Řekne se "obyčejná tužka". Je to zcela všední předmět každodenně používaný, všichni ji umíme držet v ruce a psát s ní, je natolik důvěrná ve své podstatě, že ji jako předmět už moc konkrétně nevnímáme. Její cesta je zdánlivě zcela neviditelná. Všechny děti již od svého dětství vědí, co je tužka. Ale odkud se tužka vzala? A jak se vůbec vyrábí? Dosavadní literatura se shoduje v tom, že počátky její výroby nejsou vůbec popsány, byť je jasné, že byla součástí činnosti řemesel, ovšem na druhou stranu (a zcela pochopitelně) tak samozřejmá denní potřeba, že se konkrétní údaje nedochovaly. Přesto stojí za výrobou tužky dlouhý a kreativní proces její výroby -a všichni se shodují v tom, že bez tužky by se nezrodily technické objevy, nevznikla by umělecká díla -výčet všeho může být dlouhý. Nejenže je pro nás obyčejná tužka něčím naprosto běžným, ona má dokonce tu obyčejnost včleněnou i do svého názvu. Přesto byly doby, kdy byla tužka předmětem vzácnějším než šperky, byla předmětem diplomatických sporů i snem vynálezců.A tužky měly řadu svých "kolébek". Jednou z nich byl Norimberk a jeho okolí. I přes velmi problematické začátky, dané politickými rozhodnutími, se fi rmy na výrobu tužek staly významnými hráči na tomto trhu -a dodnes čtyři z nich (Faber-Castell, Staedtler, Schwan-Stabilo a Lyra) patří ke světové špičce. Jako případovou studii uvádíme fi rmu Schwan-Stabilo, "nejmladší"z nich, která prošla zajímavými podnikatelskými peripetiemi. Na rozdíl od ostatních tato fi rma neměla řemeslnou tradici a od počátku vyráběla tužky již pomocí strojů. A technický "náskok" před ostatními ji dodávaly inovace, které provázely celý vývoj -až do současnosti. 1 Studie vznikla za fi nanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci projektu NAKI II Hardtmuth: od uhlu k tužkařskému impériu (DG18P02OVV003), který v letech 2018-2022 realizují Národní technické muzeum, Národní zemědělské muzeum a Národní památkový ústav.

Development of free enterprise in the middle of the 19 th century, which was based on capital relations in the sphere of both production and market, was incompatible with the old system of guild craft and its complicated regulations. The Law of the Trade Code from 1859 abolished all measures that had been in effect until then and introduced trade freedom within the new economic policy and the needs of modern enterprise.

Úvodem4 Autor nejprve obdivoval architekturu stavby obchodního domu, jeho velikost, vznešenost a lesk obrovské budovy, ve které byly pou ity rùzné stavební styly a materiály. Uprostøed byl èlovìk rázem vystaven "obrovskému hem ení lidí a proudícímu davu mezi horami zbo í, schody, výtahy, poschodími -úzké, široké, hloubka a výška, barvy, lesk, svìtlo a hluk". To vše jako dýchající organismus, který autor pøirovnal k modernímu zaoceánskému parníku. Byla to vývojem daná nejvyšší forma maloobchodu. Tradièní formy obchodování tak zaèaly nabírat nové, moderní rysy.

Were ethics and morality always considered superior to profit, or was it the other way around? First profit, then ethics and morality? There are countless examples in which unethical behavior, selfish corruption, and other offenses against good morals have been discovered and caused long-term damage in the loss of trust -this is still true today. On the other hand, there are many examples from the history of business where adherence to ethical principles has "paid off". The rules of conduct in accordance with the customs of society have formed a part of many companies' economic behavior -"Being ethical is good for business".