Maintaining and promoting teachers’ work ability is essential for increasing productivity and preventing early exit from the teaching profession. This study aimed to identify the predictors of work ability among upper-secondary school teachers and examine the mediating role of burnout. A large and diverse group of Czech upper-secondary school teachers was surveyed to address this goal. The sample comprised 531 upper-secondary school teachers (50.0 ± 9.94 years, 19.9 ± 10.62 in the teaching profession, 57.6% females). Relatively greater empirical support was found for the effects of burnout, sense of coherence, work–life balance, and perceived relationships in the school environment on work ability than for the impact of age, homeroom teacher duties, workload, and caring for elderly relatives. Furthermore, burnout served as an important mediator of the relationship between sense of coherence and work ability. Teachers with a higher sense of coherence are thus better able to cope with adverse work circumstances and identify and mobilize internal and external resources to prevent professional exhaustion and the subsequent decline in work ability. The study can guide interventions on the work ability of teachers.

AbstraktCílem kvalitativně orientované studie je zmapovat prožívání rodičovství a studia doktorských studentek s malými dětmi. Dílčím ÚvodČeská republika, stejně tak jako ostatní evropské země, řeší otázku rovných příležitostí žen a mužů. Jedním z významných kroků v této oblasti bylo schválení Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014-2020. Mezi priority strategie patří oblast slaďování pracovního, soukromého a rodinného života. Ani českému vědeckému prostředí se nevyhnula diskuse nad tématem harmonizace vědecké činnosti a rodiny. Vládní strategie mj. upozorňuje na nízké zastoupení žen a nízkou možnost jejich profesního uplatnění ve vědě, výzkumu a inovacích a nedostatečné zahrnutí genderové perspektivy do tvorby vědecké znalosti a inovací (Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta [2014][2015][2016][2017][2018][2019][2020] 2014).Přestože statistiky za rok 2015 ukazují navýšení počtu žen v doktorském studiu (43,8 %), tento nárůst se v oblasti výzkumu výrazně neprojevuje. Podíl žen mezi výzkumníky dlouhodobě stagnuje a v mnohých oborech spíše klesá. Monitorovací zpráva o postavení žen v české vědě konstatuje, že v roce 2015 byl podíl žen mezi výzkumníky nejnižší od roku 2005 a dosáhl hodnoty 26,9 % (Postavení žen v české vědě. Monitorovací z práva za rok 2015. Ve vysokoškolském sektoru je zastoupení žen vyšší, a to 35,2 %. Data za rok 2015 ukazují, že k největším propadům v zastoupení žen dochází jednak mezi absolventkami magisterského studia a doktorandkami (ztráta 16,3procentního bodu) a poté u absolventek doktorského studia a profesí výzkumnice (ztráta 17,1procentního bodu). Oproti tomu v roce 2005 činil rozdíl mezi absolventkami doktorského studia a profesí výzkumnice jen 6,5procentního bodu (Postavení žen v české vědě, 2017). Studie organizace LERU z roku 2012 upozorňuje, že až 45 % žen s dokončeným doktorským studiem opouští akademické prostředí. Mezi jeden z důvodů, proč ženy z vědy odcházejí, zařazuje nejen tato studie péči o dítě. Cidlinská a Linková (2013, s. 70) připomínají, že "věda není něčím, pro co by se vědkyně vzdaly svých soukromých plánů. Naopak je to právě rodina, kvůli které by ženy na počát-ku vědecké dráhy byly ochotné se vzdát svých plánů vědeckých".

Recenzovaná monografie Studijní neúspěšnost na vysokých školách je završením práce výzkumného týmu Aleše Vlka a jeho kolegů. Cílem je přinést první česky psané dílo, které systematicky shrnuje dosavadní poznatky ohledně studijní neúspěšnosti (s. 20). Autoři monografie se snaží o aplikaci zahraničních teorií, poznatků a konceptů na stav v České republice. Kniha je dle autorů určena širokému spektru čtenářů, kterým není lhostejné téma studijní (ne)úspěšnosti. Fenomén neúspěšnosti není pouze tématem pro akademický výzkum, má také svoji praktickou relevanci. O to, čím je neúspěšnost způsobena a jak proti ní bojovat, se zajímají jak samotné vysoké školy, tak různí aktéři vzdělávací politiky. Recenzovaná kniha představuje důležitý příspěvek k hlubšímu pochopení problému neúspěšnosti. Jednak rozkrývá různé významy pojmu