No abstract

As a consequence of the Bologna process, ive-year master's teacher education programmes have been divided into three-year bachelor's and two-year master's studies in the Czech Republic. The aim of this paper is to describe the development of the two-cycle implementation in teacher education programmes in the Czech Republic and present survey results about the opinions of both the academic staff and students at the Faculty of Education of Charles University in Prague on the implementation. In the irst and second parts, we summarize Bologna goals and reaction to the two-cycle implementation in general. In the third part, we analyze the two-cycle system implementation from its introduction into the Czech legal system to a recent successful re-accreditation of a one-cycle programme at one faculty of education and strengthening voices for reintroduction of a one-cycle system for teacher education. In the fourth part, we present the survey results. It has been shown that about nine out of ten staff members had disagreed with the two-cycle implementation at the time of its introduction in 2006, and there has been no signi icant change of their opinions over time. Moreover, more than sixty percent of the academic staff do not agree with the co-existence of the two systems. On the contrary, students prefer the two-cycle system to the one-cycle system (7:3). Most bachelor's students intend to continue in the follow-up master's study suggesting that the division is more or less formal.There has been a lot of discussion about the future design of teacher education in the Czech Republic, much of it related to the Bologna two-cycle 1 This paper was supported by the institutional research plan The teaching profession in changing educational demands (MSM 0021620862) funded by the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic. We thank our colleagues Jarmila Mojžíšová (Charles University in Prague, Faculty of Education, Department of Education) and David Voňka for their expert comments and help.

Dotazníková šetření se (sebe)hodnoticími položkami jsou v pedagogickém výzkumu využívána často. Respondenti však mohou na tyto položky odpovídat rozdílně, tj. volit jiné škálové kategorie, přestože jejich objektivní situace je stejná. Metoda ukotvujících vinět nabízí řešení tohoto problému. Odpovědi na tyto položky koriguje o rozdílné užívání škály a činí je tak porovnatelné. Tento příspěvek si klade dva cíle. Zaprvé poskytnout přehled do této chvíle publikovaných prací z oblastí pedagogického výzkumu, ve kterých byla tato metoda aplikována. Zadruhé shrnout metodologická doporučení týkající se správné formulace a užití ukotvujících vinět. Metoda byla zatím úspěšně aplikována při měření nečestného chování žáků, ICT znalostí a dovedností, spokojenosti rodičů se školou, řízení třídy učitelem a podpory žáků ze strany učitele. Ukazuje se, že respondenti s různými charakteristikami skutečně užívají škálu rozdílným způsobem a že korigování dat s využitím metody ukotvujících vinět může pomoci vysvětlit některá paradoxní zjištění o vztahu vybraných proměnných. Naše metodologická doporučení pro využívání vinět se týkají podpory základních předpokladů metody, diskriminační síly vinět, počtu vinět, obsahové relevance a jazykové složky vinět. Na základě shrnutí dosavadního rozšíření a přínosu této metody pedagogickému výzkumu diskutují autoři možnosti jejího dalšího využití pro měření pedagogických konceptů.

Problematika měření výstupů školního vzdělávání je velice podstatná jak pro výzkumníky, tak pro pedagogy z praxe. Můžeme rozlišit dva hlavní typy výstupů: výstupy v oblasti studijních výsledků (např. v matematice, informačních a komunikačních technologiích či dějepisu) a výstupy v oblasti chování (školní kázeň). Oba typy výstupů jsou ve škole hodnoceny a známkovány. Pokud bychom však nechali různé učitele hodnotit znalosti a dovednosti stejných žáků, jejich hodnocení by se nezřídka lišilo, což se týká i hodnocení chování žáků. Vyvstává tak následující otázka: Jak přesně měříme výstupy školního vzdělávání? Tato studie má následující cíle: (a) popsat běžně užívané metodologické přístupy k měření chování žáků ve školách a diskutovat jejich výhody a nevýhody. Konkrétně se studie zaměřuje na analýzu školní dokumentace, rozhovory, pozorování a dotazníková šetření. Sekce zabývající se školní dokumentací obsahuje empirickou analýzu školní dokumentace vybraných českých škol; (b) navrhnout inovativní přístup k měření chování žáků ve školách, který by kombinoval žákovské sebehodnocení a žákovské vzájemné hodnocení s metodou ukotvujících vinět s cílem zlepšení porovnatelnosti získaných dat.

No abstract