The Plechý pluton, southwestern Bohemian Massif, represents a late-Variscan, complexly zoned intrusive center emplaced near the crustal-scale Pfahl shear zone; the pluton thus provides an opportunity to examine the interplay among successive emplacement of large magma batches, magmatic fabric acquisition, and the late-Variscan stress field associated with strike-slip shearing. The magmatic history of the pluton started with the emplacement of the porphyritic Plechý and Haidmühler granites. Based on gravity and structural data, we interpret that the Plechý and Haidmühler granites were emplaced as a deeply rooted, *NE-SW elongated body; its gross shape and internal fabric (steep *NE-SW magmatic foliation) may have been controlled by the late-Variscan stress field. The steep magmatic foliation changes into flat-lying foliation (particularly recorded by AMS) presumably as a result of divergent flow. Magnetic lineations correspond to a sub-horizontal *NE-SW finite stretch associated with the divergent flow. Subsequently, the Třístoličník granite, characterized by steep margin-parallel magmatic foliation, was emplaced as a crescent-shaped body in the central part of the pluton. The otherwise inward-younging intrusive sequence was completed by the emplacement of the outermost and the most evolved garnet-bearing granite (the Marginal granite) along the southeastern margin of the pluton.

No abstract

Jak lakonicky předesílá název předmětné knihy, jejím hlavním hrdinou je Vratislav, první z Přemyslovců, jehož skráně ozdobila v polovině osmdesátých let 11. století královská koruna. Autor práce Lukáš Reitinger, působící na Ústavu pomocných věd historických a archivnictví Filozofi cké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, zde přirozeně nevstupuje na pole neorané. Ponecháme-li stranou fundamentální díla Františka Palackého a Václava Novotného (sám Reitinger ale v obligátním historiografi ckém úvodu ukazuje, že osoba prvního českého krále poutala pozornost dějepisců již v 17. století), jen v posledních letech se v prostředí domácí medievistiky tématu věnovala řada badatelů, z nichž patří vyzdvihnout především jména Josefa Žemličky, Martina Wihody, Davida Kalhouse či Vratislava Vaníčka. Posledně jmenovaný dokonce věnoval knížeti a králi Vratislavovi celou monografi i. 1 Nabízí se tedy otázka, jaký prostor vůbec zůstal pro Lukáše Reitingera?Lukáš Reitinger si byl zjevně těchto mantinelů vědom. Soudí, že prostředky zvolené jeho předchůdci (z nichž vyzdvihuje přednostně Václava Novotného a Vratislava Vaníčka), tj. využití Kosmovy kroniky coby výchozího rámce, doplněného o svědectví dalších pramenů, své plody přinesly a dnes je již tento postup vyčerpán. Sám pro sebe však nalezl řešení v inspiraci přístupy moderní evropské medievistiky. Poučen proslulým "životopisem" francouzského krále Ludvíka IX. z pera Jacquese Le Goff a 2 se Reitinger rozhodl nejít cestou klasické chronologicky koncipované biografi e, čímž by se dostal do problému, jak se vyrovnat se jmenovanou monografi í Vaníčkovou, ale zvolil alternativu v podobě klíče tematického, problémového. Odkaz na knihu uznávaného francouzského historika je nepřekvapivě takřka povinnou součástí poznámkového aparátu biografi í osobností doby středověku, pohříchu ne vždy však toto přihlášení se k Le Goff ově práci hraje větší než jen formální, resp. legitimizační roli. Lze předeslat, že Lukáš Reitinger se tohoto

Náboženská stránka prusko -rakouské války z roku 1866 se může na první pohled jevit jako věc marginální, 1 už s ohledem na to, že až na vyslovené výjimky 2 se toto téma nikdy nestalo výraznějším předmětem bádání, zatímco jinak mnozí autoři daný konflikt naopak popsali do nejmenších detailů, povětšinou vojenskohistorického charakteru. 3 Válečné střetnutí