodiče, čtenářské praktiky dítěte Čtení dětem je koncept, jenž popisuje praktiky a strategie rodičů při hlasitém čtení dětem. Čte se zpravidla v domácím prostředí, i když existují i jiné situace, například v čekárně u lékaře nebo při cestě vlakem. Předmětem čtení jsou pohádky, příběhy, básničky nebo jiné žánry, v nichž je text zpravidla doprovázen obrázky. V mnohých rodinách představuje čtení dětem pravidelnou činnost, která má charakter domácí rutiny. Speci ickým případem je domácí čtení dítěti v předškolním věku s ohledem na to, že takové dítě ještě neumí číst. Čtení s dítětem, které již navštěvuje školu, má spíše charakter nácviku techniky hlasitého čtení, tedy převodu kódu psaného na zvukový. Tento druh čtení, přesněji nácviku čtení, není předmětem naší studie. Soustředíme se

show abstract

“…En las culturas occidentales y niveles socioeconómicos (NSE) medios, nombrar letras y numerales es una práctica común entre adultos y niños muy pequeños durante, por ejemplo, la lectura conjunta de libros. Actualmente está en debate el papel de este conocimiento como precursor de la alfabetización (Deckner, Adamson & Bakeman, 2006;Snow, 2006;Whitehurst & Lonigan, 1998) y en la competencia numérica (Gunderson & Levine, 2011;Mix, 2009). No obstante, nuestro estudio abordó esta problemática desde una perspectiva distinta, al explorar la relación entre el conocimiento del nombre convencional de letras y dígitos y la diferenciación entre sistemas.…”

unclassified

Influencia de la Cantidad y el Nombre de las Unidades Gráficas en el Reconocimiento y la Diferenciación Precoz Entre Dibujo, Escritura y Numerales

Gariboldi

Salsa

2016

Psykhe (Santiago)

View full text Add to dashboard Cite

Este estudio investigó la influencia de la cantidad y el nombre de las unidades gráficas en el reconocimiento y la diferenciación entre dibujo, escritura y numerales en niños de 2, 3 y 4 años. Se asignó a una muestra por conveniencia de 90 niños de 4 jardines de infantes de Rosario, Argentina, a 2 condiciones para resolver una tarea de clasificación con tarjetas: una condición experimental con un dibujo, palabras de 3 letras distintas y numerales de un dígito, y una condición control con 3 unidades gráficas distintas en cada representación. Análisis de varianza y la prueba t de Student muestran que los niños podrían discriminar dibujo de escritura y numerales a los 2 años, con un mejor desempeño en la condición experimental. Los niños de 3 años estarían elaborando las diferencias entre los sistemas arbitrarios: reconocieron escritura y numerales de un dígito, pero también eligieron numerales en vez de letras y viceversa. A los 4 años la discriminación entre los sistemas fue clara y no estuvo asociada con el conocimiento del nombre de las unidades de los sistemas arbitrarios. Palabras clave: dibujo, escritura, numerales, diferenciaciónThis study investigated the influence of the quantity and name of graphic units on the recognition and differentiation between drawing, writing, and numerals in 2-, 3-and 4-year-old children. Ninety children from 4 preschools in Rosario, Argentina, recruited using convenience sampling, were assigned to 2 conditions in order to solve a card classification task: an experimental condition with one drawing, words with 3 different letters, and one-digit numerals, and a control condition with 3 different graphic units in each representation. Variance analyses and Student's t test show that children were able to discriminate drawing from writing and numerals at 2 years, achieving better performance in the experimental condition. Three-year-olds may be acquiring the distinction between arbitrary systems: they recognized writing and one-digit numerals, but also chose numerals instead of letters and vice versa. At 4 years of age, the differentiation between systems was clear and was not associated with knowledge of the names of the units of the arbitrary systems.

show abstract

Child and maternal contributions to shared reading: Effects on language and literacy development

Cited by 168 publications

References 36 publications

The Home Literacy Environment Is a Correlate, but Perhaps Not a Cause, of Variations in Children’s Language and Literacy Development

The Home Literacy Environment Is a Correlate, but Perhaps Not a Cause, of Variations in Children’s Language and Literacy Development

Čtení dětem v rodině: výzkum důvodů, parametrů a praktik

Influencia de la Cantidad y el Nombre de las Unidades Gráficas en el Reconocimiento y la Diferenciación Precoz Entre Dibujo, Escritura y Numerales

Contact Info

Product

Resources

About