Aims  The aim of this study was to determine the contemporary use of reperfusion therapy in the European Society of Cardiology (ESC) member and affiliated countries and adherence to ESC clinical practice guidelines in patients with ST-elevation myocardial infarction (STEMI). Methods and results  Prospective cohort (EURObservational Research Programme STEMI Registry) of hospitalized STEMI patients with symptom onset <24 h in 196 centres across 29 countries. A total of 11 462 patients were enrolled, for whom primary percutaneous coronary intervention (PCI) (total cohort frequency: 72.2%, country frequency range 0–100%), fibrinolysis (18.8%; 0–100%), and no reperfusion therapy (9.0%; 0–75%) were performed. Corresponding in-hospital mortality rates from any cause were 3.1%, 4.4%, and 14.1% and overall mortality was 4.4% (country range 2.5–5.9%). Achievement of quality indicators for reperfusion was reported for 92.7% (region range 84.8–97.5%) for the performance of reperfusion therapy of all patients with STEMI <12 h and 54.4% (region range 37.1–70.1%) for timely reperfusion. Conclusions  The use of reperfusion therapy for STEMI in the ESC member and affiliated countries was high. Primary PCI was the most frequently used treatment and associated total in-hospital mortality was below 5%. However, there was geographic variation in the use of primary PCI, which was associated with differences in in-hospital mortality.

Úvod: Mimonemocniční srdeční zástava (OHCA) patří v rozvinutých zemích mezi nejčastější příčiny úmrtí dospělé populace. Centralizace poresuscitační péče může vést ke zlepšení prognózy pacientů. Společné stanovisko České kardiologické společnosti a odborných společností urgentní medicíny doporučuje zřídit centra pro diagnostiku a léčbu pacientů po OHCA mimo jiné i s využitím již existující infrastruktury sítě kardiocenter. V Libereckém kraji tento systém péče funguje od roku 2016. Cílem naší práce je prezentovat roční zkušenosti po změně organizace péče v porovnání s předchozími lety. Metody: Do registru byli konsekutivně zařazeni všichni pacienti, kteří byli léčeni v Kardiocentru Krajské nemocnice Liberec (KNL) po OHCA od 1. dubna 2016 do 1. dubna 2017. Byla sledována mortalita a neurologický stav do 30. dne od přijetí. Získaná data byla porovnána s registrem pacientů hospitalizovaných na tomto oddělení po OHCA a úspěšné resuscitaci od 1. ledna 2013 do 31. listopadu 2015. Výsledky: Po změně organizace péče došlo k nárůstu primárně transportovaných pacientů o 39,5 % (0,81 vs. 1,13 pacienta týdně). Došlo k statisticky významnému navýšení poměru pacientů s nedefi brilovatelným iniciálním rytmem (25,2 vs. 42,6 %, p = 0,013). Navzdory tomu se poměr pacientů s kardiovaskulární příčinou srdeční zástavy významně nezměnil (71,4 vs. 77,0 %). Taktéž nedošlo ke snížení podílu pacientů s akutním koronárním syndromem (47,6 vs. 44,3 %). Nedošlo k signifi kantní změně počtu pacientů podstupujících selektivní koronarografi i (63,9 vs. 54,1 %) a perkutánní koronární intervenci (35,4 vs. 36,1 %). Došlo k vzestupu 30denní mortality, který nebyl statisticky významný (36,7 vs. 49,2, p = 0,096). Většina přeživších pacientů (75,4 vs. 71,0 %) byla v dobrém neurologickém stavu. Závěr: Centralizace péče o pacienty po srdeční zástavě s využitím zavedené infrastruktury kardiocentra je v našem regionu proveditelná. Došlo k významnému navýšení jak primárně transportovaných pacientů, tak i celkového počtu ročně přijatých pacientů. Podíl pacientů s jinou než kardiovaskulární příčinou srdeční zástavy se nezměnil. Nedošlo k signifi kantnímu zhoršení mortality či neurologického cílového ukazatele.

No abstract

No abstract

No abstract