Abstract:A massive left ventricular thrombosis represents a rare however, catastrophic complication of a central veno-arterial extra-corporeal membrane oxygenation. We report a case of such complication in a patient with severe left ventricular dysfunction after cardiac surgery. Its management and preventive measures are described and discussed.
The function of sternomastoid and scalene muscles was examined in 12 patients with pulmonary emphysema and in 10 healthy subjects by means of surface electromyography. The behaviour of both muscles was studied during resting spontaneous ventilation and during the vital capacity manoeuvre.At rest nearly in all patients both muscles contributed to the work of ventilation. Their contraction began earlier than in the controls and very often preceded the onset of inspiration. There were no differences in the extent of antagonic expiratory contraction.In the patients both muscles contracted earlier during the inspiration of VC than in the controls, the sternomastoid muscles never preceding the scalenes, and their contraction persisted longer during the expiration of VC.The significance of this changed ventilatory pattern in pulmonary emphysema is discussed.
Představujeme kasuistiku perforace Valsalvova sinu do pravé síně u 44letého pacienta s osmiměsíční progredující námahovou dušností, občasnými palpitacemi a otoky dolních končetin. Při echokardiografi ckém vyšetření bylo nalezeno masivní levopravé zkratové proudění mezi výtokovým traktem levé komory a pravou síní. U pacienta byl indikován chirurgický výkon, během kterého byl nalezen defekt v oblasti nekoronárního cípu, jdoucí do pravé síně, s kalcifi kacemi v anulu vrozeně bikuspidální aortální chlopně, bez přítomných známek endokarditidy, z pravé síně byla excidována abundantní tkáň, která byla původně aneurysmatem nekoronárního cípu aortálního kořene. Aneurysma Valsalvova sinu je velice vzácnou patologií, která je většinou asymptomatická. V tomto případě se projevila perforací do pravé síně a symptomatologií pravostranného srdečního selhání. Jedinou možností léčby byl chirurgický zákrok.
Uvádíme případ opakované systémové embolie u dosud zdravé 48leté ženy, kdy postupný klinický vývoj odhalil kombinaci vzácných anatomických a patologických nálezů. Prvním projevem onemocnění u pacientky byla opakující se systémová embolizace do levé paže vyžadující opakovanou chirurgickou embolektomii ve velmi krátkém časovém sledu. Při souběžném pátrání po možném zdroji byla postupně diagnostikována klinicky němá plicní embolie, patentní foramen ovale a taktéž významná cévní arteriovenózní (AV) malformace v levé plíci. V dalším průběhu došlo k nečekanému zvratu v podobě vzniku akutního masivního infarktu myokardu, opět embolizačního původu, zdroj embolizace do levé koronární tepny byl překvapivě objeven v ascendentní aortě. Následující text podrobně popisuje průběh onemocnění této pacientky. Případ poukazuje mimo jiné na to, že i přes maximální a včasné diagnostické a terapeutické možnosti moderní kardiologie a interdisciplinární spolupráce stále existují vzácné a překvapivé případy pacientů s hyperkoagulačními stavy, u kterých příčinu nemocnosti neumíme zcela spolehlivě vysvětlit a i přes maximální úsilí a terapii může být velmi obtížné odvrátit případné další komplikace takového stavu.
scite is a Brooklyn-based organization that helps researchers better discover and understand research articles through Smart Citations–citations that display the context of the citation and describe whether the article provides supporting or contrasting evidence. scite is used by students and researchers from around the world and is funded in part by the National Science Foundation and the National Institute on Drug Abuse of the National Institutes of Health.