2 Michael Fraser pøirovnal spoleèný základ politiky konzervativcù a labouristù, sledujících rozdílné cíle, ke "dvìma vlakùm vyjí dìjícím z protìjších nástupiš nìjakého velkého londýnského nádra í a jedoucích dlouhou dobu vedle sebe na širokých tratích, ale v dy smìøujících do vzdálených stanic".3 Anglo-americký krajnì konzervativní mìsíèník Encounter pro zmìnu oslavoval triumf keynesianismu a vyhlašoval "konec ideologie"; 4 tehdejší politici hovoøili té o jednotném národu (One nation). 460Acta Oeconomica Pragensia, roè. 15, è. 7, 2007 # Èlánek je zpracován jako jeden z výstupù výzkumného projektu "Efektivnost volby teorií a tvorby hospodáøské politiky v dynamickém modelu podnikatelských rozhraní" registrovaného u Grantové agentury Èeské republiky pod registraèním èíslem 402/07/0137. * PhDr. Stanislav Tumis, M.A., asistent, Katedra hospodáøských dìjin, Národohospodáøská fakulta VŠE; (standa.tumis@centrum.cz). Peace. British History 1945-1989. Oxford, Oxford University Press, 1990, s. 112. 3 Fraser, M. (1989): British Politics 1945, Rulling Performance: British Governements from Attlee to Thatcher. Oxford, Basil Blackwell, 1989, s. 310. 4 Encounter, duben 1955 Termín "jednotný" èi "jeden národ" (One nation) vycházel ze stejnojmenné knihy, vydané v øíjnu 1950 skupinou devíti mladých konzervativních poslancù, mezi nì patøili významní politici Edward Heath, Iain Macleod, Robert Carr èi Enoch Powell. Práce odrá ela konzervativní rétoriku 50. a 60. let, která se odvolávala na bývalé umírnìné toryovské reformátory (Benjamin Disraeli, Stanley Baldwin a další). Autoøi knihy se zavázali, e budou pokraèovat v labouristické politice podpory sociálního státu, co znamenalo podporu plné zamìstnanosti, výstavbu nových bytù, sociální slu by obyvatelstvu, reformy v oblasti zdravotnictví a vzdìlání. Po vydání publikace se politici nadále setkávali na pravidelných pracovních setkáních a brzy se zaèali oznaèovat termínem Skupina jednoho (jednotného) národa (One Nation Group Léta 1951-1964 sice byla, mimo jiné, charakteristická vládní podporou politiky sociálního státu, tato skuteènost ale neznamená, e by v Konzervativní stranì neexistovali kritikové tohoto konceptu. Dokonce i mladí toryové, kteøí v roce 1950 vydali výše zmínìný politický pamflet One Nation, v nìm obecnì podporovali myšlenku sociálního státu, mìli za to, e "egalitáøský a universalistický náraz labouristické politiky zašel pøíliš daleko". 6Vládní konzervativní politici byli v otázce podpory sociálních vymo eností znaènì rozpolcení, proto e øada z nich vìøila v základní hodnoty volného trhu; nicménì uvìdomovali si také jeho limity, je se v minulosti mnohokrát projevily. Podstatou jejich diskusí byla snaha najít rovnováhu mezi zásadami volného trhu a státními zásahy. Vìtšina konzervativcù podporovala politiku sni ování daní, èím chtìli podnítit osobní iniciativu jedincù. Dùsledkem redukce daní však bylo i to, e stát disponoval menšími èástkami v rozpoètu, a vláda tak musela omezovat veøejné výdaje. Umírnìnìjší èlenové strany se obávali, e tato skuteènost ohrozí je...

While the state of communications technology, the vicpen issitudes of war and revolution, and vast distances created obstacles to communication and interaction on the territory of the former Russian Empire during 1917–1918, very often during these revolutionary years, events in one region of the periphery were profoundly shaped by similar things taking place in others. Through a cross-regional and comparative analysis, this article considers the parallels between the situations in the Ukrainian and Transcaucasian theatres, and also the interactions that took place between the independent Ukrainian governments and the Transcaucasian Seim and Federation during this period, and also the ways in which the similar experiences and challenges facing the actors in these spaces, particularly among the ultimately victorious Bolsheviks, influenced their longer-term perspectives towards issues of nationalism, national sentiments, autonomy and federation in the minority regions of the periphery.

No abstract